Tisíce středoškoláků hodnotily distanční výuku, problémy přetrvávají

úterý 26. ledna 2021 · 0 komentářů

Česká středoškolská unie (ČSU) upozorňuje na nedostatky distanční výuky, které vyplynuly z provedeného dotazníkového šetření. ČSU přichází s vlastními řešeními těchto problémů a zároveň apeluje na ministerstvo školství i učitele. Unie na problémy tak nejen poukazuje, zároveň je připravena diskutovat možná řešení.

Online workshopy na školách učí rozpoznat formy násilí

pondělí 25. ledna 2021 · 0 komentářů

Od konce září probíhají na základních a středních školách workshopy k prevenci sexuálního násilí a kybernásilí. Kvůli pandemické situaci se přesunuly do online prostoru. Prozatím. To však na zájmu o ně neubralo. Do května se jich má uskutečnit více než stovka.

Else Miller: Pod nohama cítíš stébla trávy

sobota 23. ledna 2021 · 0 komentářů

Pokud se vám špatně usíná, potřebujete se uvolnit a odpočinout si, autogenní trénink je v dnešní neklidné době skutečně smysluplným řešením, jak se zbavit neklidu a napětí.

Eduzměnu podpořilo memorandem ministerstvo i zřizovatelé

pátek 22. ledna 2021 · 0 komentářů

Nadační fond Eduzměna, jehož cílem je podpořit změny vzdělávacího systému v České republice, získal důležitou podporu. Ředitel Zdeněk Slejška včera podepsal memorandum o spolupráci s ministrem školství Robertem Plagou, hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou, starostou Kutné Hory Josefem Viktorou a manažerem MAS Lípa pro venkov Radkem Tvrdíkem.


Eduzměna vstoupila na Kutnohorsko před rokem, aby zde odstartovala unikátní proměnu vzdělávacího systému. Během pěti let chce zmapovat situaci na všech místních školách a s pomocí odborníků navrhnout kroky, které mají zlepšit nejen gramotnost dětí, ale také je nadchnout pro vzdělávání tak, aby je škola bavila a chodily do ní rády. Vše, co se během pilotáže na Kutnohorsku osvědčí, se má následně přenést do dalších regionů v České republice.


„Podpis memoranda je pro nás důležitou deklarací, že nejde o izolovanou záležitost, která se týká jen Kutnohorska, ale že máme vazbu na celý systém. Propojováním se nad společným tématem máme šanci dojít dál,“ řekl ředitel Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška. Ten ve své krátké prezentaci upozornil, že Eduzměna není klasickým projektem, ale cestou, na které se mají u jednoho stolu potkat všichni, kterých se vzdělávání týká: učitelé, ředitelé, děti, rodiče a zřizovatelé. Jedním ze zásadních opatření, které má mimo jiné uvolnit ruce ředitelům a pomoci jim s přebujelou agendou, je zřízení tzv. centra regionální podpory vzdělávání. To bude prostředníkem mezi ministerstvem školství a školami.


„I když vnímám, že se může objevit otázka, proč s takovým projektem přichází Eduzměna, proč to neudělalo ministerstvo už dávno, tak i s tímto rizikem tu rád sedím a těší mě, že se budeme vzájemně obohacovat,“ řekl na jednání ministr školství Robert Plaga. Pokud se má podle něj změnit systém vzdělávání, nemůže si veřejný a neziskový sektor konkurovat, ale měl by spolupracovat. „Eduzměnu vnímám jako významný prvek, který může obohatit Strategii vzdělávání 2030+. V České republice, ač se to veřejnosti nezdá, máme vysokou autonomii škol. A jak uvádějí materiály OECD, vysoká míra autonomie bez podpory, vede k izolaci. Máme tu školy, které potřebují pomoci, ale nedostává se jí jim. Ministerstvo samo nic nezvládne, neziskový sektor nezvládne obsloužit celou republiku a nikdo z nás to nezvládne, pokud nebudou zapojeni i zřizovatelé,“ řekl Plaga. Výhodu Eduzměny spatřuje v možnosti korigovat celý proces za pochodu. „Toto není projekt, který má jasně daný cíl, ale je to věc, která se bude utvářet. To je jeho největší nejistota, ale zároveň i přidaná hodnota,“ dodal Plaga.


Jeho slova potvrdil i místostarosta Kutné Hory Vít Šnajdr. „Pokoušeli jsme se nějaké změny nastartovat, ale naše kapacity na to nestačí. Od začátku vnímám Eduzměnu jako velmi přínosnou. Pokud se nám to podaří a dokážeme zvýšit vzdělanost v regionu, budou se nám tito lidé zpátky vracet. Je to obrovská příležitost,“ řekl Vít Šnajdr. Připustil, že jako zřizovatelé mají povinnost řídit školy, což se děje materiálně, ale málokdy metodicky. Ocenil také možnost sdílení dobré praxe a možnost spolupráce.


Ta je klíčová i pro hejtmanku Středočeského kraje Petru Peckovou, která na setkání sdílela svou vlastní zkušenost s rozvojem školy v Mnichovicích, kde působila několik let jako starostka a kde se podařilo propojit školu, rodiče i zřizovatele. „Stali jsme se lídrem v regionu a byli jsme si vědomi, že jsou další školy, které nevědí, jak se zlepšit. Uvědomila jsem si, že je skvělé, že taková spolupráce funguje, ale že by ji někdo měl vést odborně a systematicky. Jsem nesmírně ráda, že se objevil projekt Eduzměny a že jej podporuje i ministerstvo školství. Až se zde potkáme za čtyři roky, věřím, že nebudou naše střední školy na třetím nejhorším místě mezi kraji. Současně budeme poskytovat podporu a rady i základním školám, jejichž zřizovatelem kraj není,” řekla hejtmanka Petra Pecková.


Všichni signatáři potvrdili, že spolupráce je nezavazuje k finanční podpoře Eduzměny. Ta je financována z prostředků spoluzakládajících nadací a soukromých dárců. Podle Zdeňka Slejšky má v tuto chvíli Eduzměna pokryto 70 procent z plánovaného rozpočtu. „V případě, že bychom nikoho dalšího nesehnali, o čemž pochybuji, tak by to znamenalo omezení, ale nikoli zásadní,“ řekl Zdeněk Slejška. Podle místostarosty Kutné Hory Víta Šnajdra by však město mělo na projekt přispět. „Pokud se na tom zastupitelstvo dohodne, nic nebrání tomu, abychom poskytli nějakou finanční podporu. Zatím k ní zavázáni nejsme, ale já si myslím, že bychom k ní dříve nebo později přistoupit měli,“ řekl Šnajdr.


V investici do vzdělávání podpořil Kutnou Horu i ministr školství. „Pokud se ukáže, že sedmdesát procent z toho, co tu Eduzměna odpilotuje, funguje obecně pro české školy, tak je povinností jakéhokoli ministra školství toto systémově přetavit do národního financování. Myslím si, že si Kutnohorsko vytáhlo šťastnou kartu,“ řekl na setkání ministr školství Robert Plaga.


Součástí podpisové akce, jejíž záznam pořídila na YouTube Střední průmyslová škola v Kutné Hoře, byla i krátká diskuse, do které mohla veřejnost zaslat své otázky.



O Eduzměně


Nadační fond Eduzměna vznikl s cílem připravit a zrealizovat systémovou změnu vzdělávacího systému. Funguje jako platforma propojující různé partnery z občanského, soukromého a veřejného sektoru. Právě jejich spojením a efektivní koordinací chce zvýšit úspěšnost zavádění změn ve vzdělávání v České republice a rozšířit jejich dopad. Ve svém snažení se přitom zaměřuje na všechny aktéry, kteří do vzdělávacího systému vstupují a ovlivňují jej – na zřizovatele, ředitele, učitele, rodiče a děti. Nadační fond založily čtyři české nadace: Abakus – nadační fond zakladatelů Avastu (dříve Nadační fond Avast), Nadace České spořitelny, Nadace Karla Janečka a Nadace OSF. K podpoře fondu se připojila Nadace Jablotron, Nadace RSJ a pan Serge Borenstein z Karlín Group, postupně se rozšiřuje i o další dárce.


Prvním projektem NF Eduzměna je realizace pětiletého pilotního programu rozvoje škol na Kutnohorsku. Výstupem z něj bude replikovatelný model regionální podpory vzdělávání, který má napomoci efektivnějšímu fungování škol. Tedy soubor aktivit, nástrojů a opatření, které budou ověřeny praxí, důkladně vyzkoušené a vyhodnocené. Nadační fond Eduzměna jej pak nabídne k dalšímu šíření a jeho ambicí je, aby do roku 2030 došlo k využití modelu podpory vzdělávání na 20 procentech území ČR. Podle takzvané inovační křivky je to bod zlomu, kdy se inovace trvale uchytí a stává se středním proudem. 


Odbornými partnery pětiletého projektu podílejícími se na tvorbě obsahu jsou ČOSIV, EDUin, Elixír do škol, JOB – spolek pro inovace, Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, Step by step a Unie rodičů. Vyhodnocování aktivit a celého projektu má na starosti Schola Empirica. Jde o organizace s bohatými zkušenostmi a dlouhodobým působením v různých oblastech vzdělávacího systému. K nim se nyní přidávají další odborníci a konzultanti a rovněž zástupci kutnohorského regionu. Ve spolupráci s nimi je projekt Eduzměna připravován na úroveň konkrétních aktivit. Do realizace projektu je nyní zapojeno již přibližně 170 lidí z nejrůznějších oblastí.


