V dnešním světě jsou žáci obklopeni nadbytkem informací, před digitálním světem je však nelze chránit tím, že omezíme jejich přístup. Mnohem účinnější cesta k bezpečnému a odpovědnému využívání internetu je naučit žáky dovednosti informace filtrovat, hodnotit a třídit.
Zdroj: Scio
Tyto dovednosti žáci využijí při učení a v rámci výuky je také jejich rozvíjení nejefektivnější. Jeden ze způsobů, jak naučit žáky analyzovat kvalitu zdrojů, je práce s anotovanou bibliografií.
Žáci zvažují následující charakteristiky:
1. identifikace povahy zdroje – dokument, mapa, graf apod.,
2. šíře záběru – encyklopedický zdroj nebo úzce zaměřená studie, při vyhledávání zdrojů je třeba postupovat od širšího k specifickému,
3. zdroj informace – je u článku uvedeno, odkud pochází,
4. spolehlivost – je údaj spolehlivý, sledovat vzhled stránky, údaje o autorovi,
5. aktuálnost – jakého data je zdroj, je to podstatné pro účely práce,
6. srovnání – mohou být informace ověřeny z jiných zdrojů,
7. odbornost – je autor odborník, je nestranný, zaplatil mu někdo za uvedení informace,
8. publikum – pro koho byl článek napsán,
9. úhel pohledu – každý úhel pohledu nemusí mít stejnou platnost,
10. účel – byl článek napsán za nějakým účelem, má něco propagovat,
11. závěr – jaké uvádí autor závěry,
12. relevance – vztahuje se zdroj k žákově práci.
Je třeba věnovat pozornost vzhledu stránky, ověřit autorovy informace. Další pomůckou pro hodnocení kvality zdrojů je i nástroj CRAAP vyvinutý knihovníky Kalifornské státní univerzity.
Původní zdroj