web o změnách ve vzdělávání
Rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Nižší nebudou ani výdaje ze státního rozpočtu určené na vědu a výzkum. Učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy, zvýší se jim v průměru asi o 3000 korun. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V pohledu na roli technologií ve vzdělávání panují rozpory, které se prohlubují díky překotnému technologickému rozvoji. Nová zpráva o technologiích ve vzdělávání UNESCO zkoumá a popisuje výzvy i rizika, které s sebou současný vývoj přináší.
Svět a s ním i pracovní trh se mění stále dynamičtěji. Dnes musíme umět pracovat s technologiemi, které ještě před deseti lety neexistovaly. Jaká by měla být ideální škola, aby tyto trendy dokázala zachytit? A naopak, nepřinesly nové technologie i nové příležitosti? Příležitost změnit mnohé k lepšímu, vzdělávat efektivněji a přitom levněji?
Tento článek byl napsán před 7 lety. Tím je zajímavější.
Talnet je projekt, který od roku 2003 podporuje nadané a motivované žáky základních a středních škol napříč přírodovědnými, společenskovědními, technickými i uměleckými obory.
Všechno bude brzy jinak. Budoucnost klepe na dveře a my jsme nepřipravení. Škola zaostává, děti učíme znalostem pro minulost. Jedeme na parním stroji. Tohle slýcháme v naší české kotlince čím dál víc, všimli jste si? Je školství úplně mimo mísu?
Blíží se srovnávací test, který odhalí, jak si jednotlivé děti vedou v porovnání s vrstevníky. Žáci ve třídě, kde většina dosahuje podprůměrných výsledků, ho psát nechtějí. Bouří se proti tomu „pitomýmu testu” a nechápou, proč je k tomu škola nutí. Učitelka by mohla bouchnout pěstí do stolu – „protože jsem to řekla!“ – a k tomu rozdat i pár poznámek. Nebo se může zkusit zamyslet nad tím, proč se žáci tak zlobí.
Většina Čechů ho zná jako moderátora diskusních pořadů nebo vysokoškolského pedagoga, Václav Moravec je ale také popularizátorem umělé inteligence. Spolu s týmem z iniciativy prg.ai usilují mimo jiné o přesah AI do oblasti školství, vědy, žurnalistiky i do společnosti. „O technologiích bychom měli být vzděláváni, měli bychom o nich vědět co nejvíce. Systém školství totálně zaspal. Promeškáváme důležitý čas, abychom se umělé inteligenci přizpůsobili. Aby pro nás transformace byla co nejméně zraňující,“ hodnotí pronikání AI do českého prostoru.
Jak by mělo být optimálně nastaveno financování vysokých škol? Proč chce vláda z rozpočtu školství oproti letošku pro rok 2024 ubrat skoro 30 miliard korun? Vladimír Kroc se ptal Mileny Králíčkové, rektorky Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů.
Před školstvím stojí celá řada výzev. Populačně silné ročníky se hrnou na střední školy, struktura absolventů nepokrývá obory, které požadují zaměstnavatelé, a příchod umělé inteligence může také značně zasáhnout do jeho podoby a praktik. Soukromému sektoru, který mnohdy reaguje na situaci rychleji, se tak otvírá jedinečná příležitost. „Každá nerovnováha na trhu je příležitostí pro soukromé subjekty. To se týká všech stupňů vzdělávání i přes existující byrokratické překážky,“ říká rektor Anglo-American University a ekonom Jiří Schwarz.
Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.
Sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research zdůrazňuje potřebu změny školství, zejména v oblasti čtyřletých gymnázií. „Děti, které by mohly jít na vysokou školu a táhnout republiku, tak skončí v nějakých profesích, které je nezajímají,“ řekl. Podle Prokopa je třeba apelovat na to, aby gymnázia otevřela co nejvíce čtyřletých tříd a je nutné omezit extrémní specializaci středních odborných škol.
Nahodit batoh na záda a jít, večer s čistou hlavou zalézt do spacáku – a další den to samé. Vnímat krajinu kolem sebe, počasí a svůj dech. Mnozí, kteří vyzkouší pěší putování, mu propadnou. A pokud chtějí, nemusejí ani jezdit daleko – mají k dispozici zhruba 5 tisíc kilometrů pěších a stejně tolik cyklistických tras v síti Via Czechia, které jim umožní překonat Česko napříč několika směry. Za projektem stojí bývalý učitel a nynější cestovatel a průvodce Jan Holec.
Narodily se s neobvyklými rozumovými schopnostmi. Přesto to mohou mít ve škole těžší než ostatní. Potíž je, že škola často jejich mimořádné nadání neodhalí anebo neví, jak ho správně rozvíjet, říká psycholožka Šárka Portešová. Takové děti pak mohou učitelům a spolužákům připadat divné, ocitnout se v izolaci nebo úplně ztratit o školu zájem.
Monika Stehlíková se ve své praxi setkává s nadanými dětmi, s nimiž rodiče přicházejí z mnoha důvodů. Nejčastějším zadáním je, aby nadané dítě pochopilo a přijalo svoji odlišnost a zlepšilo se tak jeho sebevědomí. Někdy přichází i kvůli problémům v chování. Přichází na to, že jejich chování mnohdy pramení z pocitů nepochopení a nespravedlnosti z okolí. „Říct dítěti, že jeho chování není přijatelné, můžeme i empaticky,“ říká Monika Stehlíková.
