Marie Kuželová: Babiš školství nerozumí, říká předseda Učitelské platformy Kaderka

Sliby vlády o prioritě vzdělávání berou v rámci rozpočtu za své a učitelé podle předsedy organizace Učitelská platforma Michala Kaderky nemají moc důvodů věřit, že si v budoucnu skutečně polepší. V rozhovoru pro Novinky varuje, že lidé ve školách ztrácejí důvěru ve vedení resortu, a volá po odborné debatě místo výkřiků na sociálních sítích. Na vzdělávání by se podle něj politici neměli dívat optikou finančních úspor, jako to nedávno předvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Marie Starostová, Kateřina Vrbatová: ANKETA – Největší problém českého školství? Nikdo ho neřídí. Odborníci zmiňují i neustálé změny a málo peněz

Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.

Pedagog: Učitel formuje děti vším, co dělá. Čím více je lidí s dobrým charakterem, tím lépe se žije

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Ondřej Šteffl: Černé labutě vzdělávání. Školství je jako loď, kterou musíme přestavět během plavby

Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.

Jan Vöröš Mušuta: Rozpočet pod 300 miliard není přidáním do školství. Je to jen další škrt

Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.

Markéta Hronová: Rozpočet školství bude nakonec nižší, než se předpokládalo. Délka letních prázdnin se měnit nebude, říká Plaga

Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.

Světlana Witowská: Místo délky prázdnin raději řešme, jak posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí, radí pedagog Pražák

Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.

Co nás čeká ve školním roce 2026/27?

Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.

Veronika Hlaváčová: Školák je na tom najednou stejně jako ostatní. Počítače z druhé ruky míří i k dětem sólo rodičů

Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.

Matyáš Zrno: Máte doma knihovnu? Vaše dítě má vyhráno, tvrdí vědci. Prozradili ideální počet knih

Máte doma velkou knihovnu? Pak má vaše dítě vyhráno! Je to už více než patnáct let od vydání přelomové studie, podle které je fyzická přítomnost knih od narození dítěte stejně důležitá (nebo i důležitější) než vaše vzdělání nebo příjmy. Ideální počet knih? Rovných pět set kousků!

Patricie Martinů: Méně dětí, více odpovědnosti. Zřizovatelé škol budou čelit dokonalé bouři

Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.

Jan Žižka: Jeho AI modely používají miliony lidí. ‚Umělá inteligence je i prospěšná,‘ říká Maty ze Stanfordu

„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.

Hynek Trojánek: Děti budou méně online. Zbývá dořešit poslední detail: co budou dělat?

Diskuze o smartphonech a sociálních sítích se nutně mění v diskuzi o fyzickém veřejném prostoru. Existuje ještě? A proč nechceme, aby v něm byly děti?

7 z 10 Čechů a Češek se ve své současné práci nerozvíjí. Vzdělávání jim komplikuje únava i nedostatek času, letní měsíce mohou být prvním krokem ke změně

Jen 29 % Čechů a Češek vnímá své zaměstnání jako příležitost učit se novým věcem. Cestu k dalšímu vzdělávání jim nejčastěji komplikuje nedostatek času a únava spojená s vysokým pracovním vytížením. Tyto bariéry mohou být jedním z důvodů, proč se řada lidí svému dalšímu rozvoji nevěnuje tak, jak by si přála, ukazuje aktuální průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos.

Zuzana Růžičková: Jak velkou částku navíc potřebuje ministr Plaga na financování slibů školám a učitelům

Plaga chce pro školství desítky miliard navíc. Není divu: vládní sliby něco stojí. Odborníci účet odhadují na 17 až 50 miliard korun. Kolik z předvolebních a programových závazků je vláda ochotná skutečně zaplatit, zjistíme už v následujících dnech.