NÁRODNÍ GALERIE Praha: aktuální výstavy + kompletní program

AKTUALIZOVÁNO. 

Dovolujeme si vás pozvat na výstavy, doprovodné programy, programy pro děti a rodiny s dětmi a další akce.

Prázdniny jsou šance, jak dát děti zase do pohybu

Dnes, s odstupem času, je zcela zřejmé, jak moc negativně pandemie COVID-19 ovlivnila naše každodenní návyky. Velmi znepokojující je především úpadek pohybových aktivit u dětí a jejich zhoršená fyzická kondice. Prázdniny jsou proto jedinečná příležitost, jak děti zase ke sportování vrátit.

Děti dostávají za vysvědčení tablety, mobily i výlety do přírody

Konec školního roku je pro děti významným dnem, který si dlouho pamatují. Začínají dva měsíce volna a za vysvědčení dostávají od rodičů dárky. Dětem „nadělují“ mobilní telefony, hračky i elektroniku. Někteří rodiče zvolí dárek duchovnějšího charakteru. Svým ratolestem koupí knihu a vyrazí s nimi na koncert nebo do kina. 

Pavla Lioliasová: Nejdůležitější je vztah učitele k dětem, ne to, jakou učí matiku, říká profesor Milan Hejný

K učení matematiky se profesor Milan Hejný dostal, když mu – jak sám říká – škola humplovala syna. Jiný přístup k výuce získal už od svého otce Víta Hejného. A právě na jeho myšlenky navázal. Principy metody dnes známé jako Hejného matematika popisuje v podcastu EDUcast.

Zuzana Hronová: Zábava místo nudy. Elixír učitelů dělá z fyziky předmět, na který se žáci těší

Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.

Jak si může učitel matematiky získat studenty? Předkládáním zajímavých problémů

Cenu Wernera von Siemense 2021 v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D. z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku. Petr Kovář je jedním z nejlepších pedagogů univerzity a také respektovaným vědcem. Jeho odborné práce se týkají především základního výzkumu v oblasti teorie grafů, avšak několik jeho relativně hojně citovaných prací se zabývá aplikací teorie grafů a diskrétní matematiky při řešení zcela praktických úloh.

Lukáš Hladík: Učitelské povolání je nesmírně důležité, učitelé děti formují, tráví s nimi osm hodin denně, říká výherce ankety Zlatý Ámos Marek Valášek

Letošním výhercem ankety Zlatý Ámos se stal Marek Valášek, učitel matematiky na Anglicko-českém gymnáziu Amazon a zakladatel dvou vzdělávacích portálů: Mathematicatoru a Learntube. Narozdíl od většiny učitelů nevystudoval pedagogickou fakultu, místo toho studoval 5 let Matfyz. Ve známost vešel během posledních 8 let na YouTube a potom v období koronaviru, kdy se intenzivně věnoval online výuce a natáčení online kurzů na přijímací zkoušky na střední a vysoké školy. Jaký je jeho pohled na učitelskou profesi? Co by se podle něho mělo změnit v českém školství? To a více se můžete dočíst v tomto rozhovoru.

Jitka Polanská: Nestačí vyměnit známky za slova, podstata je jinde, říká učitel Alexis Katakalidis o formativním hodnocení

Formativní hodnocení, stejně jako responzivní výuka, jsou dnes ve vzdělávání diskutované pojmy a objevují se již i v mainstreamových médiích. Debata o nich je ale zatím rozostřená. Jsou známky nepřítelem formativního hodnocení, a je naopak slovní hodnocení z podstaty formativní? I na to jsme se ptali učitele angličtiny na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze a lektora programu Učitel naživo Alexise Katakalidise, který se učil hodnotit formativně ve Velké Británii a o své zkušenosti se dělí s dalšími učiteli.

Na základní školy se během jara zapsalo přes 26 tisíc žáků. Jak se školám dařilo je integrovat?

Jak se vypořádaly české školy s prvním nárazem uprchlické vlny způsobené ruskou agresí proti Ukrajině? Česká školní inspekce (ČŠI) během několika týdnů v dubnu a květnu mapovala situaci v 70 % škol, které do té doby zapsaly minimálně deset ukrajinských žáků.

Jak integrovat děti z Ukrajiny do českých škol? Důležitá je nejen výuka češtiny, ale i ukrajinštiny

Kolik ukrajinských dětí bude třeba integrovat do českých škol, o tom bude jasněji až během prázdnin. Odborníci už od začátku války na Ukrajině upozorňují, že pokud se tyto děti nepodaří do českých škol integrovat, nepoznamená to jen budoucnost těchto dětí, ale celé společnosti.

Milena Lenderová a kol.: Dětství

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávání a získávání prvních pracovních zkušeností až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru.

Jiří Chum: Začínajícím kantorům chybí podpora vedení a uvádějícího učitele, upozorňuje organizace Začni učit!

Českým školám dlouhodobě chybí kvalifikovaní učitelé. Nejméně je fyzikářů, učitelů matematiky a informatiky. Školy postrádají také kantory pro první stupeň, angličtináře a češtináře. Učitelské sbory stárnou a část pedagogů–začátečníků po několika letech ze školství odchází. Jana Fryzelková z organizace Začni učit! Radiožurnálu řekla, že je za tím spíš než výše platu prvotní náraz, který po přechodu do praxe někteří začínající pedagogové neustojí.

Učitel by měl být především vzdělaný, říká porotkyně ceny Global Teacher Prize

Už popáté letos odborná porota Global Teacher Prize CZ (GTP) vybrala mezi desítkami přihlášených učitelů nejprve deset finalistů a z nich potom toho jednoho, kterému pro rok 2022 přináleží cena pro nejinspirativnějšího učitele. 

Michaela Endrštová, Magdalena Synková: Školáci se nemusí učit všechno, navrhuje reforma výuky. Přišly k ní tisíce připomínek

Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně – jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.

Jitka Polanská: Dvě národní kurikula základního vzdělávání? Nechápu, kde se ten nápad vzal, říká odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Jana Straková

Připravuje se velká revize Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání neboli národního kurikula. Veřejnosti zatím uniká zcela zásadní aspekt revize, a to rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrovou a rozšiřující část. Diskuze o něm nejsou zatím slyšet ani mezi odborníky. Přitom i tvůrci návrhu připouštějí, že nese rizika. Je o nich přesvědčená i akademička Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Vlastně nemůžu věřit tomu, že něco takového zavádíme v situaci, kdy máme zároveň plnou pusu řečí o nutnosti snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému a je to jeden z hlavních cílů Strategie 2030,” říká.

NPI: Vyhodnocení veřejných připomínek k hlavním směrům pro revizi RVP

Veřejné připomínkování dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV skončilo 21. dubna 2022. Během měsíce, kdy připomínkování běželo, se u Expertního panelu MŠMT sešlo více než 3 600 připomínek. Expertní panel se nimi nyní podrobně zabývá. Výsledek připomínkování zveřejní v druhé polovině června 2022. Následovat bude proces schvalování dokumentu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Jeho konečné vydání plánuje na přelom června a července 2022.