Učit srdcem. Humánní pedagogika Paata Amonashvili v Česku. Přednášky, debaty, semináře, online kulatý stůl.
Mezi ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) panuje napětí kvůli návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér se do ministra nebývale ostře pustil i před kamerami na tiskové konferenci po jednání vlády. Spor mimo jiné panuje kvůli třem miliardám korun, které podle Plagy v návrhu chybějí na financování nestátních, tedy soukromých a církevních škol.
Sliby vlády o prioritě vzdělávání berou v rámci rozpočtu za své a učitelé podle předsedy organizace Učitelská platforma Michala Kaderky nemají moc důvodů věřit, že si v budoucnu skutečně polepší. V rozhovoru pro Novinky varuje, že lidé ve školách ztrácejí důvěru ve vedení resortu, a volá po odborné debatě místo výkřiků na sociálních sítích. Na vzdělávání by se podle něj politici neměli dívat optikou finančních úspor, jako to nedávno předvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Málo peněz, nekoncepčnost a nerovná kvalita jednotlivých škol. To jsou podle deseti expertů, které web iRozhlas.cz oslovil ve velké anketě, některé z největších problémů českého školství. Odborníci se ve většině shodnou na tom, že školství neprospívá například to, že se neustále mění pravidla a požadavky ze strany státu.
Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Systém veřejného školství – hlavní poskytovatel a záruka vzdělávání – je v krizi, která se prohlubuje. A to nejen u nás. Prvotní příčiny krize ale nejsou v závadách uvnitř systému. Jsou důsledkem prudkého vývoje, ke kterému dochází mimo školství. Něco se změnilo – ve světě, ve společnosti. Školský systém bohužel na změny nezvládá reagovat, neumí to, nikdy nemusel a často ani nemůže. A to vytváří a prohlubuje problémy uvnitř školského systému, uvnitř škol, uvnitř tříd, ba i v duších učitelů, žáků i rodičů.
Ministr školství Robert Plaga po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou oznámil, že rozpočet ministerstva školství pro příští rok „velmi významně přiblíží“ 300 miliardám korun. Na první pohled to zní jako dobrá zpráva. Letos ministerstvo hospodaří s přibližně 284 miliardami, takže se opravdu bavíme o více penězích než letos.
Po prvních jednáních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) uváděl ministr školství Robert Plaga (ANO), že školský rozpočet bude směřovat k 300 miliardám korun. To se ale nakonec nejspíš nepodaří. V rozhovoru s HN vysvětluje, že za to mohou snížené dotace z evropských fondů. Na klíčové výdaje, včetně vysokých škol, ale prý v této fázi vyjednávání peníze přislíbené má. Hovoří také o změnách, které provedl v návrhu vysokoškolského zákona, nebo o tom, jak bude nově probíhat výuka angličtiny a druhého cizího jazyka.
Až se všechny děti budou učit naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin, říká pro Český rozhlas Plus pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Když vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje.
Ve školním roce 2026/2027 se začíná do praxe promítat hned několik připravovaných legislativních změn. Odkladová novela mění složení prvních tříd, indexové financování poprvé rozděluje peníze pro školy se sociálně znevýhodněnými žáky a komunální volby v říjnu rozhodnou o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit většinu mateřských a základních škol. V září přijdou také výsledky mezinárodního šetření PISA, na podzim Česko bude muset před Radou Evropy obhajovat kroky proti segregaci romských dětí ve vzdělávání. Zároveň pokračují přípravy na výuku podle revidovaného kurikula. Přinášíme ucelený přehled toho nejdůležitějšího, co nás ve školství čeká.
Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.
Počty narozených dětí klesají na historická minima, omezení odkladů povinné školní docházky prohlubuje tlak na mateřské i základní školy, financování nepedagogické práce se přesunulo na obce a zákonný limit minimální velikosti školy nutí zřizovatele ke slučování. Ať už obce řeší přebytek kapacit, nebo jejich nedostatek, jedno je jisté: nečinnost není řešení. Jenže ta nejsou jednoduchá a ovlivní život komunity na dlouhá desetiletí.
„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Matyáš Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků či překladu znakového jazyka.
Učitelské listy - Copyright © 2008 · Agentura STROM
Theme by Brian Gardner · Bloggerized by Zona Cerebral and GirlyBlogger · Modified by J4W