Příspěvek analyzuje profesi vysokoškolského učitele z činnostního hlediska a vymezuje jeho kompetence. Poukazuje na nezbytnost systematického vzdělávání jako základního předpokladu rozvíjení profesionality a pedagogické kompetence vysokoškolských učitelů.
Autorka píše: „Práce členů akreditační komise se orientuje (i v oblasti pedagogické činnosti vysoké školy) především na kvantitativní ukazatele. Průběh vzdělávacího procesu, kvalita výuky, pedagogická kvalifikace ani pedagogické mistrovství, jímž se u nás mohou chlubit mnozí vysokoškolští učitelé, je téměř nezajímá. Možná právě v tomto přístupu tkví kořeny, proč vysoké školy, ačkoli si uvědomují nedostatečnou připravenost svých pedagogů na zvýšené nároky vzdělávacího procesu, váhají v tomto směru podniknout jakékoliv zásadní kroky.“
Příspěvek přednesený na 5. ročníku Festivalu vzdělávání dospělých AEDUCA 2009 je uveřejněn v e-Pedagogiu 1/2010, nezávislém odborném časopisu určeném pedagogickým pracovníkům všech typů škol (Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc).
Příspěvek najdete ZDE.
web o změnách ve vzdělávání