Na některých základních školách v Česku by se školáci v budoucnu nemuseli věnovat výtvarné a hudební výchově. Namísto nich by mohly dostat přednost výchovy taneční a pohybová, filmová nebo dramatická. Navrhují to někteří experti, kteří pro ministerstvo školství (MŠMT) a Národní pedagogický institut (NPI) připravují nové vzdělávací programy pro ZŠ.
Zdroj: České noviny 20. 3. 2023
Jiní odborníci ale
chtějí, aby byly výtvarná a hudební výchova i nadále základem pro všechny žáky.
Institut nyní proto představil dvě verze, jak by se mohla výuka ve školách
měnit. Vyplývá to z dokumentu na webu k novým učebním
programům.
Úpravy v učivu
jednotlivých předmětů připravuje NPI od loňského podzimu. Nyní veřejně
prezentoval první verze podkladů ke zvažovaným změnám. Na novém pojetí umění a
kultury ve školách pracují v NPI pracovní skupiny. Jak by se měla výuka umění
ve školách měnit, se členové skupin neshodli a navrhli dvě varianty. O finální
verzi by proto mělo rozhodnout MŠMT nebo autoři koncepce, podle níž se učivo
upravuje, vyplývá z návrhu.
Zastánci zrovnoprávnění
dramatické, filmové, výtvarné, hudební a taneční a pohybové výchovy míní, že by
měl mít školák možnost si vybrat dva z těchto oborů a jim se alespoň pět let
věnovat. Podle nich to jednotlivým školám vytvoří prostor pro vlastní cesty
uměleckého vzdělávání dětí s ohledem k podmínkám školy a potřebám žáků.
Naopak jiní experti
navrhují, aby základem pro vzdělávání školáků zůstaly hudební a výtvarná
výchova, které budou další zmíněné umělecké oblasti pouze rozvíjet. Zatímco na
hodiny hudební a výtvarné výchovy by tak školáci chodili po celou dobu školní
docházky, hodiny věnující se ostatním uměleckým oborům by mnozí žáci druhého
stupně navštěvovat nemuseli. Odborníci navrhli, aby si starší žáci mohli
studium umění zvolit jako volitelný předmět oproti druhému cizímu jazyku.
Proti tomu, aby se mnozí
školáci po dobu pěti let nesetkávali s hudebním a výtvarným uměním, se v
otevřeném dopise adresovaném zástupcům
NPI vyslovil třeba pedagog Katedry výtvarné výchovy a kultury Fakulty
pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Johannes Kirschenmann. Proti
představené koncepci se postavilo také vedení České sekce Mezinárodní
společnosti pro výchovu uměním (INSEA), která sdružuje učitele výtvarné
výchovy, odborníky, didaktiky a další aktéry v umění a kultuře. Podle vedení
společnosti je návrh odborně neukotvený a neodpovídá situaci českého školství.
"Doplňkové vzdělávací obory nemají vytvořenou oborovou infrastrukturu, až
na výjimky neexistuje ucelená pregraduální příprava učitelů," napsala
Česká sekce INSEA ve svém stanovisku.
Změny ve vzdělávání slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. MŠMT by podle kabinetu mělo revizi takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro vzdělávání v základních a středních školách dokončit v roce 2024. Podle plánů resortu by se první základní školy měly podle nového vzdělávacího programu začít učit od září 2024. Povinný bude od září 2025 pro žáky v prvním a šestém ročníku ZŠ a ve všech třídách od září 2029.
Žádné komentáře:
Okomentovat