Anna Brzobohatá: Letos se nemusí na gymnázium dostat ani premianti. Míst ve velkých městech je málo

Marek Černý měl na pololetí jen dvojku z matematiky a zeměpisu, jinak samé jedničky téměř po celou základní školu, kterou v létě dodělá. Do konce února se může přihlásit na střední školu, a první volbou je pro něj gymnázium. Protože má velkou konkurenci, je jedním z 106 457 dětí, které letos vyjdou devátou třídu, rozhodl se druhou přihlášku podat na školu, kde má větší jistotu přijetí. Ve velkých městech může mít i lepší žák problém dostat se teď na vysněnou školu. A to kvůli přetlaku. V následujících letech se navíc může situace ještě zhoršit.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 15. 2. 2023

 

Bydlíme kousek za Prahou a chceme, aby šel na dobré gymnázium a pak pokračoval na vysoké škole. Do Benešova, který je podobně blízko, není tak dobré spojení, takže vybíráme co možná nejlepší možnost gymnázia v hlavním městě,“ vysvětluje jeho matka Tereza Černá. „Tam je sice větší výběr, ale víme, že konkurence bude letos velká, takže jako druhou školu volíme obchodní akademii.“

Za větší zájem, než jsou hlavně gymnázia schopná zvládnout, můžou podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renat Schejbalové i vysoké ambice dětí či rodičů. „Tento týden nám přišla přihláška na šestileté gymnázium od chlapce, který má na vysvědčení čtyři čtyřky a průměr přes dvě. Zřejmě to tedy není studijní typ,“ líčí.

 

„Na šestileté gymnázium bereme 30 žáků, ale přihlášených jsme měli 434 zájemců, to je i velká administrativní zátěž,“ popisuje Schejbalová, která je zároveň ředitelkou pražského Gymnázia Nad Štolou.

 

 

Další rok bude kritický

Právě Praha především zažívá převis poptávky u středních škol. Na čemž mají podíl i Středočeši. Aktuálně navštěvuje pražské střední školy až 35 procent dětí z rodin bydlících ve středních Čechách. Velkou roli v tom podle mluvčího metropole Víta Hofmana hrají vedle již zmíněné lepší možnosti dojíždění i navazující kroužky.

 

„Kolik žáků v hlavním městě bude studovat, ale nejsme schopní ovlivnit, protože u středních škol neexistuje spádovost, jako je tomu u těch základních,“ vysvětluje Hofman, podle kterého by pro pražské deváťáky měli místa dost. Těch letos půjde na střední přes 11,6 tisíce, volných míst na školách zřizovaných magistrátem je nyní zhruba 12,6 tisíc. Problém je, že každý rok se hlásí i zhruba pět tisíc dětí ze středních Čech.

 

Zatímco dnes tedy kapacity nestačí kvůli Středočechům, brzy nebude město mít dost míst ani pro pražské děti. Těch by podle odhadů mělo příští rok vyjít ze základních škol necelých 14 tisíc. Výhledové statistiky ale můžou zkreslovat například propadlí žáci či stěhování.

 

Ve spolupráci se Středočeským krajem se hlavní město snaží navyšovat kapacity v prvních ročnících gymnázií systematicky. Za poslední tři roky v nich u těch čtyřletých přibylo zhruba 400 míst. Zároveň mají pomoci nová lycea a gymnázia připojená ke stávajícím odborným školám.

 

„Je to jedna z možností, která může motivovat i pedagogický sbor. Učitelka češtiny na průmyslové škole může více pracovat s gymnazisty, kteří se více zajímají a čtou beletrii než studenti zaměření více oborově. Přitom pedagog působí stále na stejné škole,“ vysvětluje programový ředitel Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký.

 

Jen navyšovat kapacitu gymnázií však nestačí. Problém je i nedostatek pedagogů, kteří by v nich měli učit. „Možným řešením by bylo rozdělit osmiletá gymnázia na čtyřletá, díky čemuž by zůstaly stejné prostory, stejný počet učitelů i žáků, jen pro starší děti. K tomu ale zatím žádná politická garnitura nenašla odvahu,“ míní Hřebecký, podle něhož je nedostatek míst důsledkem špatného plánování krajů, které jsou za to zodpovědné.

 

 

Na školu přes celý kraj

Kromě Prahy se potýkají s převisem i v okolí Brna. Tam má potížím s místem pomoci nové přírodovědné gymnázium se zaměřením na chemii v Brně. Pojmout má zhruba 500 studentů a otevřít se má pro školní rok 2024/2025.

 

Středočeský kraj chce navýšit kapacity gymnázií v Hostivicích či Říčanech, v Černošicích či Jesenici by mohla vzniknout úplně nová. „Řádově by mělo jít téměř o miliardu korun. V dalších případech se bude jednat o přístavby, vestavby či nástavby, jako je to tomu u gymnázií v Říčanech či Hostivicích, kde by šlo řádově o 300 milionů korun,“ říká mluvčí kraje David Šíma.

 

Vedle vzniku nových škol také kraje žádají ministerstvo školství o navýšení kapacit těch stávajících. Pro tento školní rok o to požádalo celkem 42 středních škol. U dalších šesti škol se pak zvýšil počet míst jen dočasně, a to s ohledem na ukrajinské žáky. Což umožňuje zákon lex Ukrajina.

„Pro následující školní rok zatím požádalo 29 škol a jedna škola podle zákona lex Ukrajina. V Česku je podle našich informací ve všech středních školách k dispozici celkem 687 372 míst, ve kterých teď bylo 463 130 žáků,“ uvádí mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Z toho vychází, že střední školy, tedy i gymnázia, odborné školy i učiliště, mají volných 200 tisíc míst.

 

Problém je ale právě jejich nerovnoměrné rozložení, stejně jako je tomu například u kapacit mateřských škol. Ve výsledku tak ve Středočeském kraji sice může být pro budoucího středoškoláka z Kralup nad Vltavou místo, ale třeba v Příbrami. Nepřijatým dětem tak nezbývá, než doufat, že je vezmou na druhou školu. Případně se musí přihlásit tam, kde školy vypsaly další kola přijímacích zkoušek.