Učiva už nebude tolik, protože by si děti měly ze školy odnést spíše
schopnost rozumět textu než vyjmenovat
básníky z období
romantismu. A komu nějaký předmět půjde, může se jej učit na škole více do
hloubky. Plány týkající se největší změny ve fungování základních škol
za posledních 20 let však narazily na odpor pedagogů a odborníků.
Ministerstvo školství teď proto muselo rychle jednat. Pokud by změny
neschválilo do ledna, přišlo by o stovky milionů z Evropské unie.
Do poslední
chvíle proto odborníci řešili, jestli má být ve finálním návrhu
změn jen jedna úroveň učiva – základní, kterou
by museli zvládnout všichni žáci. Anebo zda by vedle ní byla i rozšiřující
úroveň pro děti, které pro danou oblast, třeba matematiku, projeví zájem a
budou se jí chtít věnovat více dopodrobna.
Po
dvoudenní debatě se nakonec shodli. „Vzdělávací obsah nebude rozdělován na dvě
úrovně a bude definován pouze společný základ pro všechny žáky,“ řekl HN
předseda expertní komise ministerstva Jan Jiterský.
S
kolegy v komisi bude ještě týden ladit přesné formulace v
dokumentu, příští středu chtějí hlavní směry předložit ministrovi školství
Vladimíru Balašovi (STAN). Ten už v listopadovém rozhovoru
pro HN uvedl, že se k této variantě také přiklání,
se schválením by tak neměl mít problém. Až dokument schválí vedení úřadu, mohou
začít pracovat odborné skupiny zodpovědné za náplň jednotlivých školních
předmětů.
Méně nadaní mohou tratit
Dříve se žáci ve školách
učili podle osnov, které byly pro všechny školy povinné. Od roku 2005 je nutné
se držet jen obecných Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které školám
ponechávají volnost v tom, co přesně a kdy budou žáky učit.
Jenže i ty jsou
zastaralé, a proto teď ministerstvo chystá jejich modernizaci – tedy
hlavně je proškrtat a přidat do nich dovednosti, jako je
například podnikavost, tvořivost nebo schopnost bránit se dezinformacím a
manipulacím. A právě jedním z plánů bylo umožnit dětem učit se „nadplán“, tedy
zavedení rozšiřující úrovně učiva.
„Šlo nám o to, aby se
mohli všichni rozvíjet na základě svých preferencí a zájmů. Když Toníkovi půjde
matematika a bude ho bavit, může ji dělat na vyšší úrovni než Anička, která si
zase přidá v češtině,“ vysvětluje Jiterský. Podle něj není cílem, aby žáci
excelovali ve všech předmětech. Důležité je, aby se naučili alespoň základ a
dále se rozvíjeli v oblastech, které jim jdou. Například i ve formě
volitelných předmětů nebo meziročníkových projektů.
Jenže řada expertů
varovala před tím, že dvě úrovně mohou prohloubit nerovnost mezi žáky.
Například vzdělávací organizace upozornily na to, že mohou vzniknout třídy nebo
i školy pro děti se vzdělávacími
předpoklady a pro ty méně šikovné. „Bude ještě lehčí posadit šikovné
žáky do předních lavic a ty méně nadané do těch zadních, přestože právě oni
potřebují školní úspěch,“ komentoval návrh Jan Zeman, analytik organizace
EDUin.
Mezi kritiky patřil i
ředitel Základní školy v Kunraticích Vít Beran. „Učitelé to nebudou umět
uchopit. Dětem z méně podnětného prostředí by mohli vzít šanci jít více do
hloubky. Pedagog by měl nabízet něco navíc, když dítěti tu možnost nedáte,
nenaskočí.“
Debata
vznikla také kolem takzvaných uzlových bodů. Tedy zkoušek, které měly ve
vybraných ročnících zjišťovat, co se žáci naučili, a školám, rodičům i
samotným dětem ukázat, kde jsou jejich největší přednosti
a případné slabiny. „U nich ještě připravujeme přesné formulace, aby
bylo jasné, jakou přesně budou mít funkci,“ říká Jiterský.
Ministr Balaš uvedl, že
změny v podobě vzdělávání schválí do konce ledna. Pokud se to nestihne,
mohlo by Česko přijít o klíčový balík evropských peněz na jejich zavedení.
Celkem má jít podle vzdělávací organizace EDUin o 860 milionů Kč. „Jsem
optimista, věřím, že se to stihne,“ míní Jiterský.
Dva
roky na přípravu nestačí
Podle schválených
hlavních směrů se pak budou řídit skupiny odborníků, které připraví konkrétní
změny v jednotlivých předmětech. Ministerstvo školství plánuje, že od září 2024
by školy měly mít možnost začít učit podle nových pravidel, o rok později už by
měla být povinná alespoň v prvních a šestých třídách.
„Obávám se, že kvalitní
příprava už v tuhle chvíli nejde stihnout,“ říká Lucie Slejšková z EDUin. Že je
času málo, si myslí i Daniela Růžičková z Národního pedagogického institutu,
která je garantkou pro vzdělávací oblast informatiky.
O nové podobě
učiva v jednotlivých předmětech se totiž očekává bouřlivá debata. Už dříve
se ukázalo, že učitelé i odborníci těžce hledají shodu na tom, které učivo je
zásadní a mělo by zůstat a které se škrtne. Navíc je potřeba připravit na změny
i veřejnost.
„Pokud školy nedostanou
dostatečnou podporu a učitelé změny nepřijmou, reforma se nepovede,“ obává se
Slejšková. Upozorňuje na to, že když podobnou změnou procházeli ve Finsku,
připravili masivní kampaň pro veřejnost v televizi, pořádali debaty v
médiích, aktivně se zapojoval ministr školství. Několik let vysvětlovali
veřejnosti, co je čeká, proč a k čemu je to dobré.
Žádné komentáře:
Okomentovat