Zpráva konstatuje, že „od roku 2006 do roku 2009 je kvalifikovanost v MŠ téměř na stejné úrovni (91 %), v ZŠ se zvýšila o 3,4 % na 86,2 %, ve SŠ o 3,1 % na 84,1 %.“ To jsou tedy průměry.
V jednotlivých předmětech jsou velké rozdíly. Na ZŠ „přetrvávají vysoká segmentová rizika v zajištění výuky v některých předmětech kurikula. V celkovém pohledu je asi 15 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů, dlouhodobým problémem jsou učitelky/učitelé cizích jazyků – 19 % nekvalifikovaných. V základních školách je dále nejvyšší nekvalifikovanost ve skupině společenskovědních předmětů – 39,2 %, krizovou úroveň lze konstatovat také v českém jazyce – 15,3 % v ZŠ 1 a 12,3 % v ZŠ 2, v matematice 14,1 % v ZŠ 1 a 11,3 % v ZŠ 2, podobně i v přírodovědných předmětech – 18,4 % v ZŠ 1 a 11,7 % v ZŠ 2.“
Rozdíly jsou i v jednotlivých regionech: „Nejvyšší kvalifikovanost podle požadavků zákona o pedagogických pracovnících byla zjištěna v Jihomoravském kraji ((90,8 % PP), Moravskoslezském kraji (90,2 %) a Libereckém kraji (89,1 % PP). Nejnižší podíl kvalifikovaných PP byl zjištěn v hl. m. Praze (77,3 % PP) a Královéhradeckém kraji (77,2 % PP).“ Že by se v tom už nějak projevila výše nezaměstnanosti?
Na středních školách byl „podíl plně kvalifikovaných 84,1 %. V celkovém pohledu bylo ve vzorku 15,9 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů SŠ. Nadále přetrvávají vysoká segmentová rizika v zajištění výuky v některých předmětech kurikula. Byl zjištěn vysoký počet nekvalifikovaných učitelek/učitelů cizích jazyků a učitelek/učitelů praktického vyučování, dále jsou problémy v českém jazyce ve středních odborných učilištích (33,7 % PP nekvalifikovaných), v matematice v SOU (14 % nekvalifikovaných), ve společenskovědní oblasti v SOŠ 10 % PP nekvalifikovaných a v SOU 25 % PP nekvalifikovaných.“
Vysokoškolskou přípravu pro výuku anglického jazyka absolvovalo na ZŠ pouze 25 % vyučujících. V navštívených gymnáziích zajišťovalo výuku 94,2 % kvalifikovaných učitelů/učitelek AJ, v ostatních SŠ to bylo 64,4 %. Zpráva konstatuje: „V současnosti vyučují cizí jazyk nejen neaprobovaní, ale dokonce i nekvalifikovaní bez VŠ (např. v ZŠ to je 20 % učitelek/učitelů AJ). Nejsou nastavena opatření, která by přinesla změnu.“
Máte pocit, že jsou to důvody ke spokojenosti?
Celý text Výroční zprávy ČŠI za školní rok 2008–2009 najdete ZDE.
Nějak mi tu chybí plamenné výlevy chrabrých zastánců českých učitelek, aby mi vysvětlili, že to je jen důsledek nízkých platů a že se to kvality toho, co vydávají za výuku, vlastně vůbec nedotkne. No samozřejmě, že dotkne. Ona jim nestačila jedna PISA, ona nestačí varovná zpráva ČŠI, hlavně všechno okecat a nemakat :-(
OdpovědětVymazatZe svého oboru využívám na ZŠ tak 5% odbornosti, tak proč řešit menší kvalifikovanost některých kolegů? Stejně promrhám třetinu výukového času na zjišťování viníků výtržností, třetinu na jejich "potrestání" (psaní poznámek a zadávání trestných úkolů je náročná činnost, proč se vlastně ještě nevyučuje na fakultách?), a pak mi snad zbude pár minut na látku. Ale stejně mě slyší a poslouchají jen ti v prvních lavicích, tak o co jde?
OdpovědětVymazatA to jsem si ve svém oboru udělal doktorát...