web o změnách ve vzdělávání
Stát bude od příštího roku základním školám s více než 180 žáky platit psychologa, speciálního pedagoga či sociálního pedagoga. Hradit jim bude podle počtu dětí od 0,5 do 2,5 úvazku.
Vláda
schválila nařízení, které jejich financování nastavuje, řekl po jednání premiér
Petr Fiala (ODS). Od září 2026 bude stát v každé běžné první třídě s
Na našich školách působí armáda 37 tisíc asistentů. Je to nejrychleji rostoucí skupina zaměstnanců. Ne všichni učitelé jsou však dle průzkumu přesvědčení o jejich přínosu. Čím to je? Kde je chyba? A proč si školy neurčují samy, kolik jich potřebují?
Školy s rozšířenou výukou němčiny bojují o přežití. A to navzdory tomu, že začátkem loňského roku vstoupila v platnost úmluva, ve které se Česko zavázalo například podpořit výuku němčiny v regionech, kde se historicky používala.
Eva Matějková, finalistka letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic, své žáky v dobříšské Základní škole Trnka vede formativním přístupem k vyzrálosti a otevřenosti. „Když odchází na střední, jsou plní zdravého sebevědomí a školy si vybírají tak, aby jim tam bylo dobře a aby naplňovaly jejich představy,“ říká učitelka matematiky. Zároveň se věnuje i rozvíjení budoucích učitelů a péči o učitelskou komunitu.
Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje Národní kurikulární radu (NKR) jako nezávislý odborný poradní orgán ministra školství. Rada má napomoci strategickému rozvoji kurikulární politiky a přispět ke zvyšování kvality vzdělávacího systému v České republice. Tento nový stálý poradní orgán ministra školství bude pomáhat s tvorbou a aktualizací vzdělávacích programů a jejich implementací do škol. Záměr zřídit takový orgán byl oznámen v souvislosti s představením nových rámcových vzdělávacích programů.
Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Kraje již dříve nově schválený zákon kritizovaly jako nesystémový, který podle nich může vážně destabilizovat chod škol v regionech. Začátkem července vyzvaly prezidenta, aby předlohu vetoval, což se ovšem nestalo.
Podle učitele z Montessori střední školy v Polné není výuka jen o předávání vědomostí, ale především o povzbuzení ke spolupráci, zájmu o svět kolem sebe a chuti něco měnit. „Jakmile dítě začne myslet na to, že ‚tohle bude v testu‘, vytrácí se radost z objevování. A bez ní mizí motivace v jakémkoli předmětu,“ říká Martin Kříž. Usiluje tak o to, aby budoucí učitelé věděli, jak učit jinak. I díky tomu došel až do finále letošního ročníku Global Teacher Prize Czech Republic.
Nedostaly se na žádnou školu. To je problém desítek dětí s mentálním postižením. Míst totiž na pražských speciálních školách není dost. Město se to snaží řešit navýšením kapacit, ale byla by spíš potřeba nová škola.
Různých typů nadání je celá řada. Existuje hudební, sportovní, umělecké nebo intelektové. Mít nadání ale neznamená mít vyhráno. Pokud se velký talent nebo vysoká inteligence u dětí nezachytí a nepodporuje, hrozí jim, že můžou dlouho žít nenaplněný život, cítit se osaměle nebo frustrovaně z toho, že nemůžou rozvinout svůj potenciál.
Ve Spojených státech amerických se ve školách rozšířila forma péče o nadané děti s názvem Schoolwide Cluster Grouping Model – neboli školní klastrování nadaných. Název je složitý, ale metoda je relativně jednoduchá a finančně nenáročná. A je i v souladu se základními principy, na kterých stojí i české vzdělávání. Americká zkušenost navíc říká, že tato organizace výuky vyhovuje učitelům, rodičům nadaných i nadaným žákům samotným, a není to na úkor dalších dětí ve škole. Mohlo by „klastrování“ zásadně přispět k pozitivní změně ve vzdělávání dětí s nadáním v České republice?
Umělá inteligence pro širokou veřejnost pracuje už skoro dva roky a mění i školství, především přístup studentů. Třetina žáků základních škol používá umělou inteligenci pravidelně při přípravě do výuky a stejné množství dětí si myslí, že se ve škole nepotřebuje učit vědomosti nazpaměť. Je pro ně jednodušší zjistit, jak se správně umělé inteligence ptát, jak s ní pracovat a jak ji využít na to, čemu se budou chtít v budoucnu věnovat, říká výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner. Český školský systém na to zatím dostatečně nereaguje. V tomto směru ale není rozhodně jediný.
Studijní úspěch dětí v Česku závisí na rodinném zázemí mnohem více, než je běžné v některých jiných evropských zemích. Odbornice na nerovnosti ve vzdělávání Klára Šeďová upozorňuje, že zkušenost ze školy ovlivňuje důvěru ke společenským institucím v dospělosti. „Nejenom že lidé nedosáhnou svého maxima, ale budou mít pocit, že se na ně společnost vykašlala, protože děti to velice dobře ví,“ říká Radiožurnálu v rozhovoru pro projekt Česko 2025.
Výzva Johna Moravce, která se snaží vytvořit komunitu aktivistů zapojujících se do transformace školství tak, aby bylo v souladu s vývojem světa a vlivem technologií.
České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.
Náš kamarád Tomáš, který ve SKAV zastupoval hnutí studentů, učitelů a vzdělavatelů Otevřeno, nedávno sepsal esej, která právě vyšla v časopise Skauting. Třebaže článek míří primárně do skautského prostředí, většina z něj může být využita univerzálně ve výchově a vzdělávání.
Domníváme se, že jeho myšlenky mohou zajímat i vás, čtenáře Učitelských listů.
Pokud se Senát z „velké novely“ pokusí vyjmout nepedagogické pracovníky, poslanci už s velkou pravděpodobností nestihnou zákon v jakékoliv podobě schválit. Stejně jako v roce 2021 skončí roky práce pod stolem.
Ministerstvo školství bude po všech školách chtít, aby posílaly informace, kolik má každý žák omluvených a neomluvených hodin. Je to zásadní pro vzdělávací úspěšnost, říká ministerstvo.