Dospělí považují duševní zdraví za akutní problém dnešní společnosti. Duševní nepohodu mohou zažívat lidé všeho věku, včetně dětí. „My dospělí sami máme někdy problém s tím si přiznat, že se něco děje nám, takže potom máme problém s tím přiznat si i to, že se něco děje našemu dítěti,“ vysvětluje sociální pracovnice Nicola Skalická.
Poslanec TOP 09 Matěj Ondřej Havel brání na sociální síti Facebook pozměňovací návrh oklešťující autonomii učitelů a reaguje na diskusi na Pedagogicke.info: "Tento paragraf není součástí školské legislativy dlouho, dostal se do zákona asi před šesti lety. Nejedná se tedy o zrušení nějakého tradičního pravidla, ale o ustanovení, které šlo kontra koncepčnímu řízení školství. Doposud uzákoněné právo pedagogických pracovníků na užívání metod, forem a prostředků při přímé vyučovací činnosti dle vlastního uvážení je v rozporu s koncepcí a směrem vývoje, o které ve školství usilujeme."
Učitelům znemožníme učit vlastními metodami a formami výuky. Budou učit tak, jak ředitel školy řekne. Rozhodla parta českých poslanců a změnila zákon. Svoboda volby metod je prý v rozporu s novou koncepcí a směrem vývoje, kterým jde české školství.
V českých školách chybí specifické podpůrné pozice, jako jsou asistenti pedagoga hovořící jazykem uprchlíků, školní psychologové, a především učitelé češtiny jako cizího jazyka. Problém s adaptací ukrajinských žáků proto přetrvává i rok po jejich příchodu do republiky. Vyplývá to z výzkumu vědců Národního institutu SYRI, který prezentovali na odborné konferenci v Senátu.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
Jménem SKAV, která zastřešuje 35 asociací a organizací působících v oblasti vzdělávání, a organizace META předkládáme společné vyjádření k stále přetrvávajícímu problému ukrajinských uprchlíků, dětí ve věku středoškoláků, i jejich českých vrstevníků. Ti vinou podcenění systémových řešení, a to zejména nespravedlivého nastavení přijímacího řízení a nedostatečných kapacit středních škol, propadají českým vzdělávacím systémem. Vzhledem k hrozícím dlouhodobým negativním dopadům zejména na tyto mladé lidi, ale i na celou naši společnost, apelujeme na okamžité přijetí opatření krátkodobého i dlouhodobého charakteru. Některá z nich navrhujeme v tomto dokumentu.
Souhlasím, že je třeba krotit mandatorní výdaje státu. Škrty u učitelů by ale zhoršily kvalitu vzdělávání u nás, říká školská analytička Kateřina Konrádová.
Čtyřicetiletá státní úřednice Marcela Jurečková z Prahy má dceru ve věku 2,5 roku a chtěla by co nejdříve nastoupit do práce. Jenže míst ve školkách je dlouhodobě nedostatek a děti pod tři roky nemají zejména v největších městech šanci. I proto zamířila na den otevřených dveří do nově vzniklé soukromé dětské skupiny U malých cestovatelů na pražských Vinohradech.
Tahle země není pro starý, chtělo by se říci poté, co sněmovnou prošlo zpřísnění předčasných důchodů a změna valorizace penzí. Bez ohledu na množství komentářů k důchodové (ne)reformě ale fakticky platí, že tahle země není daleko víc pro mladý. A to včetně těch nejmladších.
Asociace lesních MŠ funguje již 13 let, aktuálně sdružuje 180 lesních školek. Prosadila zakotvení lesní mateřské školy do školského zákona a nadále kontinuálně pracuje na zlepšování legislativních podmínek lesních školek a vzdělávání v přírodě. Zajišťuje podporu nejen pro členy, ale také rodiče, pedagogy, zakladatele, provozovatele a státní správu. Na online tiskové konferenci představila legislativní a další úspěchy lesních školek v ČR spolu s výzvami, kterým dále čelí nejen lesní školky, ale celým stupeň předškolního vzdělávání.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce novelou zákona stanovit obcím nové povinnosti při zřizování mateřských škol a nově také dětských skupin. Návrh ale obsahuje řadu chyb, kvůli kterým se mine účinkem. Obce přitom mají hotové projekty na nové školky, chybí jim ale peníze.
Obce by mohly mít od příštího roku novou povinnost: zajistit místa pro děti od tří let ve školkách nebo dětských skupinách. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí v novele zákona o dětské skupině. Obce, které by dostatečné kapacity nezajistily, by mohly dostat pokutu. A ministerské plány se jim nelíbí i z jiných důvodů. Proti je i resort školství.
Co je malé, to je dobré? Jak kdy. „Naše čerstvá studie ukázala, že malá škola zajišťuje kvalitu výuky hůř než škola větší, a to v různých parametrech,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Platí to pro školy, které mají první i druhý stupeň. Jiná situace je ale v malotřídkách a celkově v malých, pouze prvostupňových školách. „Ty si nevedou špatně, oproti větším školám i v lecčems bodují,“ říká Tomáš Zatloukal. Studie ČŠI má sloužit i jako podklad pro ministerstvo školství, které by rádo malé školy zefektivnilo.
O podobě gymnaziálního a středního odborného vzdělávání, revizi kurikula na základních školách a roli znalostí při vzdělávání jsme mluvili s Dominikem Dvořákem z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Univerzity Karlovy.