Josef Valenta: Strašidlo formativního hodnocení obchází Českou republikou

čtvrtek 21. ledna 2021 · 1 komentářů

Risknul jsem tenhle titulek, byť může být přijat obojace. Kdo považuje formativní hodnocení (FH) za „zase nějakou zbytečnou novinku“ se sice může zatvářit spokojeně, jenže já to tak nemyslím. A vyznavač naopak může znachovět hněvem nad mou zpátečnickou proklamací. Jenže to taky tak nemyslím ‒ tedy, že „obchází“, to ano, ale ne s tím „strašidlem“. Tak jak to myslím? Nu, je to takový vtípek…

Hodnotit na vysvědčení slovně, nebo známkami? Zkušenost s distanční výukou znovu otevřela diskusi o školním hodnocení

středa 20. ledna 2021 · 0 komentářů

Když po vánočních prázdninách ministerstvo školství zveřejnilo netrpělivě očekávané doporučení, jak by měly školy po dalším „covidovém“ pololetí hodnotit své žáky na vysvědčení, rozpoutalo to živou diskusi. Velké pozornosti se dostalo zejména doporučení, aby učitelé dali na vysvědčení (pokud jim to školní řád dovoluje) přednost hodnocení slovnímu nebo kombinaci slovního hodnocení a známek. 

Pro pololetní vysvědčení dáváme učitelům příklady slovní zpětné vazby

úterý 19. ledna 2021 · 0 komentářů

Vzhledem k nestandardnímu průběhu školního roku vyzvalo ministerstvo školství učitele, aby první pololetí ukončili místo známek slovní zpětnou vazbou. Učitelská platforma proto pro inspiraci zveřejnila přehled různých druhů slovních hodnocení, které lze kombinovat s tradičním známkováním. Tyto příklady zveřejnilo na svém portálu i ministerstvo školství a rozeslalo je do škol.

„Vyzkoušejte slovní hodnocení místo známek,” vybízí Ondřej Šteffl, zakladatel ScioŠkol

pondělí 18. ledna 2021 · 0 komentářů

Koronavirová krize přiměla české školství k velkým změnám během krátké doby. Nutnost zavřít školy rozhýbala distanční výuku a vyvolala plno otázek na to, jak bude vzdělávání vypadat po skončení výjimečného stavu. Po zavedení online formy učení vylétá další vlaštovka – možnost škol využít k hodnocení dětí místo známek slovní zpětnou vazbu.

Robert Čapek: Cesta je cílem

sobota 16. ledna 2021 · 0 komentářů

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.

Klára Koubská ze ZŠ Smart: Digitální gramotnost patří mezi naše priority

pátek 15. ledna 2021 · 0 komentářů

Roudnická základka získala první místo v Cenách za inovace ve vzdělávání EDUína. Bodovala s Buddies programem z grantu Nadace O2. Tamní úspěšné učitelce Kláře Koubské jsme položili otázky věnované současnosti i blízké budoucnosti českého školství, které čekají nevyhnutelné změny.

Vladimíra Spilková: De-profesionalizace učitelství jde v protisměru k trendům ve vyspělém světě

čtvrtek 14. ledna 2021 · 0 komentářů

Otevřený dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících.

Tajný učitel: Dějepis jinak

středa 13. ledna 2021 · 0 komentářů

V říjnu, během asi tří dnů, na mě z několika rohů internetu, ale i od reálných lidí, vyskočilo jedno téma – můžeme dějepis učit jinak? A může to „jinak“ znamenat učit dějiny „obráceně“, od moderních dějin k pravěku? A tak jsem si našel pár textů, zamyslel jsem se a nechal vše uložit na pozdější finální zamyšlení a přečtení všeho, co jsem vložil do záložek.

NÁRODNÍ GALERIE Praha: přehled dostupných on-line programů

úterý 12. ledna 2021 · 0 komentářů

 AKTUALIZOVÁNO. 


POZOR, Národní galerie Praha je od 27. prosince opět dočasně uzavřena. Dostupné jsou pouze on-line programy. Pro aktuální informace sledujte webové stránky galerie www.ngprague.cz.


Stanislav Štěpáník: Výuka češtiny mezi tradicí a inovací

· 0 komentářů

Obraz výuky českého jazyka, který analyzované transkripty  poskytují, není dobrý. Hlavní výsledek této práce je varovný: výuka českého jazyka chronicky trpí oddělením jazyka od komunikace.

Zuzana Hronová: Češtinu učíme dvě stě let stejně, je čas z toho vybřednout, říká autor nové příručky

pondělí 11. ledna 2021 · 0 komentářů

Učebnice jsou plné umělých vět, nesmyslných příkladů, hloupých úloh. Žáci nepotřebují být jazykovědci, ale porozumět textu, umět komunikovat, odhalit manipulaci, vyplnit formulář, říká didaktik Stanislav Štěpáník. "Odtrháváme jazyk od jeho užití, i když jsou to spojené nádoby," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Robert Čapek: Edukační sextant

sobota 9. ledna 2021 · 1 komentářů

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele – v seriálu ukázek, tentokrát z knihy Líný učitel. Kompas moderního učitele.