Před stávající školskou reformou byl pojem cíl základem pedagogického myšlení učitele. Každá vyučovací hodina směřovala ke konkrétně stanoveným cílům, přičemž tyto cíle byly systematicky propojeny, skrze různé úrovně, s cíli větší obecnosti tak, aby byla zajištěna návaznost na obecné cíle vzdělávání.
V současnosti se ovšem orientace vzdělávání změnila směrem k rozvíjení klíčových kompetencí, a to z důvodů převážně socioekonomického charakteru. V důsledku toho se změnilo celé pojetí vyučovacího procesu a také tento systém, který zajišťoval provázanost vyučování s obecnými cíli vzdělávání.
Autorka v závěru píše: „Formulovat podstatné vlastnosti školy či vyučovacího předmětu je jistě přínosné, z hlediska motivace učitelova i žákova chování však potřebujeme cíl. Pokud z kurikulárních i jiných školních dokumentů eliminujeme pedagogickou kategorii cíl, narušíme tím celý systém vzájemných vztahů, jež propojoval rovinu teoretického přemýšlení s vyučovací praxí. Dostáváme se tak do situace, kdy je v rozporu jazyk pedagogické terminologie a pedagogické myšlení.“
Celý text si můžete stáhnout ZDE.
web o změnách ve vzdělávání