Pedagog: Studenti mají o volby zájem, ale jsou jako nepopsaná deska. Neznají souvislosti

Nadcházející prezidentské volbě věnují pozornost i učitelé ve školách. Studenti jsou ale v tomto ohledu jako „nepopsaná deska“, jak popisuje v rozhovoru pro server iRozhlas.cz Marcel Mahdal, středoškolský pedagog na gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě – Porubě a člen asociace Občankáři. Ve výuce společenských věd je možné se na volby dívat jak z pohledu práva či politologie, ale například i sociologie a psychologie, vysvětluje Mahdal.

Zdroj: irozhlas.cz 11. 1. 2023

 

Jaký mají vaši studenti zájem o volby?

Vždy záleží na třídě. Studenti zájem mají, ale jsou skoro jako tabula rasa, nepopsaná deska. Nevědí příliš o souvislostech, o čem je politika, o čem jsou prezidentské pravomoci.

 

Z čeho ve své přípravě vycházíte, když se ve výuce věnujete volbám?

Volby nejenom prezidentské, ale i komunální, do Poslanecké sněmovny, Evropského parlamentu řešíme v rámci pololetí, kde se bere právo. My se k nim ale můžeme vyjadřovat i z hlediska politologie nebo je můžeme dokonce naťuknout v sociologii a psychologii. Záleží na tom, co se momentálně bere.

 

Učitelé k tomu přistupují různě. Vychází se z rámcových vzdělávacích programů (osnov). To znamená, že někteří aktuální situaci do výuky příliš nezahrnují, nebo na ni nedávají takový důraz. Jiní vyučující zase využívají aktuálních událostí maximálně, aby poučili své žáky o tom, co se kolem nich děje a v jakém světě žijí.

 

Principiálně bychom jako pedagogové k tomu měli přistupovat v rámci vzdělávacích bloků práva, politologie a psychologie, ale záleží, jestli do výuky zařadíte nějakou aktualizaci současného tématu.

 

Jaký je přístup na vaší škole?

Již tradičně využíváme akce, kterou pořádá organizace Člověk v tísni, respektive jeho část Jeden svět na školách, která připravuje takzvané studentské volby, kde si studenti zahrají na voliče. Probíhají na začátku prosince a jejich cílem je žáky co nejvíce motivovat k tomu, aby se stali aktivními prvovoliči.

 

Jakým způsobem jste ještě studenty na tyto volby připravovali?

Opět záleží, o jaký jde ročník. V rámci politologie vedeme žáky k tomu, aby dokázali rozpoznat rozdíl mezi prezidentským a parlamentním systémem nebo jeho přechodnými formami a to, že volby u nás fungují jinak, než třeba ve Francii nebo Spojených státech amerických.

 

Dále se snažíme vést studenty k tomu, aby si jednotlivé politické kandidáty sami prověřovali z volně dostupných zdrojů a zároveň využívali seriózní materiály. Využíváme například stránku nasipolitici.cz, která garantuje relevantní informace o jednotlivých politicích.

Když ve třetím ročníku bereme právo, pročítáme jednotlivé hlavy Ústavy, zejména ty, které se roli prezidenta věnují. Probíráme jeho konkrétní pravomoci a jakým způsobem je prezidentská role zasazena do ústavního pořádku České republiky.

 

Z toho by studenti měli být schopni zjistit, který kandidát slibuje splnitelné a který kandidát říká věci, které nejsou v jeho kompetencích. Měli by si sami udělat pořádek v tom, kdo je seriózní, méně seriózní a špatný kandidát.

 

Jak se připravujete vy?

V rámci Asociace učitelů občanské výchovy jsme se na jedné z letních škol, které tradičně jako Občankáři pořádáme, zpětně podívali na výsledky minulých amerických voleb.

 

Sezvali jsme odborníky a zkoumali jsme je z pohledu politického marketingu, jakým způsobem se komunikovalo na sociálních sítích, jak byly do značné míry zneužity algoritmy společností Cambridge Analytica, jakým způsobem fungovala dezinformační kampaň, na koho byla zacílena, kdo za tím vším stál…

 

V tom je zastoupené i mediální vzdělávání. Následně nejen učitelům občanky, ale i celé široké veřejnosti nabízíme materiály na našem webu.

 

Využíváte přesah voleb i ve výuce dějepisu?

V dějepise končíme vznikem České republiky až do období vstupu do Evropské unie a na nic dalšího není prostor. Ve svém dějepisném semináři se ale zaměřuji na druhou polovinu 20. století jak v Československu, tak ve světě, a samozřejmě se tam rozebírají výsledky a příčiny několika voleb.

 

Snažím se vést studenty k tomu, aby se i na historické události dívali očima politologie. Například jakým způsobem dopadly volby v roce 1946 z pohledu vítězství komunistické strany a jak dlouho jí trvalo, aby si v rámci Národní fronty urvala moc a jakým způsobem byly zneužity instrumenty demokratické volby.

 

Nebo výsledky voleb v roce 1935, což byly na dlouhou poslední svobodné volby. Jelikož i ty z roku 1946 zcela demokratické nebyly, vezmeme-li v potaz, že tam nebyla ani jedna pravicová strana. Všechno to byly strany zastoupené levicí organizované právě v Národní frontě, kterou vymyslel Klement Gottwald.

 

Jak uvažujete o objektivitě svého výkladu?

Škola má být apolitická, nemá vnucovat názory nebo ideologie. Má ale už ze zákona vést k demokratickému uvažování, politickým hodnotám, toleranci, vzájemné úctě, respektu, názorové snášenlivosti, solidaritě a důstojnosti všech lidí.

 

Cílem učitelů není jen kultivovat vzájemnou diskusi, ale i bránit náchylnosti podlehnout líbivým myšlenkám nebo manipulacím.

 

Měli bychom si být vědomi toho, že jsme manipulovatelné bytosti, ať to připouštíme nebo ne. Žijeme obklopeni reklamou, manipulací a člověk by si to měl uvědomovat. Náš mozek a přemýšlení je náchylné k podléhání sebeklamům.

 

A jenom vědomí toho, že jsme manipulovatelní je dobrý krok k tomu, aby si člověk dával pozor, aby prověřoval a aby neskočil na lep někoho, kdo s námi chce manipulovat.