Zuzana Hronová: Gymnazista mechanikem? V přijímačkách nás dohnala chyba z roku 2012, míní expert

sobota 20. května 2023 ·

V Česku se dlouho mluvilo o tom, že by neměla vznikat žádná nová gymnázia, že je potřeba děti hlavně na učilištích a že některé střední školy by se měly zrušit. Kraje nevarovalo, že se jim mimořádně silný populační ročník nevešel v roce 2012 do školek. Nepřichystaly se na jeho nástup na střední školy. Výsledkem je letošní velký převis u přijímacích zkoušek a také velký rozchod poptávky dětí a rodičů s nabídkou středoškolského studia. Málokdo se dostal na školu, na níž opravdu chtěl. Podle vzdělávacího experta Tomáše Feřteka bude kvůli tomu řada studentů demotivovaná.


Zdroj: Deník.cz 17. 5. 2023

 

Rodiče se letos při výběru středních škol pro své děti řídili hlavně podle toho, kam by mohla být větší šance se dostat. A když jejich děti neuspěly navzdory vysokému počtu bodů ani na lehčích školách, zkoušejí je ve druhém kole umístit úplně kamkoliv. Zoufale obíhají i učiliště a shánějí jakékoliv místo. Druhé kolo i kvůli dlouhodobému ignorování navyšování kapacit gymnázií kvůli babyboomu provází značný chaos.

 

„Významná část letošních středoškoláků proto bude na škole, na níž vůbec nechtěla být, a tudíž bude velmi demotivovaná. Gymnazista půjde na automechanika, automechanik na prodavače. Je to úplně absurdní,“ popisuje expert na vzdělávání a odborný konzultant společnosti Eduin Tomáš Feřtek.


Jde také o autora petice, která žádá zdigitalizovat přijímací řízení, zlepšit přístup dětí a rodičů k informacím o kapacitách středních škol a také zrušit povinnost jednotné přijímací zkoušky a její minimálně šedesátiprocentní váhu na výsledky přijetí.

 

Proč podle vás většina krajů včas nezareagovala na populační křivku, která dlouhá léta jasně říkala, že ročníky 2008, 2009 a 2010 jsou extrémně silné?


Myslím, že jde o komunikační setrvačnost. Tak dlouho jsme mluvili o tom, že máme poloprázdné střední školy a že potřebujeme děti hlavně na učilištích, až jsme to začali brát jako fakt. Spíše se řešilo, kde se jaká škola zruší. Žádný kraj v roce 2012 nezareagoval, aby si řekl: Když teď máme přeplněné mateřské školy, kam ty děti půjdou, až budou dělat přijímačky na střední školu? Na vině je i tehdejší politická reprezentace, která šla na ruku průmyslu a stavěla to tak, že potřebujeme vyučené a nechceme všeobecně vzdělávací obory. Tehdy si stát i kraje do svých dlouhodobých záměrů napsaly, že nebudou povolovat žádné nové všeobecné vzdělávací školy, leda nějakou odbornou.

 

Koho máte přesně na mysli?


Mluvím hlavně o ministrech školství Josefu Dobešovi (Věci veřejné) a později Marcelu Chládkovi (ČSSD). Ti ostatní byli o něco příčetnější. Vzdělávací systém zabetonovali natolik, že se začala rozcházet poptávka studentů a rodičů s nabídkou středních škol.

 

Poptávka s nabídkou se teď rozešly úplně, dohnalo nás nerozvíjení kapacit všeobecných škol. Co se dá nyní dělat s tisíci dětí, které by se jindy dostaly i na prestižní gymnázium, ale letos s vysokým počtem bodů neuspěly, ani když zvolily o něco lehčí školu? Druhé kolo nabízejí hlavně střední odborná učiliště, což pro zájemce o všeobecné vzdělání na gymnáziu není zrovna ideální.


Přijímací zkoušky sleduji každý rok a vnímal jsem, že postupně přibývá rodičů a dětí, kteří se ocitli v této situaci. Ale ani já jsem netipoval, že to letos skončí takto katastrofálně. Pražský magistrát si nechal před dvěma lety zpracovat studii, která se zabývala počtem míst na gymnáziích. Zjistili, že uchazečů o pražské střední školy bude přibývat, a to nejen kvůli populačně silným ročníkům, ale třeba i kvůli zlepšení dopravy do Středočeského kraje. Snažili se s tím proto v posledních dvou letech něco udělat. Vyzvali například střední průmyslové školy, aby otevřely i gymnaziální třídy. Náraz ale nakonec byl mnohem větší, než se předpokládalo.

 

Výsledkem jsou děti s předpoklady pro gymnázium, které nyní nastoupí na učiliště.


Nejen to. Tito adepti na gymnázium, kteří teď půjdou dejme tomu na obor automechanik, vytlačí někoho, kdo reálně toho automechanika chtěl dělat. Za rok sice odejdou a půjdou to zkusit jinam, ale zájemce o automechanika má letos smůlu, protože na jeho místě sedí někdo jiný. A kam má jít on? Na prodavače? Významná část letošních středoškoláků tak bude na škole, na níž vůbec nechtěla být, a tudíž bude velmi demotivovaná. Gymnazista půjde na automechanika, automechanik na prodavače. Je to úplně absurdní.

 

Jak to celé dopadne?


Víme, jaký je počet podaných přihlášek a víme, jaké jsou kapacity středních škol v regionech. Ale nevíme, kde přesně je ten nejvyšší převis, a kam ti, co zatím neuspěli, směřují a jestli mají šanci najít místo na škole, kam zvládnou i dojíždět. Těch neumístěných dětí po prvním kole jsou dejme tomu tisíce. Ono se to nakonec zřejmě nějak poskládá. Ale jelikož nemáme žádný digitalizovaný registr škol a jejich volných míst a digitalizovaný registr uchazečů a jejich výsledků, nevíme, jak to dopadlo, kdo se kam dostal a kolik bude nakonec těch, kteří žádné pro ně akceptovatelné místo nenašli.

 

Takže rodiče teď zoufale obíhají školy se zápisovými lístky metodou pokus – omyl, většinou před budovou čekají desítky dalších rodičů a bojuje se o jednotky míst. Co tedy mají dělat, když při tomto mimořádném převisu chybí základní informace?


Na to nemám žádnou rozumnou odpověď. Mně volají desítky rodičů a mají stejnou otázku. Odpovědí je, že jsme si ten systém středních škol neměli před deseti lety tak zabetonovat. Je na tom vidět, jak je vzdělávací politika zrádná. V roce 2012 uděláte chybu, její výsledky sklidíte v roce 2023, ale v tu chvíli už s tím neuděláte nic.

 

Vy jste sepsal petici, kde mimo jiné žádáte právě digitalizaci přijímacího řízení. Co by mělo být výsledkem?


Nevyřeší to strukturu a kapacitu středních škol, ale výrazně by to snížilo míru stresu dětí a rodičů. Měli by potřebné informace včas, nemuseli by běhat po různých školách. Dneska rodiče podávají ve druhém kole třeba deset přihlášek, aby aspoň něco vyšlo. Takže se jdete zeptat na volné místo a oni vám ve škole řeknou, že mají pět set zájemců a jinde třeba i tisíc. Ale nikdo neví, kolik dětí reálně na tu školu bude chtít jít. Ještě loni, když jste přišli do takové fronty před druhým kolem, těch rodičů tam postávalo deset. Dnes jich je tam několik stovek.


Čeho všeho by se digitalizace přijímacího řízení podle vás měla týkat?


Záleží na tom, jak ten systém nastavíme. Ale v každém případě by se přihláška podávala elektronicky. Online bych se mohl na jednom místě podívat, kolik která střední škola nabízí míst a jaký je tam převis. Kdyby se to spustilo třeba v listopadu, měl bych čas sledovat, jak velký převis se na vybrané střední škole tvoří a zda nemám svůj zájem přesunout někam jinam. Přihlášek by se mohlo podávat pět a systém by umožňoval označit, v jakém pořadí vybrané školy preferuji. Ve druhém kole by se vše zrychlilo, protože by bylo vidět, kde je kolik místa, nemuselo by se zkusmo pobíhat mezi školami a čekat čtrnáct dní, než se vše uzavře. Šlo by pak lépe využít regionální kapacity škol. Ministerstvo školství o podobném modelu uvažuje, uvidíme, jak přesně to dopadne.

 

Vaše petice je rovněž zaměřena proti jednotným přijímacím zkouškám od Cermatu. Uvažuje se ale i o modelu, kdy by centrální elektronický systém rovnou žákovi na základě výsledků jednotné zkoušky přiřadil školu, která by stála nejvýše v jeho žebříčku vybraných škol. Tento model by ale bez jednotných přijímaček padl.


V petici jsem to formuloval tak, že bych zrušil povinnost používat jednotné přijímací zkoušky, ale zachoval bych ty testy, ať po nich mohou sáhnout školy, které je chtějí. Podle mě by je sedmdesát až devadesát procent škol stejně používalo. A pak tu jsou školy, které by chtěly například přijímací testy z jiných předmětů, třeba z angličtiny nebo z němčiny. Dalším školám jednotné přijímací testy dělají nepořádek v přijatých uchazečích. Potřebovaly by si je vybrat v pohovorech, kde by zjistily, jakou má dítě pro studium motivaci a co ho zajímá. Pohovory dělají už dnes, ale kazí jim je povinná minimálně šedesátiprocentní váha jednotných testů.

 

Některé školy se děsí, že by zvýšení počtu přihlášek ze dvou na pět až deset neúměrně zatížilo jejich administrativu. Šlo by to také vyřešit digitalizací?


Zvýšení poštu přihlášek je možné jedině při zavedení digitalizace. Je také potřeba přijímací řízení úředně zjednodušit, což ostatně ministerstvo školství také projednává. Pokud bychom měli digitální registr žáků, každý žák by měl své okénko, kde by se po přihlášení zobrazily výsledek i vyrozumění školy.


Vy v petici také kritizujete, že dnes je pro žáky základních škol klíčová schopnost správně vyplnit testy Cermatu. To podle vás vede v osmé a deváté třídě k přehnanému soustředění na nácvik vyplňování testů a k masivnímu rozvoji doučovacího a trénovacího průmyslu. Vy byste tedy jednotné testy od Cermatu nejraději zrušil úplně?


Ano, ale chápu, že k tomu asi dnes není politická vůle, ani vůle veřejnosti. Nutnost ovládat tuto disciplínu skutečně hodně pokřivuje podobu posledních dvou roků základní školy a zabraňuje větší modernizaci výuky. A kromě toho tento systém zcela odvrhává žáky, kteří nepokračují na maturitní obor. Už se s nimi nepočítá, protože všichni začínají být hysteričtí a vyplňují všechny cermatí testy, které se dají vytisknout. Přitom ti, kteří míří na učiliště, by velmi potřebovali rozvíjet svou matematickou, čtenářskou nebo třeba také finanční a informační gramotnost.


Jaké jsou podle vás tedy nejnutnější kroky, které by české školství mělo v nejbližší době učinit?


Nutně potřebujeme změnit strukturu středních škol, zvýšit kapacitu všeobecného vzdělávání a také digitalizovat přijímací řízení a zlepšit přístup dětí a rodičů k včasným informacím. A velmi bych doporučoval zrušit povinnost jednotné přijímací zkoušky a její váhu. Takové testy by pak mohly sloužit třeba jako síto, aby školám vybraly z pěti set dětí devadesát, které si vezmou na pohovor a z něj si vezmou těch třicet nebo šedesát, které potřebují.

 

Co všechno se dá stihnout do přijímaček v roce 2024, aby se neopakoval letošní kolaps?


Určitě by se kromě zvládnutí digitalizace dalo přidat do existujících škol několik všeobecně vzdělávacích tříd. Kraje by o to měly usilovat. V Praze by se měla otevřít otázka, zda třídy osmiletých gymnázií nemáme převádět na třídy čtyřletých gymnázií, protože by se tím výrazně řešily kapacitní problémy. Ale zřejmě by to způsobilo velkou nevoli. Určitě nepůjde vystavět nové školy, za rok pomalu ani neseženete stavební povolení.

 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger