Anna Brzybohatá: Prázdné auly a znudění studenti minulostí? Přednášející se mají naučit, jak lépe vzdělávat

čtvrtek 19. ledna 2023 ·

Obvykle se jim říká „uspávači hadů“ a obvykle jich je na každé škole několik. Učitelé, jejichž výkon studenty spíše uspává, než vzdělává, by ale měli do budoucna z českých vysokých škol zmizetNárodní akreditační úřad chce, aby se nově kantoři na univerzitách museli odborně zdokonalovat i v tom, jak mají studenty učit. Zajistit to mají nová pravidla pro akreditace. Ty by měly nově kvalifikační požadavky přímo obsahovat.


ZdrojHospodářské noviny 19. 1. 2023

 

Zatím musí na vysokých školách učit lidé kvalifikovaní v daném oboru, pedagogickou praxi a vzdělání ale mít nemusí. Právě to chce úřad změnit. 

 

„Zjednodušeně řečeno by neměl před studenty stát nikdo bez alespoň základního tréninku k vedení výuky. Nechceme to ale dělat zákonem, proto volíme cestu změn v akreditacích a očekáváme, že vysoké školy budou svým učitelům takové vzdělání nejen nabízet, ale budou to po nich i vyžadovat,“ vysvětluje místopředseda akreditačního úřadu Tomáš Fliegl.

 

Jestli si pedagogické vzdělání budou přednášející doplňovat pravidelnými hodinami s lektory, nebo naopak intenzivními kurzy na pedagogických fakultách, chce úřad společně s univerzitami řešit na přelomu března a dubna v rámci celorepublikového sjezdu vysokých škol. 

 

Úřad si od připravovaných změn slibuje zvýšení kvality výuky na vysokých školách. Na kolik by změna vyšla, ale zatím není jasné. Ze zahraničních zkušeností nicméně podle Fliegla vyplývá, že ke zlepšení kvality výuky „stačí“ investovat do vzdělávání přednášejících alespoň jedno procento rozpočtu vysokých škol. To by v Česku odpovídalo nižším stovkám milionů. 

 

V rámci připravovaných změn by se mělo podle akreditačního úřadu například hodnotit, jak vysoké školy u svých přednášejících sledují jejich schopnosti učit. „Především pak budeme klást důraz na to, jak u nich takové schopnosti nadále rozvíjí a jak univerzity své akademické pracovníky oceňují, když se tomu věnují. To v současné době není součástí kritérií, podle kterých se například hodnotí kvalita školy,“ dodává.

Například ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Daniel Münich, který se školství a vzdělávání dlouhodobě věnuje, záměr akreditačního úřadu vítá. Hlavní otázkou ale podle něj je, jak bude úřad sledovat jeho výsledky v praxi. „Český systém akreditací je nyní přehnaně formální. Jde tu hlavně o to, mít v pořádku papíry a dostatek profesorů, ale kvalita jejich výuky je až druhotná,“ líčí Münich s tím, že je ani nikdo nekontroluje.

 

Základem podle něj má být práce fakult, které by měly na učitele více tlačit a kvalitu po nich chtít. „Využívají se k tomu anonymní studentské dotazníky. Když se z nich dozvím, že podle nich výuka dotyčného nestojí za nic, začnu intenzivně pracovat na tom, aby se to změnilo a něco s tím dělal,“ nastínil Münich. „Pomohla by větší konkurence mezi školami, větší informovanost o akademickém prostředí než přidání dalšího papírování,“ dodal.

 

Tomu se chce ale úřad podle Fliegla vyhnout, další byrokratickou zátěž pro školy tak neplánuje. Už v rámci akreditací chce úřad naopak při návštěvách ve školách sledovat, jak výuka reálně vypadá a jestli akademici dostávají zpětnou vazbu nebo ohodnocení podle kvality výuky.

 

Vysoké školy se rozvoji zaměstnanců zatím věnují především nabízením různých doplňujících kurzů, které jsou ale dobrovolné. Pro své doktorandy je pořádá například Univerzita Karlova. „Trvají zhruba šest týdnů. Tématy jsou práce se studenty, jak uchopit zpětnou vazbu, nebo práce s moderními technologiemi. Například jak zpracovat test ve vybraném softwarovém programu,“ popisuje prorektorka univerzity pro studijní záležitosti Markéta Martínková. Škola už podle ní připravuje pro nadcházející jednání o vzdělávání vyučujících podklady.

 

Největší vlna obnovování akreditací přijde po roce 2028, právě tehdy totiž vyprší takzvaná desetiletá akreditace Univerzity Karlovy z roku 2018. Další velké školy ji získaly vzápětí. Bez akreditace nemůže vysoká škola otevírat obory a má dvě možnosti, jak ji získat – zažádat o ni u úřadu pro konkrétní studijní programy, případně usilovat o takzvanou institucionální akreditaci, kdy škola od úřadu dostane v určité oblasti důvěru a může pak programy otevírat sama.

 

Takovou měla například Mendelova univerzita pro ekonomické obory, kde se ale kvůli problémům s rychlotituly jedná o jejím odebrání. „U tohoto typu akreditace nyní nemusí mít vysoké školy v oblasti vzdělávání učitelů fungující systém. Což je jedna z věcí, kde se z případu Mendelovy univerzity chceme poučit,“ dodal místopředseda akreditačního úřadu Tomáš Fliegl.

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger