Pouze 40 % českých učitelů a učitelek uvádí vysokou profesní sebedůvěru, v průměru EU je to 64 %. Podle národní zprávy České školní inspekce k mezinárodnímu šetření OECD TALIS 2024 tak Česko patří spolu s Norskem, Chorvatskem a Japonskem k zemím s nejnižší sebedůvěrou učitelů vůbec. Největší rezervu mají čeští učitelé v motivování žáků, kteří o školní práci nemají zájem. Svou práci přitom mají rádi: 94 % z nich říká, že jim vyučování přináší radost.
GetThePoint: Česko se řadí k zemím s nejnižší sebedůvěrou učitelů ve výuce, v řízení třídy i v motivování dětí
Na portálu edu.gov.cz vznikla nová sekce Pro zřizovatele
Střední článek podpory připravil na portálu edu.gov.cz novou sekci Pro zřizovatele, která na jednom místě nabízí přehledně uspořádané informace a praktické podklady pro zřizovatele škol a školských zařízení. Užitečným průvodcem může být zejména pro nové představitele měst a obcí, kteří přebírají odpovědnost za oblast školství a potřebují se zorientovat ve své roli, souvisejících povinnostech i možnostech dalšího rozvoje škol.
Hana Palečková: Jak poznat, že se moje dítě ve škole opravdu učí? Nová pravidla RVP, hodnocení bez strachu z pětky
Dvě jedničky, jedna trojka a pětka z diktátu. Pro většinu českých rodičů je to stále nejrychlejší zkratka k představě o tom, jak si jejich dítě vedlo ve škole. Jenže s příchodem revidovaných Rámcových vzdělávacích programů (RVP) a měnícími se nároky na vzdělávání v 21. století se tradiční pětistupňová známková škála dostává do úzkých.
Markéta Hronová, Michaela Ryšavá: Nikde na světě si to nedovolili. Školní obědy bez hlídání kvality děsí odborníky, vláda je chce protlačit bez diskuse
Pět let výživoví experti vymýšleli, jak zajistit, aby děti ve školních jídelnách jedly zdravěji. Proti nové vyhlášce, která zajišťovala, že děti dostanou méně cukru, soli a ultrazpracovaných potravin, se vedl táhlý boj lidí z branže i jídelen. Ti odmítali změny jako příliš zdravé a apelovali na vládu, aby normy pro školní obědy ještě změnila. To, co premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nakonec udělal, ale překvapilo úplně všechny.
Ředitel má poznámku: Profesní růst pedagogů se nedá nařídit
Nedávno mě zaujal materiál Ministerstva školství o připravovaném systému profesního a kariérního rozvoje pedagogů. Ministerstvo představilo záměr změnit způsob, jakým budeme podporovat učitele během jejich profesní dráhy. Namísto klasického kariérního řádu s atestacemi a postupem mezi jednotlivými stupni chce posílit spolupráci přímo ve školách, vytvořit nové možnosti odborného růstu a zlepšit podmínky pedagogům, kteří pomáhají svým kolegům.
Klára Kubíčková: Psycholožka radí, co dělat, když máte nadané dítě. Nečekejte, že to ve škole poznají
Josef Mačí: Světové srovnání ukázalo, jak jsou na tom české děti s pohybem
Josef Dyntr: Učitelé stárnou, kantorů nad šedesát let přibývá. Úbytek dětí české školství nespasí
Ondřej Horecký: Děti nejde dokopat k dělání dobra, musí se k němu moudře vést, říká pedagog
Vladimír Foist: Byl jsem u zavádění inkluze. A jsem na to hrdý
Tomáš Pancíř: Tomáš Zatloukal – Čeští ředitelé mají extrémně vysokou autonomii. Zasahuje to do kvality vzdělávání
Mezinárodní šetření TALIS 2024 zkoumalo pracovní podmínky ředitelů na českých školách. Podle výsledků studie mají čeští ředitelé extrémně vysokou autonomii. Ta sice obecně na školách přináší lepší výsledky, ale skrze velký objem požadované administrativy nedovoluje zlepšovat podmínky pedagogů. „Práce s pedagogickým sborem je faktor, který české školy významně limituje,“ říká pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal
Josef Mačí: České školy se budou slučovat. Ale nejspíš jinak, než se doteď počítalo
Vladimír Foist: Co s agresivním žákem? Možná se ptáme příliš pozdě
Patricie Martinů: Radikalizaci dětí se stát téměř nevěnuje. Dochází k nevídané normalizaci násilí,“ říká odbornice na krizovou komunikaci ve školách
Jaký je reálný stav připravenosti škol a jejich zřizovatelů na krize? A jaká je v tom role a odpovědnost státu? Jana Bohuňková z Institutu pro krizovou komunikaci KRIT, která za sebou má desítky terénních intervencí v obcích a na školách po celé republice, v rozhovoru popisuje, co se skutečně děje, když taková situace nastane, jaká je její nejúčinnější prevence i co obnáší budování odolnosti mezi žáky a pedagogy.
Paměť národa spouští výukovou platformu storyON. Školám přinese hotové lekce s příběhy pamětníků
Jaké možnosti měla hlasatelka Československé televize Kamila Moučková, když jí během vysílání v srpnu 1968 stáli za zády dva sovětští vojáci? Podobné otázky otevírá Paměť národa v právě spuštěné výukové platformě storyON. Vyučující základních a středních škol na ní najdou hotové lekce k výuce moderních dějin, postavené na skutečných výpovědích pamětníků a pamětnic. Každá lekce obsahuje desetiminutové video, historický kontext, pracovní listy a metodiku.
Témata článků
- bibliografie (2)
- celoživotní vzdělávání (75)
- dětská literatura (22)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (35)
- informační technologie (218)
- inovativní vzdělávání (156)
- názory (33)
- NÚV (1)
- odborná literatura (647)
- pedagogické asociace (116)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (406)
- projekty (24)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (208)
- školství v regionech (132)
- školství v zahraničí (76)
- výchova (234)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (343)
- výzkum a hodnocení (611)
- vzdělávací politika (956)
- zajímavé tipy (678)
- zaujalo nás (871)
Archiv
- ▼ 2026 (233)
- ► 2025 (294)
- ► 2024 (303)
- ► 2023 (337)
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
- ► 2016 (322)
- ► 2015 (303)
- ► 2014 (306)
- ► 2013 (310)
- ► 2012 (266)
- ► 2011 (255)
- ► 2010 (254)
Šéfredaktorka
Akce
Výtvarné umění

