Zuzana Machálková: Emoční vyčerpání a cynismus. Nový výzkum představuje, jak jsou na tom čeští učitelé a učitelky

čtvrtek 25. května 2023 ·

Nadměrný stres v práci zažívá podle zahraničních studií zhruba polovina učitelů a učitelek. Jak je to v Česku se v současnosti snaží zjistit vědci z Národního institutu SYRI – v jednom z největších výzkumů duševního zdraví na pracovišti mapují mimo jiné i to, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Výsledky by pak mohlo využít třeba i ministerstvo školství.

 

Zdroj: irozhlas.cz 11. 5. 2023


„Nemohla jsem vůbec spát, nedokázala jsem plnit zadané úkoly, nedokázala jsem se zajímat o nic, ani o své studenty, což je pro mě dost netypické,“ říká Petra, která ve svém zaměstnání „vyhořela“ loni na jaře. Musela kvůli tomu nastoupit tříměsíční pracovní neschopnost.

 

„První měsíc jsem nebyla schopná dělat vůbec nic, druhý měsíc jsem se velmi pomalu vracela jen do některých aktivit,“ dodává učitelka.

 

I to je podle Kateřiny Zábrodské z Psychologického ústavu Akademie věd, která se na výzkumu podílí, známka vyhoření. To je z vědeckého pohledu důsledkem dlouhodobého chronického stresu.


„Má tři takové základní komponenty: nejnápadnější je takzvané emoční vyčerpání, to znamená, že ten učitel nebo učitelka cítí, že nemá dost energie se té práci věnovat. Může se to projevovat tak, že se ráno vzbudí a při představě, že má jít ráno do práce, už cítí, že nechce, že nemůže,“ vysvětluje expertka.

 

Dál se podle Kateřiny Zábrodské může při vyhoření objevit i jakýsi cynismus. „To se projevuje tak, že ten člověk má obtíže se vztahovat k lidem v té dané práci. To se týká třeba žáků, kolegů, může k nim mít odstup, může mít problém vnímat jejich emoce. Učitel se třeba chová k žákům s despektem, uráží je, zesměšňuje je,“ dodává.

 

Třetí složkou vyhoření je podle psycholožky pocit člověka, že danou práci jednoduše nezvládá, že ji nedokáže dělat dobře. Zahraniční data ukazují, že nadměrný stres v práci zažívá až polovina učitelů a učitelek.

 

 

Klíčová je komunikace

 

„Velmi těžko se vypíná. I když přijdete domů, myslíte, co bude druhý den ve škole. Zamýšlíte se nad tím, proč ten a ten student neprospívá, jak jste byla zvyklá, nebo jestli nebyl příliš smutný,“ souhlasí s tím, že profese pedagoga je v této oblasti specifická, Petra.

 

Právě to u Petry vedlo k vyhoření, tedy neschopnost oddělovat soukromý a pracovní život. To je přitom podle Kateřiny Zábrodské zcela zásadní. Kromě toho je ale důležitá třeba i komunikace v práci.

 

„To je úplně klíčový faktor, jak předcházet vyhoření – moct věci sdílet, cítit od kolegů a kolegyň podporu, i od vedení, že když něco řeším, je prostor se o tom pobavit,“ vysvětluje psycholožka.

 

Do budoucna by podle Kateřiny Zábrodské bylo ideální, kdyby školy nabízely psychologickou pomoc právě i pro učitele. To je ostatně cílem i ministerstva školství. „V současnosti je nastavován systém podpory školních psychologů, kteří by měli podporovat i duševní zdraví učitelů a poskytovat konzultace,“ říká mluvčí resortu Aneta Lednová.

 

Právě ministerstvo školství nebo třeba pedagogické fakulty by pak podle vědců z Národního institutu SYRI mohly výsledky využít v praxi. I v tom je několikaletý výzkum unikátní.

 

„Silnou stránkou je, že budeme schopni propojit údaje o pracovním zdraví učitelů a učitelek se styly výuky, s kvalitou výuky, ale i s daty, které se týkají přímo těch konkrétních škol a žáků a žaček,“ říká Kateřina Zábrodská. V současnosti odborníci sbírají data od zhruba dvou tisícovek respondentů z celkem 150 škol v Česku.

 


0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger