Mladí lidé vnímají změny klimatu jako naléhavý problém, který je nutné řešit, úroveň jejich vzdělání v této oblasti je ale spíše nízká. Jen málo z nich přitom připouští, že jim s rozvojem potřebných kompetencí pomohla škola. I o tom je třeba diskutovat v souvislosti s revizí RVP.
Velká část dospívajících Čechů a Češek pociťuje obavy ze změny klimatu a vnímá naléhavou potřebu ji řešit. Zatím jim ale chybí znalosti i dovednosti, na kterých by při hledání řešení mohli nyní i do budoucna stavět. Škola v tom pomáhá jen části z nich. Téma změny klimatu v současné době zmiňují rámcové vzdělávací programy (RVP) jen velmi okrajově. Navíc jej učitelé často nepovažují za prioritu, nejsou si jistí tím, jak jej uchopit a nejsou na jeho výuku ani připravováni. Přitom zavedení výuky o změně a ochraně klimatu na všech základních a středních školách dnes podporuje naprostá většina české veřejnosti. I to by mělo být součástí diskuse o revizi RVP, která je jednou z priorit nově se formující vlády.
Tématu se bude dnes 18. 11. od 14 do 16 hodin věnovat kulatý stůl SKAV a EDUin, tentokrát s názvem Co se potřebují žáci naučit v době globální klimatické krize? Pozvánku na facebookovou událost najdete ZDE.
Postoje i znalosti dospívajících Čechů ve věku od 15 do 20 let mapoval aktuální výzkum České klima 2021, Výzkumný report pro nejmladší, který připravila Katedra environmentálních studií FSS Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s Člověkem v tísni.
Vyplynulo z něj, že:
— více než 70 % mladých lidí má kvůli změně klimatu obavy z budoucnosti,
— třetina českých dospívajících zažívá ve spojení se změnou klimatu silně nebo extrémně bezmoc, strach, smutek a vztek,
— i když je základní porozumění problému poměrně široce rozšířené (třeba 73 % mladých uznává, že hlavní příčinou změny klimatu je lidská činnost), hlubší znalosti o klimatické problematice jsou slabé,
— pouze něco málo přes čtvrtinu mladých uvádí, že jim se získáním osvojených dovedností pro řešení globálních problémů rozhodně či docela hodně pomohla škola.
I další průzkumy a zkušenosti ze škol dnes potvrzují napětí mezi tím, že děti chtějí chránit klima, ale většina z nich neví, jak to má udělat. Výzkumná zpráva z projektu Jeden svět na školách Člověka v tísni například ukazuje, že zatímco středoškoláci vnímají změnu klimatu jako vůbec největší globální problém (větší než epidemii covidu-19), většina z nich nevěří svým možnostem ovlivnit řešení problémů ve společnosti.
Pracovní skupina pro klimatické vzdělávání Rady vlády pro udržitelný rozvoj ČR v aktuálně vydané publikaci Klima se mění – a co my? Proč a jak se učit o změně klimatu předkládá podrobná doporučení pro rozvoj klimatického vzdělávání na úrovni třídy, školy i celého vzdělávacího systému.
Pro vzdělávací politiku doporučuje:
— uznejme klimatické vzdělávání jako prioritu,
— průřezově zapracujme téma změny klimatu do rámcových vzdělávacích programů (RVP),
— podporujme učitele v realizaci klimatického vzdělávání,
— zajistěme kvalitní materiály a účinné programy pro výuku o změně klimatu.
“Kanadský vzdělávací expert Michael Fullan říká, že smyslem vzdělávání je pomoci lidem orientovat se ve světě a dělat ho lepším. Celý svět dnes urychleně míří ke klimatické neutralitě. Během příštích deseti, dvaceti, třiceti let se proto bude odehrávat taková transformace všech odvětví společnosti, která v historii lidstva nemá obdoby. Potřebujeme vybavit mladé lidi veškerými znalostmi, dovednostmi i postoji, které jim dovolí nejen porozumět tomu, co se to kolem nich děje, ale také se do této transformace co nejdříve plnohodnotně zapojit,” říká Petr Daniš, ředitel vzdělávacího centra TEREZA a hlavní autor publikace Klima se mění – a co my?.
Zdroje informací
Publikace Klima se mění – a co my? Proč a jak se učit o změně klimatu ke stažení ZDE.
Průzkum České klima 2021. Mapa českého veřejného mínění v otázkách změny klimatu je k dispozici ZDE.
Shrnutí výzkumu a výzkumné reporty k jednotlivým věkovým skupinám zveřejnil Člověk v tísni ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat