Yuval Noah Harari: Co se děti musí naučit, aby uspěly v roce 2050

Lidstvo čelí velkým změnám a mnoho zažitých pravd, platných po staletí, přestává platit. Jak připravit sebe a své děti na svět plný nepředvídatelných změn a nejistoty? Z dnes narozených se stanou třicátníci kolem roku 2050. Mohou se dožít i roku 2100 a ve dvaadvacátém století stále žít aktivní život. Co bychom je měli učit dnes, aby se jim i v tak vzdálené budoucnosti dobře dařilo? Jaké dovednosti budou potřebovat, aby našli zaměstnání, orientovali se ve světě kolem sebe a neztratili se v nástrahách života?

Vakuum mezi školami, zřizovateli a ministerstvem má vyplnit střední článek. V tomto roce se začne rozhodovat o jeho podobě

Ministr školství Petr Gazdík přebírá Strategii 2030+ téměř přesně uprostřed prvního implementačního období. Na něm tedy bude, jak se podaří dokončit úkoly, které pro období 2021–2023 určil za priority jeho předchůdce v úřadu Robert Plaga. Patří k nim i pilotáž středního článku podpory, která je klíčovou aktivitou implementační karty Podpora a řízení.

Gabriela Tomečková: Jak vypadá ideální škola po covidu?

„Školní řád vychází z platné legislativy, především ze zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů...“ slyším během zdlouhavého čtyřhodinového výkladu školního řádu. Sedím uprostřed zaplněné třídy a tuto větu slyším po třinácté. Už třináct let sedím ve zkostnatělém českém školství. Z toho jsem dva roky seděla doma. Upoutaná u počítače, závislá na silné wifi síti. Moc bych si přála, aby se školství po pandemii od základu změnilo. Ale nevím, jestli je na to připravené.

Zbyněk Němec: Možnosti využití asistenta pedagoga v době distanční výuky

Jak na to, aby učitel s asistentem pedagoga tvořili sehranou dvojku, díky které bude učení bavit celou třídu? A to i při distanční výuce? 

Jen doučování látky po pandemii koronaviru nestačí. Děti potřebují opět posílit kontakt s vrstevníky

České školy od ledna mohou peníze na doučování dětí čerpat z Národního plánu obnovy. Ten nahradil předešlý Národní plán doučování. Školy ale nemají možnost využít peníze na socializační aktivity dětí.

Zuzana Hronová: Studenti se bouří kvůli klimatu. Ekoškoly už vědí, jak je o přírodě učit

„Vezměte si nedávné zprávy Světového fondu na ochranu přírody, jak jsme za posledních 40 let zdecimovali polovinu všech tvorů na zemi, v řekách i v mořích. Přečteme si to, zakroutíme hlavami a jdeme na další zprávu. Otázka, kterou bychom si měli položit, zní: Proč se nesvíjíme na podlaze v bolestech z toho, že jsme schopni tak obrovské genocidy světových druhů,“ napsal před sedmi lety novinář Jo Confino v deníku The Guardian. Naráží tak na jev, který dostal název klimatický žal nebo ekologická úzkost. Čím dál více ho prožívají i čeští teenageři.

Jiří Chum: Změna, která vydrží aspoň deset let. Ministerstvo školství plánuje velkou reformu maturit

Jednodušší maturita pro středoškoláky, kteří nemají v plánu dál studovat nebo možnost složit část zkoušky třeba už ve druhém ročníku. I tak by mohly v budoucnu vypadat maturity. Podle odborníků by taky měly víc odpovídat aktuálním trendům ve vzdělání. Souhlasí s tím i zástupci nové vlády koalic Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Ministr školství Petr Gazdík z hnutí STAN řekl Radiožurnálu, že je úprava podoby maturit jednou z priorit.

Lucie Kocurová: Se školou na ryby nebo na pole s detektorem kovu? Reportáž z badatelského kroužku

Dřív nabízely školy keramiku a sportovní hry, v posledních letech přichází do módy robotika, floorball a badatelské aktivity. Děti po celém Česku si tak už na prvním stupni můžou vyzkoušet třeba práci s mikroskopem nebo pozorování živé přírody. „Já byla vždycky spíš na  ednice a  ednice, ale vedení badatelského kroužku mě baví, i když je to větší práce, než bych čekala,“ říká lektorka a učitelka ze ZŠ a MŠ Ledčice Ivana Šindelářová.

Petr Kain: Děti nás mění víc, než měníme my je. A zbavte se výčitek, když má váš potomek hysterický záchvat

Svoje dvě děti miluji nepodmíněnou láskou. Zároveň ale platí, že právě tihle dva tvorové jsou jediní lidé na světě, kteří ve mně dovedou vyvolat hysterickou reakci (dobře, někdy ještě manželka). Zřetelně si třeba vybavuji stres, jaký jsem určitou dobu zažíval, když jsme ráno jezdili městskou hromadnou dopravou do školky. Jestliže přijela tramvaj číslo tři, odmítalo nastoupit jedno dítě, když přijela dvacetčtyřka, vrhlo se na zem s jekotem to druhé. Končilo to zpravidla pláčem jednoho z potomků násilně odváženého tou „špatnou“ tramvají.

Denisa Hejlová: Škola není armáda. Ministerstvo školství musí změnit styl komunikace

O reformě školství se mluví už dlouho. Nutnost změny, a to i v oblasti komunikace, potvrdila i probíhající pandemie. „Je to jasný signál ke změně. Zřetelně teď vidíme, že v oblasti vzdělávání nejde jen o platy učitelů, maturity nebo dotace. Problémem je hlavně komunikace,“ apeluje expertka na PR.

Radka Smejkalová: Odpojení puberťáci. Lockdowny zbrzdily duševní rozvoj dětí. Co s tím?

Dříve jiskřily činorodostí, dnes apaticky přežívají. Z kolektivu je jímá úzkost, ztratily motivaci, únik hledají v digitálním světě. Až třetina českých dětí se potýká s následky dlouhé covidové izolace, které vedou i k sebepoškozování a pokusům o sebevraždu. Rodiče je často nenaučili, jak jinak ventilovat své psychické strádání. Co s tím, aby se nezbláznily ani ony, ani jejich rodiče?

Vypravili jsme se do škol, které doučují navzdory epidemické situaci

Školy mají plné ruce práce se zvládáním hybridní výuky, kterou přinesla další vlna covidové pandemie. Přestože se personální a časové možnosti mnohdy zhoršují, doplňkový vzdělávací program pro rozšíření nejen znalostí žáků známý pod názvem Národní plán doučování ve školách pokračuje, nyní v rámci Národního plánu obnovy. Vypravili jsme se do několika škol, kde doučování běží skvěle, navzdory epidemické situaci. Příběhy různých škol ukazují, jak lze řešit otázku personálních kapacit i motivace žáků.

Tři inspirace pro začátek nového roku: Kudy vede cesta k úspěšné škole a co je potřeba k tomu, aby ve vzdělávání došlo k systémové změně

V prosinci bylo publikováno několik zajímavých textů, které stojí za přečtení i v roce, který právě začíná. Vybíráme tři materiály, které z různých úhlů pohledu hledají odpověď na otázku, co je třeba k tomu, aby české děti dosahovaly lepších vzdělávacích výsledků.

Kateřina Kubíková, Aneta Boháčová: Příčiny (ne)úspěchu na vysoké škole

Publikace se věnuje problematice (ne)úspěšnosti studentů na vysokých školách, a to zejména z pohledu sociálněpsychologického a osobnostního.

Česko přichází o talenty. Kvůli extrémně nízké podpoře nejdou na univerzitu

Nová studie Institutu IDEA Finanční podpora vysokoškolských studentů v ČR: Rekonstrukce systému nutná ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali. Přečtěte si shrnutí závěrů studie, které publikoval Josef Mačí na zpravodajském webu SeznamZpravy.cz.

Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí

Známkování už dávno není jediným typem hodnocení. Když jsou součástí zpětné vazby procesní pochvaly a konstruktivní kritika a nechybí respekt, děti se nebojí chyb a dělají pokroky.

Znevýhodněné děti nejsou jen Romové z Chánova. Je to velká část společnosti, zní z školní inspekce

Nová studie České školní inspekce mapovala situaci na třinácti vybraných úspěšných školách. „Popisuje dobrou praxi škol, které si umějí poradit se všemi žáky. Včetně těch, kteří přicházejí s různými stupni zátěže, ze složitého sociálního a rodinného prostředí. Ukazuje to jistý směr, který má smysl následovat, “ interpretuje předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys se přidává k chvále vybraných škol.

DOKUMENT: Programové prohlášení vlády Petra Fialy

Doufejme, že tentokrát se podaří vládě splnit alespoň podstatnou část svých záměrů. Bylo by na čase.

Lucie Fialová: Nejvíc ve škole trpí děti, které dřou a stejně mají špatné známky, říká psycholožka

Psycholožka Radka Hronová pomáhá dětem, kterým se ve škole nedaří. Někdy jsou na vině poruchy učení, ale stává se, že za špatnými výsledky stojí stres ze školy nebo strach z přísné učitelky. „Nejvíc trpí děti, které dřou, ale stále mají špatné známky. To je velmi demotivující a poškozuje to jejich osobnostní rozvoj. Jsou cesty, jak jim pomoci, ale učitelé je většinou neznají,“ říká.

Jana Nováčková: Proč nevěřím na reformy tradiční školy

Lepší, než donekonečna opravovat starý dům, je postavit nový.

Bronislav Sobotka: 365 anglických cool frází a výrazů

Hravá kniha pro všechny, kteří chtějí vylepšit „zvuk“ své angličtiny, znít víc cool a mít zásobu užitečných výrazů a frází pro každou příležitost.

Ondřej Šteffl: Konečně tu máme plán, jak změnit školství v Česku. Bohužel o něm vůbec nevíte

V pohádce O lakomé Barce od Jana Wericha se děti modlí, aby Barka nebyla tak lakomá, závistivá a neučesaná… a aby nežrala žížaly, Barka to poslouchá, až z toho nakonec spadne ze židle. Ale nic z modliteb se nakonec nesplní. Stejně bychom se mohli modlit za spoustu věcí v našem školství.

Michaela Endrštová: Z řemeslníka šéfem firmy. Pražská učňovská akademie chystá žáky do dílen i na vysokou

Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.

Třetina žáků českých středních škol by si vybrala ke studiu jiný obor, mezi studenty učilišť je to více než polovina

Téměř třetina českých žáků v posledním ročníku střední školy uvádí, že by si zpětně vybrala ke studiu zcela jiný studijní obor. Nejspokojenější jsou se svou volbou školy žáci gymnázií. Mezi žáky učilišť by jiný studijní obor naopak volilo 52 % žáků. Vychází to z průzkumu mezi 5 tisíci českými žáky na 150 středních školách, který realizovala společnost Trexima.

Vzdělávání na středních školách je neefektivní a výuka ustrnulá, řekl ústřední inspektor

Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.

Lucie Kocurová: Aby se žáci i učitelé cítili dobře, potřebují schopného lídra školy

V České republice je zhruba deset tisíc škol různých stupňů a každá z nich má svého ředitele nebo ředitelku. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale právě oni jsou tím nejdůležitějším článkem, který určuje, jak se ve škole učí a jak se tam děti cítí. Právě pro budoucí a čerstvé ředitele startuje v září příštího roku nový kvalifikační studijní program nazvaný Lídr školy. 

Proč vznikl a co je jeho cílem, vysvětlují ředitel Národního pedagogického institutu České republiky Ivo Jupa a manažer programu Ředitel naživo Libor Pospíšil. Na novém kvalifikačním programu spolupracují obě zmíněné instituce společně s ministerstvem školství.