Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Prevence už od školek, pomůcek přibývá. Přesto roste počet dětí s vadou řeči. Čím to je?

sobota 18. března 2023 ·

Zdá se nám to, nebo se o tom v poslední době jen více diskutuje? Vypadá to, že dětí v předškolním věku, které mají obtíže s mluvením, je čím dál více. Logopedi i speciální pedagogové hlásí, že zdání neklame: dětí s poruchami řeči skutečně přibývá. Logopedické vady jsou druhým nejčastějším důvodem odkladu školní docházky. Loni kvůli nim podle České školní inspekce do první třídy nenastoupilo 23 procent dětí, o rok dříve to bylo 21 procent dětí, které přišly k zápisu. A to přesto, že prevence těchto poruch se posiluje.


Zdroj: Hospodářské noviny 6. 3. 2023

 

Petra L. z Prahy chodí s dcerou už rok a půl k logopedovi. Kontakt si sama vyžádala u pediatra po nástupu své dcery do mateřské školy. Tehdy si všimla, že dívka mluví hůře než ostatní děti. „Absolvovali jsme také vyšetření u foniatra a psychologa, aby se vyloučila vývojová vada. Ta se naštěstí nepotvrdila, šlo jen o opožděný vývoj řeči. Takže chodíme k logopedovi a stále pracujeme na výslovnosti,“ popsala HN.

 

Pokud dítě nemluví, neadekvátně reaguje nebo mu nikdo nerozumí a jsou mu více než dva a půl roku, měl by rodič zpozornět a zajít s ním k logopedovi. Ten neřeší jen výslovnost, ale i celkový rozvoj řeči a s tím související psychomotorický vývoj. Může také odhalit těžší vývojové poruchy jazyka. 

 

Podle Asociace klinických logopedů trpí poruchou řeči, jazyka nebo komunikace každé páté dítě a stále jich přibývá. Vývojovou poruchou jazyka (vývojovou dysfázií) trpí sedm až deset procent dětí. Pokud se s nimi nezačne včas pracovat na podpoře jazykových dovedností, může to mít vliv na jejich školní úspěšnost. Po nástupu do první třídy se u nich obvykle rozvine porucha učení, přibližně v 80 procentech případů. Narůstá i počet dětí s motorickou neobratností a úzkostným prožíváním, což s problémy v jazykových a řečových schopnostech souvisí.

 

„Bohužel mnoho lidí si myslí, že logopedická terapie je o nápravě hlásek R a Ř. Ale jazyk a řeč jsou součástí sociální komunikace,“ vysvětluje klinická logopedka Barbora Richtrová. Pokud mají děti potíže vybavit si slova, složit větu, gramaticky správně mluvit, komolí slova, zaměňují hlásky nebo nepoužívají jazyk adekvátně k sociální situaci, měli by rodiče vyhledat odborníka a nespoléhat na to, že se potíže samy spraví.


Důvodů, proč řečových vad u dětí přibývá, je víc. Lidé spolu obecně méně mluví, doba je uspěchaná a přetechnizovaná se spoustou stresujících faktorů, shodnou se odborníci. Problémy nemají jen děti, jež často koukají do tabletu či mobilu. „I vzdělaný rodič, který dětem čte pohádky, učí je písničky a básničky, s nimi nemluví tolik jako dřív,“ říká Petra Mikešová ze Speciálně pedagogického centra při SŠ a MŠ Aloyse Klara v Praze. Tato centra s dětmi také pracují a pomáhají jim, aby uspěly ve školách. 

 

Obviňovat z problémů s mluvením u dětí jen rodiče je podle Richtrové mylné. Na druhou stranu, způsob trávení volného času vývoj dítěte samozřejmě ovlivňuje. „Nadužívání elektronických zařízení sice nezpůsobuje rozvoj neurovývojových poruch, nicméně může negativně ovlivňovat zrání mozkových struktur a tím přirozený psychomotorický vývoj,“ upozorňuje Richtrová. To se pak neprojeví vývojovou dysfázií, ale třeba dráždivostí, nekvalitním spánkem, sníženou koncentrací pozornosti, pohybovou neobratností nebo obtížemi při snaze navázat dialog a kvalitní sociální vztah

 

Vývojová dysfázie je podmíněna geneticky, ale prostředí, ve kterém žijeme, může její projevy navenek umocnit. „To znamená, že pokud má někdo genetickou dispozici a k tomu dojde například ke komplikacím při nebo po porodu, prodělá zánětlivé onemocnění, febrilní křeče nebo žije v nepodnětném, vztahově napjatém prostředí, projevy vývojové dysfázie se mohou významně zvýraznit,“ vysvětluje Richtrová. 

 

Trend nárůstu jazykových poruch je podle klinických logopedů celosvětový a kopíruje i zlepšování povědomí o těchto poruchách, kvalitnější diagnostiku a také péči. 

 

Přestože záchyt těchto dětí je vyšší než v minulosti, pořád se mnohé z nich dostávají k odborníkům pozdě. Na problémy s vývojem jazyka mohou rodiče upozornit učitelky v mateřské škole nebo pediatři. Na pravidelné prohlídky k nim však děti chodí ve třech letech, tehdy jim většinou ještě dávají čas, aby se to srovnalo. A v pěti už bývá na včasnou nápravu před nástupem do školy pozdě.

 

Logopedi či speciální pedagogové provádí plošný screening v mateřských školách jen u předškoláků, a tak na řešení problémů zbývá jen rok či půl roku a to v řadě případů nestačí.

 

Ideální by podle Richtrové bylo, kdyby plošný screening probíhal u mladších dětí, kolem tří let věku. S tím souhlasí také Mikešová. Nyní ve školkách i díky grantům obvykle působí logopedičtí asistenti či preventisté, kteří s dětmi procvičují mluvidla a správnou výslovnost, ale to kvalitní diagnostiku nenahradí.

 

 

Kdy vyhledat logopeda

 

 

Pokud dítě ve věku 2,5 až čtyři roky:

— nemluví, nespojuje slova nebo má vlastní řeč,

— je výrazně citlivé či neposedné,

— nereaguje správně na instrukce, nerozumí,

— netvoří věty a většinu hlásek,

— má chraptivý hlas, křičí, šeptá nebo mluví „nosem“.

 

Pokud dítě po čtvrtém roce věku:

— nemluví gramaticky správně,

— má obtíže s výslovností,

— nemluví plynule (koktá),

— zaměňuje, vynechává, přehazuje hlásky či slabiky ve slovech,

— neumí odvyprávět krátký děj,

— má oslabenou krátkodobou paměť, pozornost,

— motoricky neobratné (nemá rádo jízdu na kole, kreslení apod.).

 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger