Zpráva konstatuje, že „od roku 2006 do roku 2009 je kvalifikovanost v MŠ téměř na stejné úrovni (91 %), v ZŠ se zvýšila o 3,4 % na 86,2 %, ve SŠ o 3,1 % na 84,1 %.“ To jsou tedy průměry.
V jednotlivých předmětech jsou velké rozdíly. Na ZŠ „přetrvávají vysoká segmentová rizika v zajištění výuky v některých předmětech kurikula. V celkovém pohledu je asi 15 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů, dlouhodobým problémem jsou učitelky/učitelé cizích jazyků – 19 % nekvalifikovaných. V základních školách je dále nejvyšší nekvalifikovanost ve skupině společenskovědních předmětů – 39,2 %, krizovou úroveň lze konstatovat také v českém jazyce – 15,3 % v ZŠ 1 a 12,3 % v ZŠ 2, v matematice 14,1 % v ZŠ 1 a 11,3 % v ZŠ 2, podobně i v přírodovědných předmětech – 18,4 % v ZŠ 1 a 11,7 % v ZŠ 2.“
Rozdíly jsou i v jednotlivých regionech: „Nejvyšší kvalifikovanost podle požadavků zákona o pedagogických pracovnících byla zjištěna v Jihomoravském kraji ((90,8 % PP), Moravskoslezském kraji (90,2 %) a Libereckém kraji (89,1 % PP). Nejnižší podíl kvalifikovaných PP byl zjištěn v hl. m. Praze (77,3 % PP) a Královéhradeckém kraji (77,2 % PP).“ Že by se v tom už nějak projevila výše nezaměstnanosti?
Na středních školách byl „podíl plně kvalifikovaných 84,1 %. V celkovém pohledu bylo ve vzorku 15,9 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů SŠ. Nadále přetrvávají vysoká segmentová rizika v zajištění výuky v některých předmětech kurikula. Byl zjištěn vysoký počet nekvalifikovaných učitelek/učitelů cizích jazyků a učitelek/učitelů praktického vyučování, dále jsou problémy v českém jazyce ve středních odborných učilištích (33,7 % PP nekvalifikovaných), v matematice v SOU (14 % nekvalifikovaných), ve společenskovědní oblasti v SOŠ 10 % PP nekvalifikovaných a v SOU 25 % PP nekvalifikovaných.“
Vysokoškolskou přípravu pro výuku anglického jazyka absolvovalo na ZŠ pouze 25 % vyučujících. V navštívených gymnáziích zajišťovalo výuku 94,2 % kvalifikovaných učitelů/učitelek AJ, v ostatních SŠ to bylo 64,4 %. Zpráva konstatuje: „V současnosti vyučují cizí jazyk nejen neaprobovaní, ale dokonce i nekvalifikovaní bez VŠ (např. v ZŠ to je 20 % učitelek/učitelů AJ). Nejsou nastavena opatření, která by přinesla změnu.“
Máte pocit, že jsou to důvody ke spokojenosti?
Celý text Výroční zprávy ČŠI za školní rok 2008–2009 najdete ZDE.