Příspěvek z kulatého stolu SKAV 17. 6. 2010 na téma „Jak dlouho bude ještě vládnout známka v českých školách?“.
Autor píše: „Portfolio mění žáka z pasivního konzumenta poznatků v aktivního spolupracovníka na procesu vlastního vzdělávání a tím jej motivuje k většímu zájmu o vlastní rozvoj a o poznávání světa, lidí a sebe sama... Motivuje jej k vědomému hledání vlastních životních cílů a učí jej tedy být.“
Příspěvek si můžete přečíst ZDE.
Výstup z kulatého stolu najdete ZDE.
web o změnách ve vzdělávání
Jo, všechno beru, ale nejdříve je potřebe naučit učitele vyjadřocat se o práci studenta. tedy tak, aby student nebyl hodnocen jako osobnost, ale aby dostal (humanistickou) zpětnou vazbu. Vyjadřivací prostředky učitelů jsou v tomto ohledu nulové .. jinak ani student nebude umět hodnotit sám sebe. To co píšete, pane Kožušníku, o zenbudhistické cestě je pochopitelně moderní a tendenční. Podobá se to kauze o vejci a slepici. Nebylo by možné si položit otázku jinak? A pak srovnejte to se snahou ministerstva .. testovat žáky a studenty plošně. To je schizofrenie vznikající z toho, že úředník nežije s žáky a jeho pochopení pro slovní hodnocení je spíše mínusové, než nulové.
OdpovědětVymazatA to co mění žáka z pasivního na aktivního fakt není portfolio, i k dyž jsem jeho zastáncem, ale pouze a pouze osobnost učitele .. a to tehdy, pokud je pro žáka osobně důležitý .. má s ním neformální vztah. To poslední není jaksi doposud možné z hlediska sériové výroby studentů a neznalosti polidštěné psychologie u učitelů odborných předmětů. Takže práce na učitelích je jak na katedrále.