Markéta Hronová: Více gymnázií, méně učilišť. Budoucnost je ve všeobecném vzdělávání, míní experti

čtvrtek 23. března 2023 ·

V Česku je druhý nejnižší podíl žáků na gymnáziích oproti odborným středním školám ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z dat Evropské komise. Počet studentů průmyslovek a dalších odborných škol navíc stále stoupá, podle expertů to však není ani tak díky jejich atraktivitě, ale spíše kvůli tomu, že na gymnázia se kvůli nízké kapacitě nedostanou. A to i přesto, že studijní výsledky na ně mají.


Zdroj: Hospodářské noviny 13. 3. 2023

 

Ještě horší situace je u odborných učilišť, těch má Česko v porovnání s ostatními školami nepoměrně hodně, zájem o ně ale vytrvale klesá. Ze statistik Národního pedagogického institutu (NPI) navíc vyplývá, že nezaměstnanost nejvíce ohrožuje právě absolventy učebních oborů, zejména těch úzce zaměřených. Jejich provoz přitom patří k těm vůbec nejdražším. Odborníci proto upozorňují, že jednotlivé kraje by na to měly reagovat a na úkor učilišť navyšovat kapacitu gymnázií.

 

Nárůst počtu žáků vstupujících do odborného vzdělávání byl podle analýzy neziskové organizace EDUin mezi lety 2016 a 2021 o polovinu vyšší než nárůst počtu gymnaziálních studentů. Těch totiž zůstává stále stejně – kvůli omezené kapacitě jich ani přibývat nemůže. „Tím pádem se zájemci o všeobecné vzdělání vytlačují do středních odborných škol a kopírují křivku patnáctiletých v populaci, přestože o tyto školy nemuseli mít zájem,“ konstatuje autor analýzy Jan Zeman. 

 

Zájem o učiliště bez maturity pak podle stejného dokumentu klesá už od roku 2012. Případné rušení nebo slučování oborů však podle Zemana není jednoduché: „Od odborníků se vždy bude ozývat, že kamnář, malíř a lakýrník nebo tiskař potřebují standardní vzdělání, ale pokud absolventi vybraných oborů končí na pracovním úřadě, je čas se zamyslet, jestli má jejich koncepce smysl.“ 

 

Úzce zaměřené učební obory představují v době rychle se měnících požadavků na trhu práce konkurenční nevýhodu. V oboru, který vystudovali, navíc pracuje jen polovina absolventů. Přitom by často po několika letech zvolili jiný obor, vyšší vzdělání nebo obojí. 

 

„Naše soustava nespočtu odborných škol a učilišť je drahá a podle těchto výsledků také neefektivní. Rozhodovat se v 15 letech, co budu dělat, je nerealistické,“ míní expert na vzdělávací politiku z agentury PAQ Research Karel Gargulák. Proto by se podle něj žáci neměli orientovat například jen na silnoproud nebo slaboproud, ale učit se od všeho trochu a klást důraz na silný všeobecný základ. 

 

Poptávku trhu práce a zaměstnavatelů v některých profesích a řemeslech zároveň podle Garguláka není nutné popírat. Je ale důležité zapojit do přípravy podniky a ve školách ve větší míře nabízet celoživotní vzdělávání. Tedy doplňovat kvalifikaci lidem ohroženým na trhu práce nebo jim nabízet rekvalifikaci. „Dnes se to ve větší míře neděje a je to proto, že školám za to nikdo neplatí,“ míní Gargulák.

 

Ministerstvo školství změnu ve středním vzdělávání plánuje. Strategický dokument Vzdělávání 2030+ počítá se změnou soustavy oborů i s posilováním všeobecné složky vzdělání. Problém je, že to obsahovala i předchozí strategie o deset let mladší. „Reálné práce na tom ani nezačaly. Ministerstvo na to nemá dostatek pracovníků,“ vysvětluje Gargulák. V současnosti tak záleží na potenciálu každého kraje, jak se toho úkolu zhostí. 

 

O posílení všeobecné větve už rozhodl například Jihomoravský kraj, který chce zároveň motivovat školy k tomu, aby se z nich stala právě centra celoživotního vzdělávání. „Ostatní kraje ale většinou nejsou tak daleko, nemají prostředky ani kapacity, aby se tomu věnovaly,“ upozorňuje Gargulák. Podle něj musí ministerstvo krajům s proměnou středních škol pomoci a poskytnout jim na to finanční prostředky. 

 

Resort školství ale deklaroval, že je čistě na krajích, aby sladily svou vzdělávací soustavu s potřebami regionu, místního trhu práce a demografickým vývojem. Ministerstvo jen schvaluje žádosti o navyšování kapacit, což už nyní s výjimkou osmiletých gymnázií a konzervatoří nijak neomezuje a plánuje v tom i pokračovat. Pro příští školní rok o ně požádalo 53 škol.

 

„Zodpovědnost je ve vzduchoprázdnu. Ani stát, ani kraje nemají dostatečné právní, rozhodovací ani finanční páky na to, aby soustavu oborů změnily,“ řekl k tomu člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Münich z institutu CERGE-EI. Situace tak podle něj stagnuje. 

 

I proto je podle Münicha potřeba zpracovat kvalitní analýzu, jak jsou střední školy po republice rozmístěné. Tedy jestli má každý student od svého bydliště v rozumné vzdálenosti gymnázium i učiliště. Zohlednit by se měly i výsledky deváťáků v jednotných přijímacích zkouškách v dané lokalitě. „Aby se nestalo, že v jednom kraji se na gymnázium dostanou žáci s 25 body a v druhém to nebudou mít jisté ani ti s padesáti,“ vysvětluje Münich.

 

Tam, kde se ukáže, že žije hodně chytrých dětí, které mají zájem o všeobecné vzdělání, by pak podle něj bylo namístě nahradit poloprázdná učiliště gymnázii. „Což by státu mimochodem ušetřilo peníze, protože učňovské vzdělávání je nejdražší,“ podotýká Münich. Učiliště totiž musí platit například speciální stroje nutné pro výuku, stejně jako další vybavení učeben, ale i materiál.

 

Důvodů, proč kraje se změnami v soustavě středních škol otálejí, je více. Podle Garguláka hraje roli samozřejmě finanční a časová náročnost, ale také setrvačnost systému. Do škol, které už stojí a fungují, se investovala spousta peněz a krajští představitelé jsou přesvědčení, že jsou to kvalitní školy. „Naprostým základem je samozřejmě shoda na tom, že změnu chceme. Dosáhnout toho u krajských představitelů, ředitelů, učitelů a třeba také zaměstnavatelů je těžké,“ upozorňuje Gargulák. 

 

Navyšování všeobecného maturitního vzdělání přitom ovlivňuje nejen připravenost na nové výzvy pracovního trhu, ale také přispívá do státního rozpočtu. Rozdíl příjmů státu od absolventa bez maturity a s maturitou je podle agentury PAQ Research 500 tisíc korun. 

 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger