Ve studii zveřejněné v časopise "Psychological Science in the Public Interest" autoři přinášejí výsledky hodnocení nejčastěji používaných metod, kterými se studenti učí, podle jejich efektivity.
Zdroj: SCIO. Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání z anglicky psaných zdrojů k datu 8. září 2013
Do skupiny nejméně efektivních zařadili následující metody:
10. podtrhávání a zvýrazňování v učebnicích a textech,
9. opakované čtení,
8. shrnutí,
7. zapamatování si klíčových slov,
6. mentální vizualizace jako připomínka látky.
Studie k těmto metodám říká, že některé z nich mohou pomoci některým studentům, ale jen při učení určité látce a celkově jsou málo efektivní.
Do skupiny středně efektivních metod zařadili následující:
5. promyšlené doptávání s použitím otázky "proč",
4. vlastní vysvětlení látky studentem,
3. přeskakování – probírání různých typů látky nebo problémů v rámci učební aktivity.
Jako nejefektivnější metody autoři studie označili:
2. zkušební testování v jakékoli podobě – kartičky, otázky v učebnici nebo testy na procvičení – ovšem aniž by výsledky byly zahrnuty do hodnocení,
1. rozložené procvičování – studium a opakování látky v průběhu několika relativně krátkých časových úseků.
Učení se velkého objemu látky na poslední chvíli je sice lepší než se neučit vůbec, ale nepřináší solidně osvojené znalosti a dovednosti.
Původní text ZDE.
web o změnách ve vzdělávání