Výzkum: Čím rizikovější online aktivita, tím méně často o ní rodiče dospívajících ví

Čím rizikovější aktivitě se čeští dospívající na internetu věnují, tím méně obvyklé je, že o tom jejich rodiče vědí. Z aktuální studie vědců IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vyplývá, že rodiče, kteří online chování a zážitky svých dětí takto podceňují, jsou zároveň často přesvědčeni, že se jejich dítěte problém netýká. Pozitivní je ale fakt, že více rizikové online aktivity nebo situace jsou mezi dospívajícími méně časté než ty, u kterých jsou rizika nižší. Rodiče by podle vědců měli se svými potomky více komunikovat, zákaz digitálních technologií je až krajním řešením.

Pavla Francová: Nutit děti do čtení nejde, říká zakladatelka Česko čte dětem. Jde na to jinak

Děti přestávají být schopné číst a pochopit souvislé texty. Úroveň čtenářské gramotnosti v Česku výrazně klesá, podle posledních výsledků testů PISA nedokáže víc než čtvrtina patnáctiletých dětí u nás porozumět ani krátkému textu. Přitom právě čtení je zásadní pro kritické myšlení i schopnost orientovat se ve světě, a v době umělé inteligence to je nutné ještě víc.

Josef Mačí: Statisíce neomluvených hodin. Stát poprvé počítá, jak děti nechodí do školy

Stát má vůbec poprvé informace o absencích v každé škole v Česku. Vychází z nich, že jen za pololetí základní školy nahlásily 440 tisíc neomluvených hodin. Mezi školami i regiony jsou přitom obrovské rozdíly.

Petr Šabata: Nová zastupitelstva čeká nejtěžší úkol – péče o školy v nejisté době

Volby do zastupitelstev v obcích budou mít největší vliv na skupinu, která se jich nemohla zúčastnit. Na děti, protože obce jsou zřizovateli základních škol a mají na kvalitu vzdělávání teď asi větší vliv než ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Zuzana Růžičková: Vyloučení agresivního žáka? Na 4 týdny, ale i na tři měsíce. Vykázání z výuky se řeší už i u nás

Ve státech Evropy je umožněno agresora či nezvladatelného žáka vyloučit i ze základní školy. Někde se tak děje na 4 týdny, jinde na 45 dní, ale v jednom státě dokonce až na čtvrt roku. V Česku se o tom zatím jen diskutuje. I tak už je to ale posun.

Petr Kain: Pomoz mi, abych to dokázal sám. Manželé Janečkovi učí děti tvořit si vlastní budoucnost

Před osmnácti lety hledali pro svého tříletého syna bilingvní školku, a když zjistili, že na trhu chybí, rozhodli se založit vlastní. Dnes pod skupinu Duhovka Group manželů Ivany a Tomáše Janečkových patří jesle, školka, základní škola, gymnázium i vlastní vzdělávací institut pro pedagogy.

V otevřeném rozhovoru zakladatelé popisují, proč pro Duhovku zvolili cestu Montessori pedagogiky, jak čelili předsudkům veřejnosti i jak zvládají míchat profesní život s manželským. Vysvětlují také, jak zajistili, aby se z jejich školy nestala elitářská bublina, jak pracují s přetlakem zájemců a z jakých zdrojů chystají stavbu nové školní budovy přibližně za 600 milionů korun.

Blanka Pravdová: Školství v pasti věčných začátků. Nepotřebujeme reformy, ale dotažení rozdělané práce

Spory o zrušení devátých tříd zastiňují větší problémy školství – nedostatek expertů, neschopnost dotáhnout změny do praxe i propojit výchovu učitelů s už naplánovanými reformami a samozřejmě potřebu předvídatelného financování.

Josef Mačí: Ve vládě začala první bitva o inkluzi. Motoristé chtějí postupně škrtat

„Naši voliči očekávají zásadní reformu inkluze,“ hlásí před volbami Motoristé a hodlají změnu doručit. Na vládě tak pozastavili novelu týkající se inkluze, která přitom měla projít bez problému. Má být prý ambicióznější.

Markéta Hronová: Chytré využití AI ve výuce? Chatbot si s dětmi povídá o tom, jak se cítil šlechtic nebo učitel za první republiky

Co bylo pro německého šlechtice po vzniku první republiky horší – ztráta majetku, nebo ztráta úcty a postavení? I takhle se ptá speciálně vytvořený chatbot deváťačky Ester při hodině dějepisu. Ve čtyřčlenné skupince mají zjistit, jak se německému šlechtici žilo, co pro něj znamenal vznik republiky, jestli se mu dařilo hůř, nebo líp než za Rakouska-Uherska.

Ema Hubáčková: Bez učitele může být v Praze až 34 tisíc žáků, varuje iniciativa. Od politiků žádá tři závazky

Do pěti let bude v Praze chybět více než tisíc učitelů, bez kantora tudíž může být téměř 34 tisíc dětí, varuje v těchto týdnech iniciativa sedmi organizací působících ve školství a vzdělávání.

Markéta Hronová: Vysokou má dnes každý druhý a absolventi z „fildy“ končí v Mekáči aneb Pět mýtů o vysokoškolácích v Česku

Podle nejnovějších statistik OECD má Česko stále velmi podprůměrný počet vysokoškoláků, a to i mezi mladými lidmi. Navzdory přesvědčení mnohých, že univerzitní diplom má dnes „každý druhý“. Rektoři vysokých škol navíc varují, že po nástupu silných ročníků budou muset ještě více omezit počet přijímaných studentů, protože jim vláda nechce navýšit rozpočet.

Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Vláda chce předsunout přijímačkové testy před podávání přihlášek na střední školy. Nově by zkoušky mohly skládat všechny děti, nejen zájemci o maturitní obory. Ministr školství nyní návrh řeší s odborníky a zástupci škol. Změnu plánuje od roku 2029. Měnit by se mohl i počet přihlášek, školy se tomu ale brání. A není to jediný sporný bod.Markéta Lankašová: Přijímačky na střední školy čekají změny. Plán má ale trhliny a dětem může i uškodit

Úzkost z neúspěchu. Děti začínají odmítat sportovní soutěže

Psychická odolnost dětí klesá do té míry, že se raději vyhýbají sportovním soutěžím. Cítí na sebe při nich příliš velký tlak. Vychází to z informací sportovních klubů, podle kterých se to týká stále více dětí.

Sebejistí, ale nepřipravení: Na změny trhu práce se připravuje třetina Čechů, silně ohrožen se cítí jen každý šestý. Jejich digitální dovednosti tomu však příliš neodpovídají

Naprostá většina Čechů věří, že se dokáží přizpůsobit změnám na trhu práce, 72 % z nich navíc předpokládá, že si své pracovní uplatnění udrží i v budoucnu. Aktivně se však na proměny pracovního trhu připravuje jen 37 % lidí, ukázal průzkum Nadace České spořitelny a agentury Ipsos. 

Markéta Hronová: Lepší trénink mozku než čtení není, některé děti ale nezvládnou dekódovat ani jeden odstavec, říká expertka

Po zveřejnění největšího mezinárodního testování žáků je celý svět na nohou – děti ztrácejí schopnost číst. Úroveň čtenářské gramotnosti patnáctiletých žáků v testech PISA výrazně poklesla a odborníci vymýšlejí, co s tím. Podle lektorky a programové ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu Hany Košťálové by řada učitelů měla přehodnotit, jakým způsobem s dětmi pracují.