Ondřej Šteffl: Naše děti mají vychovávat nejen učitelé, ale také právníci, lékaři, vojáci a další lidé z praxe

neděle 21. května 2023 ·

Chceme-li budovat moderní školství, musíme do výuky přilákat více lidí se zkušenostmi z reálného světa mimo školu. Současně je ovšem třeba zajistit kvalitu výuky. Novela zákona o pedagogických pracovnících, která se nyní projednává ve sněmovně, je sice malý krok, ale rozhodně správným směrem. A je to velká výzva pro pedagogické fakulty.


Zdroj: Hospodářské noviny 1. 2. 2023


Všichni bychom rádi, aby ve školách učili ti nejlepší učitelé. Takoví, kteří mají co nabídnout žákům nejen ve svém předmětu, ale i v širším smyslu lidskosti, morálky, zralých postojů. Takoví, kteří znají svět mimo školu a přinášejí do školy své zkušenosti a pohledy z různých oborů, oblastí i postavení ve společnosti. Ti, kteří vědí, že výzvy, problémy i úspěchy mohou přijít z různých směrů, a mají zkušenosti a rozhled, a mohou tak inspirovat naše děti. Není pochyb, že na tom by vydělala celá společnost.

 

Svět je čím dál složitější, budoucnost, která dnešní žáky čeká, bude náročná, plná změn a nejistot. A je úkolem škol, aby na takový svět dnešní žáky připravily. Současná podoba, cíle i výsledky vzdělávání se ovšem s potřebami spokojeného a naplněného života ve druhé polovině 21. století čím dál více rozcházejí. Jak napsal Vlado Burjan, slovenský expert na vzdělávací politiku: „Vnitřní inovační potenciál současné školy je poměrně malý. Škola se (již dávno) uzavřela vnějším podnětům a málo komunikuje s ostatními sférami společnosti. K větší izolaci přispívá i skutečnost, že naprostá většina učitelů nikdy v životě nedělala nic jiného.“

 

To se zdaleka netýká jen Česka nebo Slovenska, ale všech rozvinutých zemí, včetně třeba Finska. I tam budou muset najít cesty, jak více propojit výuku s tím, co se děje ve světě a společnosti.

 

Je proto žádoucí, aby se do škol, a to i do základních, přicházelo podstatně víc lidí, kteří přinášejí zkušenosti z nejrůznějších oblastí reálného života, osobní zažité zkušenosti zaměstnance, vedoucího pracovníka, novináře, lékaře, právníka, obchodníka, programátora, podnikatele, OSVČ, umělce, ale třeba i cestovatele, vojáka, dobrovolníka, zakladatele start-upu atd. Zkušenosti lidí, kteří v životě řešili nejrůznější výzvy a problémy. A to i takové, s jakými se celoživotní učitel potká jen těžko.

 

A že zájemci, kteří by do škol chtěli, nejsou? Během osmi let se do ScioŠkol na práci průvodce hlásilo více než 5000 lidí. Z nich asi polovina přicházela bez pedagogické kvalifikace. V náročném přijímacím řízení jsme si jich do našich dnes sedmnácti ScioŠkol vybrali více než 300, z nich jen asi 100 s pedagogickou kvalifikací. Více než polovina uchazečů o vysokoškolské studium uvažuje o práci učitele. Ale jen malá část se pro ni skutečně rozhodne. Smutné je, že jen výjimečně jsou to ti s nejvyššími studijními předpoklady (dvě procenta v decilu nejlepších). Většina z těch, kdo učitelství studovat nejdou, ovšem možnost pracovat jako učitel v budoucnu nevylučuje.

 

V desítkách zemí existují programy Teach First nebo Teach for – America, Kanada, India, Libanon atd., ba i Teach for Slovakia, zaměřené na přivádění neučitelů do škol. Nakonec i u nás existuje projekt Začni učit, i ten registruje více 30 tisíc uchazečů mimo pedagogické profese.

 

Fakulty vzdělávající učitele, tedy zejména fakulty pedagogické, ovšem projevují obavu, že by tak mohlo dojít k deprofesionalizaci povolání učitele. Nechci podrobně rozebírat jejich argumenty, z nichž některé pokládám za účelové, nakonec, kdo by se nebránil, když přichází o monopol. S jedním však určitě souhlasím. Každý, kdo předstupuje před děti a má je vzdělávat a vychovávat, by měl být vybaven potřebnými postoji, znalostmi a dovednostmi. Ve ScioŠkolách každý nově nastupující průvodce, i ten s formální pedagogickou kvalifikací, prochází nejprve intenzivním krátkodobým a posléze dlouhodobým vzděláváním.

 

Novela také nepouští do škol kdekoho. Mimo jiné vyžaduje vysokoškolské vzdělání na magisterské úrovni. Nemůže jít tedy o lidi, kteří nic neumí a marně hledají práci. A jistě nepůjde o zájemce bez vztahu k dětem. Proto přece chtějí jít učit. A přicházet budou většinou z mnohem lépe placené práce (plat učitele je i přes zvyšování stále cca o deset tisíc nižší než průměr vysokoškoláků). A stejně jako každý budou chtít dělat svou práci dobře, mít z ní radost a uspokojení. Jistě proto s radostí přijmou nabídku, aby se doučili to, co neumí a ve své práci s dětmi postrádají. Ostatně novela jim ukládá během tří let absolvovat doplňující pedagogické studium.

 

Nechtějí ovšem trávit čas ve vysokoškolských učebnách učením se zbytečností. Chtějí kvalitní studium, které pro ně bude přínosem. V tom se bohužel zatím nedaří. Zkušenosti řady průvodců ve ScioŠkolách, kteří absolvovali stávající pedagogické minimum organizované pedagogickými fakultami, nejsou dobré. Často bylo jediným přínosem získání potřebného papíru. Výzvou pro fakulty připravující učitele proto je vzít problematiku doplňujícího pedagogického studia pevně do rukou a rychle zvýšit jeho kvalitu. K tomu nepotřebují mít monopol. Tím by potvrdily, že jim jde opravdu o kvalitu výuky na školách a vzdělávání dětí. Navíc, pokud bude takové vzdělávání kvalitní a pro učitele skutečně přínosné, lze jej adresovat i učitelům, kteří absolvovali před mnoha lety a ve svém dalším vzdělávání, pokud se jej vůbec účastnili, se soustředili na svůj obor a bylo by tedy žádoucí, aby si osvěžili svůj obecný pedagogický background. Na takové, a je jich mnoho, se při diskusích o novele často zapomíná.

 

O dopadech novely bude rozhodovat i kvalita doplňujícího pedagogického studia. A pokud ta se zvýší, zvýší se i kvalita výuky, a tedy i prestiž učitelského povolání.

 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger