Daniela Hromková: Nezajímá je politika ani náboženství. Mladí Češi se bojí změny klimatu a fandí Evropě

Se stranami, které volí, se mladí Češi téměř neztotožňují. Zato jsou velmi proevropští a zajímá je osud planety. Většinu z nich trápí změna klimatu a sociální nespravedlnost. Na rozdíl od vrstevníků v okolních zemích je naopak nezajímá náboženství. Ukázal to průzkum agentury STEM, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. 

Zdroj: Zprávy.aktuálně.cz 2. 11. 2022

 

V týdnu před 17. listopadem se na českých univerzitách vždy sejdou studenti k vysokoškolské okupační stávce. Workshopy, besedami a koncerty chtějí upozornit na globální oteplování a znečišťování planety. Kloní se k názoru vědců, kteří popisují, že lidská činnost rychle poškozuje životní prostředí a žene svět ke globální krizi. "Chceme klimatickou spravedlnost," vyzývá iniciativa Univerzity za klima, která akci organizuje.

 

Právě životní prostředí trápí Čechy ve věku 15 až 29 let nejvíce, hluboce znepokojuje 89 procent z nich. Popsali to výzkumníci z agentury STEM ve studii pro nadaci Friedrich Ebert Foundation. Oslovili 1500 lidí odrážejících složení populace a závěry srovnali se stejnou skupinou v zemích visegrádské čtyřky, tedy v Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Mladou generací se zabývali proto, aby zjistili, co budou v polovině 21. století řešit lidé klíčoví pro chod české společnosti. 

 

"Vědci předpovídají spoustu negativních dopadů klimatické krize. Viditelná byla sucha mezi roky 2014 a 2019. Pokud jste starší, máte srovnání, že příroda na tom byla zle i dříve, proto to tolik neprožíváte. Když jste mladší, šok je větší," říká Martin Kratochvíl ze STEM. Poukazuje i na to, že mladí se s otázkami klimatu setkávají na sociálních sítích, a protože umí cizí jazyky, vidí, jak se to řeší jinde ve světě. 

 

Značnou obavu mají mladí také ze sociální nespravedlnosti. Bojí se, jak moc jejich životní dráhu ovlivňuje prostředí, do kterého se narodili. Trápí je také pandemie a vážné nemoci. Do značné míry je to dáno tím, že studie vznikla v době koronavirové krize. Dnes by se podle Kratochvíla mezi největší obavy zařadila válka.

 

Politika mladé příliš nezajímá, zastávají názor, že jejich stanoviska v ní nikdo pořádně nereprezentuje. "Nejde jen o téma, ale i o postoj. Před posledními parlamentními volbami politici klimatická témata často dehonestovali, přitom je mezi mladými velká poptávka po věrohodné a funkční cestě k řešení," ohlíží se Kratochvíl za volbami z října 2021. 

 

Důvěru v politické zastoupení má jen devět procent dotázaných, vede to k nezájmu o veřejné dění. "Mám pocit, že mě politika přímo neovlivňuje. Zatím jsem student a nemám žádné starosti, tak mě daně nezajímají," řekl jeden ze zpovídaných. "V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Prostě jsme to vzdali, všechny informace ve zprávách jsou tak strašně negativní," popsala další.

 

Pouze 18 procent mladých Čechů se ztotožňuje se stranou, kterou volili. Na Slovensku a v Polsku je to přitom skoro polovina. Málo také důvěřují vládě. Ve věku 15 až 18 let to jsou dvě třetiny dotazovaných, mezi 25 a 29 lety necelé tři čtvrtiny. Evropskou unii ale podporují, po vystoupení z ní touží jen 16 procent z nich. "Výhodu spatřují především v zajištění dobrých ekonomických podmínek, v čemž podle nich stát naopak selhává," uvádí studie. 

 

Ve srovnání se státy visegrádské čtyřky jsou ale Češi pravicovější. K levicové politice se přiklání jen pětina mladých, například v Polsku je to dvakrát více. 

 

Na rozdíl od vrstevníků ze sousedních zemí mají také odmítavý vztah k náboženství. Bez vyznání je 73 procent mladých Čechů, průměr v Maďarsku, na Slovensku a v Polsku je přitom 43 procent. "Mladí Češi a Češky ve městech se označují za nevěřící častěji než na venkově. Mladí podporovatelé a podporovatelky pravicové koalice Spolu, jejíž součástí je i KDU-ČSL, uvádějí příslušnost k římskokatolické či protestantské církvi častěji," tvrdí studie. 

 

Postoj k církvi se datuje od rozpadu Rakouska-Uherska po první světové válce. Nově vzniklé Československo se chtělo od monarchie odříznout, součástí toho bylo i odmítnutí katolické víry jako státního náboženství někdejšího císařství. Lhostejnost pak prohloubila komunistická protináboženská propaganda. 

 

Výzkumníci také zjišťovali přijatelnost menšinových skupin. Ptali se, jaký pocit by mladí měli, kdyby se do sousedství přistěhoval homosexuál, Rom, muslim či člověk závislý na drogách. Nejméně vadí Židé a homosexuálové. Proti gayům a lesbám by mělo závažné námitky osm procent dotázaných, v ostatních státech Visegrádské skupiny téměř dvakrát tolik. 

 

K projevům homosexuality ale mladí Češi příliš otevření nejsou. "Ať si každý dělá, co chce. Já proti nim nic nemám, ale nechci, aby mi cpali, že se na to musím dívat," cituje studie typický názor jednoho z dotazovaných. 

 

Extrémně netolerantní jsou pak mladí vůči drogově závislým sousedům. Ti by vadili téměř 90 procentům. Polovina by pak měla problém s romskými sousedy.