Terčem šikany se často stávají mimořádně
talentované děti – právě pro svou odlišnost. Tento článek přináší nástroje,
které pomohou předcházet rozvoji šikany ve školním kolektivu.
Nadaný žák v běžné třídě vyžaduje specifický přístup učitele, a to diferencované zadávání úkolů a systematickou práci s celým kolektivem třídy. Pokud se talentované dítě již ocitá na okraji třídního kolektivu, náprava může být složitá a náročná.Proto je dobré umět využívat nástroje prevence, které pomohou zamezit rozvoji šikany již v úvodních stádiích.
Definice šikany: Zlomyslné obtěžování, trápení, týrání, pronásledování a další formy ubližování s cílem zajistit si převahu nad jedincem či skupinou. Je to jev, který poukazuje na nemoc sociální skupiny. [1] Šikanu je možné také charakterizovat jako tělesné, psychické nebo spojené ponižování nebo týrání jedinců jinými, nejčastěji ve vrstevnických skupinách. Původci šikany bývají jedinci tělesně silnější, starší, vyspělejší či v početní převaze. [2]
Projevy šikany ve
školách
Na druhém stupni základních škol převládá
u chlapců i u děvčat verbální agrese. Jedná se o hrubé chování, nadávání
druhým a prudké hádky. Projevy fyzické agrese vůči spolužákům a vandalismus
jsou běžnější u chlapců. Zhruba třetina dětí se dopustila hrubého a urážlivého
chování vůči některému z učitelů. [3]
Výzkum společnosti Scio z roku 2018
přinesl následující zjištění: tři čtvrtiny
dětí na prvním stupni a dvě třetiny žáků druhého stupně se setkávají s fyzickým
ubližováním ve třídě. Z toho přes 15 % dětí uvádí, že k fyzickému ubližování
dochází často. Se šikanou v různých podobách se ve škole setkává čtvrtina
žáků. Jen 43 % žáků zná ve škole někoho, komu by se bez obav svěřili se svým
problémem. Obdobné procento žáků uvádí, že ve škole neví o nikom, kdo umí dobře
řešit problémy se šikanou mezi žáky. [4]
Ladislav Csémy a kol. (2013) ve své
publikaci uvádějí, že ačkoliv agrese mezi žáky bývá často skrytá, není
pravidlem, že by ušla pozornosti pedagogů. Učitelé se velmi často setkávají
s hrubou slovní agresí mezi žáky (více než 80 % týdně nebo častěji), dále s
fyzickou agresí mezi žáky (rvačky) a ničením či poškozováním cizí věci nebo
majetku školy (přibližně čtvrtina udává týdně).
O potřebě posílení pedagogických
kompetencí ke zvládání nežádoucího chování svědčí častý příklon učitelů k
řešení žákovské agresivity tím, že problém přesunou na někoho
jiného (odborníky nebo rodiče), případně řeší situaci dočasným
vyloučením agresora ze školní docházky. [5]
Stádia šikany
Projevy šikany lze rozdělit do pěti
navazujících stádií:
Ostrakismus – první stadium šikany, kdy je dítě, které je ve skupině nejméně
vlivné a oblíbené, terčem mírného, především psychického násilí. Ostatní děti
se mu vyhýbají, neuznávají ho, nebaví se s ním. Mohou se připojovat
legrace na jeho účet ze strany spolužáků.
Fyzická agrese a přitvrzování manipulace – toto druhé stadium šikany má dvě příčiny. První je situace, kdy se
oběť stává pro spolužáky v náročných situacích ventilem pro odreagování
nepříjemných pocitů. Druhou příčinou je, když se ve skupině sejde více dětí,
které násilí používají pro uspokojení svých potřeb.
Vytvoření jádra – pro třetí stadium šikany je příznačný vznik skupiny agresorů,
takzvaného úderného jádra. Tato skupina začíná systematicky šikanovat
nejvhodnější oběti, které jsou v hierarchii třídní skupiny nejníž.
Většina přijímá normy agresorů – zbytek třídy vzal za své normy agresorů. I dříve neaktivní žáci se
začínají chovat krutě a zapojují se do týrání oběti.
Totalita aneb dokonalá šikana – dochází k plnému nastolení totalitní ideologie
šikanování.
Skupina dětí se dělí na agresory a
jejich oběti. Agresoři své oběti zcela ovládají a využívají je (materiální
hodnoty, školní znalosti, rozumové schopnosti a podobně), ztrácejí veškeré
zábrany, postrádají pocit viny. Oběti nejsou schopné se bránit. Dříve neutrální
či mírně nesouhlasící děti se zájmem násilí přihlížejí nebo se do něj aktivně
zapojují. [6]
Nadané dítě versus
kolektiv
Talentované děti se se skupinou
vrstevníků vyrovnávají různě. Vzácně se nadané dítě stává vůdcem
skupiny. Takové dítě je sebevědomé a skupina ho přijímá. Nadaný žák se také
může projevovat jako třídní šašek. To nastává v případě, že
nechce být na okraji skupiny spolužáků, ale neshledává jiné možnosti, jak do
kolektivu zapadnout.
Často se nadané děti do kolektivu
spolužáků vůbec nezapojují. Straní se ostatních, neboť jsou pro ně
beztak nezajímavé. Dochází pak k případům, kdy se nadané děti stávají obětí
agrese. [7] Když nadané dítě nemá dostatek podpory
v rodině a ve škole, jeho odlišnosti brzy začnou překážet jemu i okolí.
Přispívá k tomu zrychlený vývoj
rozumových schopností a tomu odpovídající komunikace se spolužáky,
školní úspěchy, které jsou zdrojem závisti, nálepkování, které zpětně vede
k nevhodnému sebeobrazu, a odlišné zájmy. To vše přispívá k sociální
izolaci nadaných dívek i chlapců.
Jak může pomoct
sociometrie
Vrstevnické vztahy jsou pro
rozvoj dětí zásadní. Interakce s vrstevníky podporuje kognitivní vývoj,
kultivaci sociálních dovedností, vývoj sebepojetí a utváření morálních a
sociálních hodnot. Proto je důležité vztahy ve třídě preventivně průběžně
sledovat a známky počínající šikany aktivně řešit, nejlépe ve spolupráci se
školním poradenským pracoviště nebo pedagogicko-psychologickou poradnou: „Metoda
sociometrie zjišťuje a analyzuje vztahy v malých skupinách. Každý člen skupiny
vybírá mezi ostatními, koho má nejraději, koho nemá rád, koho by nechal
zastupovat skupinu, koho ne; volby vypovídají o atmosféře ve skupině, o
klikách, hvězdách a solitérech; jedná se o metodu, která převádí kvantitativní
veličiny na kvalitu.“ [8]
Jak na to prakticky
Pokud máte ve své třídě nadaného žáka,
je vhodné mapovat si preventivně a průběžně jeho vztahové vazby pomocí
orientačních sociometrických technik. Doporučujeme preventivně provádět šetření
alespoň jedenkrát až dvakrát ve školním roce.
Orientační sociometrické metody může
pedagog používat v rámci vlastní pedagogické diagnostiky. Je plně
v profesní kompetenci pedagoga takovéto metody používat. (Nejedná se o
certifikované metody, u kterých je nezbytné předchozí zaškolení.)
Méně zkušený pedagog může realizaci
orientačního šetření konzultovat se školním poradenským pracovištěm (s odbornou
pomocí školního poradenského pracoviště). Může také absolvovat další odborné
vzdělávání k tématům jako jsou klima školní třídy, pedagogicko-psychologická
diagnostika apod., absolvovat konzultaci s mentorem, supervizorem, anebo
se dovzdělat pomocí odborné literatury (doporučenou literaturu najdete
v manuálu v příloze 1).
Data získání v rámci šetření jsou
vždy důvěrná a určená pouze pro potřeby pedagoga.
Na základě zjištění vyplývajících ze
sociometrie může pedagog nejprve zauvažovat nad vlastním
přístupem k danému talentovanému dítěti. Neprotežuje jej? Není
jeho přístup příliš ochranářský nebo naopak příliš náročný? Jak často
vyzdvihuje jeho výkony před třídou? Nekritizuje jeho špatné výkony nebo
nedostatečnou přípravu moc často? Nesrovnává jej s druhými? Nehovoří často před
třídou o jeho budoucnosti? Postoj pedagoga k nadanému dítěti může významně
ovlivnit postavení žáka a vztahy ve třídě.
Jak zdravě podpořit
nadaného žáka
Pečujte o to, aby talentované dítě ve
vaší třídě mělo možnost zaujímat širší škálu rolí a mohlo se
tak stát pevnou součástí kolektivu:
— Je důležité dát nadanému žákovi na
srozuměnou, že nezaujímá výlučné postavení z důvodu svého
nadání.
— Poskytněte dítěti příležitost stát
se součástí kolektivu. A to nikoliv jako členovi, jehož přínosem je nadání
(například reprezentace třídy ve vědomostní soutěži, vypracování projektu ve
výuce), ale při běžných činnostech, kterými žáky pověřujete.
— Vneste do života třídy nový
rytmus: přidělujte dětem krátkodobé role. Každý žák bude v určitém
období odpovědný za plnění určitých úkolů učitelům i spolužákům. [9]
Vaše sebereflexe jako pedagoga
představuje základ možných změn. Orientační sociometrické šetření vám
pomůže provést potřebné změny ve výuce, ale i v rámci třídnických hodin a
společných školních akcí. Využijte také možnost spolupráce se školním
psychologem.
Praktickou pomůcku pro provedení sociometrického šetření najdete v odkazech pod článkem.
Připravili jsme pro vás manuál ke krátkému orientačnímu sociometrickému šetření
vztahů ve třídě a prázdný diagram k zakreslení vztahů ve třídě.
Ke stažení
Příloha 1: Manuál k orientačnímu screeningu vztahů mezi žáky ve třídě
Příloha 2: Prázdný diagram k doplnění_18 piktogramů pro dívky, 18 piktogramů pro chlapce
Zdroje
[1] BĚLÍK, V. a kol. (2017): Slovník
sociální patologie. Praha: Grada.
[2] HARTL, Pavel. (2004): Stručný
psychologický slovník. Praha: Portál.
[3] CSÉMY, L., HRACHOVINOVÁ, T., ČÁP,
P., STAROSTOVÁ, O. (2014): Agresivní chování dospívajících: Prevence a
analýza vlivu faktorů z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a školy. Československá
psychologie. Praha: Psychologický ústav AV ČR.
[4] www.scio.cz, s. r. o. (2018): Vícenež polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě.
Praha: www.scio.cz, s.r.o.
[5] CSÉMY, L., STAROSTOVÁ, O., HRACHOVINOVÁ, T., ČÁP, P. (2013): Agresivní chování ve škole, jak je vnímají pedagogové. Psychologie pro praxi. Praha: Univerzita Karlova.
[6] KOLÁŘ, M. (2001): Bolest
šikanování. Praha: Portál.
[7] STEHLÍKOVÁ, M. (2016): Život s vysokou inteligencí: průvodce pro nadané dospělé a nadané děti. Praha: Grada, 2016.
[8] HARTL. (2004): Stručný
psychologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál.
[9] HŘÍBKOVÁ, L. (2009). Nadání
a nadaní: pedagogicko-psychologické přístupy, modely, výzkumy a jejich vztah ke
školské praxi. Praha: Grada.
_________________________
Autor: Autorský tým APIV B
Projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) realizuje Národní pedagogický institut České republiky a je spolufinancován EU.
Tento projekt připravil interaktivní web Zapojmevšechny.cz,
který je praktickým průvodcem společným vzděláváním a vlastně
kvalitním a moderním vzděláváním vůbec. Při jeho tvorbě jsme mysleli nejen na
potřeby pedagogů, ale slouží i jako inspirace a vodítko i pro rodiče, ať už
jako nástroj srovnání dobré praxe s praxí reálnou, nebo jako inspirace pro
podporu rozvoje vlastních dětí. Odborný obsah do něj stále připravujeme o
zajímavá, inspirativní a palčivá témata.
Žádné komentáře:
Okomentovat