Naplňování cílů vzdělávací politiky může být úspěšné jen tehdy, pokud se učitelé s těmito cíli ztotožní a budou k nim sami aktivně směřovat. Příspěvek pojednává o postojích učitelů základních a středních škol k hlavním strategickým cílům uvedeným v Národním programu rozvoje vzdělávání: zvyšování spravedlivosti vzdělávání a přizpůsobování vzdělávání potřebám moderní společnosti.
Článek si můžete stáhnout ZDE.
Fakt, že vcelku více učitelů preferuje separaci nadanějších žáků do výběrových tříd, je ve Vašem průzkumu zavádějící - máte-li tolik respondentů ve skupině vyučujících na gymnáziích a středních školách s maturitou. Ti samozřejmě chtějí svá místa uhájit co nejdéle, a tak holdují pro separaci a tzv. individuální přístup k žákovi. -- Zeptejte se ale učitelů na 2. stupních základních škol, jak tuto separaci vnímají? Jak jim ve spektru žáků chybějí ti aspoň tří - čtyři žáci tahouni, se zájmem o učení? Jak se v posledních letech změnil 2. stupeň ZŠ v učňovskou školu, bez urážky kolegům na SOU? -- Jsem rozhodně pro omezení počtu osmiletých gymnázií. Možná i pro zrušení 9. tříd, pokud to přispěje k zodpovědnějšímu chování žáků ... kdo o vzdělávání absolutně nestojí, proč ho neustále nutit a přemlouvat, ať jde do procesu, ten ho naučí.
OdpovědětVymazat