Téma kulatého stolu 10. 12. 2015 bylo: Co si myslí středoškoláci o školách, na nichž se vzdělávají? Když jsem odcházela, táhlo mi hlavou: „Na středních školách se nic nepohnulo ani o píď!“
Na poslední předvánoční kulatý stůl SKAV a EDUin pozvaly do panelu několik mladých lidí – studentů ze Středoškolské unie. Byli to vesměs studenti a studentky pražských víceletých gymnázií: David Bouz, Michaela Kašparová, Anahita Mesbahi, Jiří Palounek a Simona Zajíčková. Příjemní, komunikativní, kultivovaní, se zájmem o studium a o vzdělávání vůbec.
Předcházela diskuse na sněmu
Nedávno (20. 11.) se konal VI. republikový sněm České středoškolské unie. „Celým dnem je provázela otázka, jak by mělo vypadat školství ve 21. století a zdali tomu naše školy odpovídají. Panelová diskuse s Jaroslavem Fidrmucem, náměstkem MŠMT, Tomášem Feřtkem ze společnosti EDUin a učitelem společenských věd Janem Koliášem se točila zejména kolem tří otázek, které české středoškoláky ohledně školství pro 21. století zajímaly nejvíce – všudypřítomné biflování, způsob známkování a frontální výuka. Velký prostor byl věnován právě otázkám a poznámkám z řad publika.
Po debatě měli středoškoláci na workshopech možnost podrobně mezi sebou diskutovat o svých postřezích na daná témata a následně je i převést v konkrétní doporučení na změnu, která bude Česká středoškolská unie prosazovat na poli ministerstva. Ve skupinách se pobavili o svých myšlenkách i s experty na dané problematiky a mohli prezentovat své náhledy na to, jak by se měly české školy změnit s ohledem na nové trendy současného století, které přináší mnoho inovací v různých oborech, ale ve vzdělávání stále chybí."
Zdroj: Bílková, Kateřina: Ohlasy z VI. republikového sněmu. Česká středoškolská unie
Co jsme se od nich dověděli na kulatém stole
Videozáznam z kulatého stolu budete moci shlédnout na webu EDUin a SKAV. Takže jen stručně.
Co mají:
– zapisují výklad nebo opisují prezentace – obojí najednou nestíhají
– interakce většinou neprobíhá
– nemají možnost ovlivňovat výuku
– neosobní vztah mezi učiteli a studenty
– neprobíhá zpětná vazba
– bojí se zeptat, když něčemu nerozuměli
– ovlivňuje je sociální tlak na známky
– jiný přístup mají pouze někteří jednotliví pedagogové
Co jim vadí:
– nuda, rezignace
– neefektivita hodin, pak ještě domácí úkoly
– většinu doby dělají něco, co si nemohou vybrat
– demotivace
Co by chtěli:
– mnoho věcí se dá dělat jinak
– větší možnost volby předmětů podle budoucího zaměření
– více pochopit, nebát se chyb
– možnost pracovat ve skupinách
– učit se pracovat s informacemi
– lepší zpětnou vazbu – známky nemotivují
– více zkušeností mimo školu
– možnost více diskutovat o politice – více občanské výchovy
– osobnější vztah mezi učiteli a studenty
– učitelé by měli umožňovat rozvoj a souvislost se životem
Kdyby čtenář nevěděl, že tyto diskuse se konaly před několika dny, mohl by si podle obsahu klidně myslet, že se odehrály před šestadvaceti lety: frontální učení, biflování, známkování, neosobní vztah… To je hodně smutné vysvědčení (i když jen od několika studentů), nemyslíte?
Je to fenomenologický popis problémů, který se nezabývá jejich příčinami. Ty příčiny nejsou v učitelích, jak např. Eduin často říká. Příčiny jsou myslím v koncepci, v hrubém podfinancování a podivném organizování českého školství ze strany MŠMT a jím řízených organizací.
OdpovědětVymazatJ. Týř
A také v tom, že nemáme jasno v cílech nejen středoškolského vzdělání.
OdpovědětVymazat"Byli to vesměs studenti a studentky pražských víceletých gymnázií:... Příjemní, komunikativní, kultivovaní, se zájmem o studium a o vzdělávání vůbec."
OdpovědětVymazatTakoví typičtí středoškoláci.
Je to neuvěřitelné. Já myslel, že je to ve školách daleko horší. Že tenhle fungující systém je dávno zlikvidován a nahrazen moderním chaosem.:-)
OdpovědětVymazatMohl by pan Týř, prosím, blíže objasnit, co z oněch v článku uvedených jevů je koncepčního charakteru? Která špatná koncepce nařizuje to, co studenti kritizují?
OdpovědětVymazat