Britská nadace Sutton Trust a Durham University zveřejnily studii, která se zabývá výukovými metodami a postupy, měřením kvality a efektivity práce učitelů a způsoby jejího zlepšování.
Zdroj: Scio 3. 11. 2014
Podle studie učitelé používají metody, které jsou módní, ale jejich efektivita není prokázána. Jako málo prospěšná nebo spíš škodlivá se ukazuje nadměrná chvála žáka i v situaci, kdy nezvládá látku, a dále dělení žáků do skupin podle výsledků v jednotlivých předmětech (setting nebo streaming).
Studie uvádí šest složek, které podmiňují dobrou práci učitele, z nichž nejsilnější vliv mají první dvě:
1. hluboká znalost vyučované látky,
2. výukové postupy – efektivní kladení otázek a hodnocení,
3. klima třídy,
4. řízení práce ve třídě a zvládání studentů,
5. učitelovo pojetí vlastní práce,
6. profesionální postoje učitele – např. účast v dalším vzdělávání nebo komunikace s rodiči.
Pro hodnocení práce učitele se jako zásadní projevují následující přístupy:
1. pozorování ve třídě (hospitace) kolegy, ředitelem nebo externími hodnotiteli,
2. modely přidané hodnoty – na základě vývoje vzdělávacích výsledků žáků,
3. hodnocení ze strany žáků.
Další tři přístupy mají omezenou vypovídací hodnotu:
4. posudek ředitele,
5. vlastní hodnocení učitele,
6. analýza materiálů vzniklých ve třídě a učitelovo portfolio.
Efektivitu práce učitele lze zvýšit dobře zacílenou zpětnou vazbou, která sleduje následující principy:
1. je jasně zaměřena na zlepšování výsledků žáků,
2. formuluje specifické a náročné cíle,
3. pozornost je věnována postupu výuky, nikoliv osobě učitele nebo srovnávání s ostatními,
4. učitelé mají podporu pro další samostatné vzdělávání,
5. zpětná vazba je podávána mentorem v atmosféře vzájemné důvěry,
6. vedení školy podporuje profesionální spolupráci.
Původní zdroj.
web o změnách ve vzdělávání