Kondice dětí je horší než dřív. Zároveň trochu překvapivě vyšlo při testování tělesné zdatnosti ve školách najevo, že městské děti porážejí ty venkovské a gymnazisté zase žáky učebních oborů.
Zdroj: Seznam zprávy 18.4.2023
Zažité
pravdy se bortí. Třeba takové, že městské děti nemohou v kondici a síle stačit
těm venkovským, které mohou snáze trávit celé dny venku. Výsledky testování
tělesné zdatnosti převrátily tento předpoklad v mýtus.
Měření
proběhlo loni plošně po celé republice a ukázalo se, že právě žáci ze škol na
vesnici dopadli nejhůře. Překonaly je jak děti z měst, tak příměstských
oblastí. Okolí větších měst se ukazuje, že ideálně kombinuje výhody obou
lokací. Relativní volnost venkova s příležitostmi města. Zdejší třeťáci jsou na
tom tak ve srovnání všech míst nejlépe, mezi sedmáky kralují města.
„Hlavním
rozdílem oproti minulosti je, že lepších výsledků dosahují žáci větších sídel.
V začátku devadesátých let byly zpravidla venkovské děti zdatnější,“ popisuje
změnu náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.
Zároveň
se ukazuje, že tělesná zdatnost stejně jako znalosti kopírují kvalitu rodinného
zázemí. V místech s vyšší sociální a ekonomickou úrovní dosahují
děti lepších výkonů nejen v lavici, ale i v tělocvičně nebo na
atletické dráze. Takto i v tělesné zdatnosti dominují Praha a Zlínský
kraj. Na chvostu jsou pak Ústecký a Karlovarský kraj. Kupříkladu
v případě žákyň sedmého ročníku je rozdíl mezi Prahou a Ústeckým
krajem propastné tři body (žáci mohli získat za čtyři disciplíny šest až
60 bodů).
„Je
to dáno z velké části vyšší nabídkou zájmových i sportovních aktivit
pro děti ve větších sídlech, je zde i větší aprobovanost učitelů tělesné
výchovy,“ vysvětluje Kovář.
Potvrzuje
se tak zjištění ze školního sportovního projektu Sazka olympijský víceboj.
I v něm se nejlépe dařilo pražským dětem a nejhůře těm
z Karlovarského kraje. Čím blíže od jejich školy byl sportovní klub, tím
se také zlepšovala jejich fyzická zdatnost. Nejvíce to platí na prvním stupni
základní školy.
Testované disciplíny
Člunkový
běh 4 ×
Bodování
(šest až 60 bodů za všechny disciplíny):
— výrazně
podprůměrný výsledek v případě dosažení jednoho či dvou bodů
— podprůměrný
výsledek v případě dosažení tří či čtyř bodů
— průměrný
výsledek v případě dosažení pěti či šesti bodů
— nadprůměrný
výsledek v případě dosažení sedmi či osmi bodů
— výrazně
nadprůměrný výsledek v případě dosažení devíti či 10 bodů
Testování
se zúčastnilo přes 200 tisíc dětí ze ZŠ a asi 90 tisíc žáků SŠ.
Kluci jako holky před 30 lety
Každopádně
první plošné testování tělesné zdatnosti dětí po více než 30 letech
potvrdilo základní problém. Zdatnost dětí se zhoršuje. Zatímco žáci třetích
ročníků základních škol dosahují podobných výsledků jako jejich předchůdci,
v sedmém ročníku už značně zaostávají a ve druháku na střední se
problém jen prohloubí. Pro ilustraci: sedmáci a druháci ze střední dosáhli
sice v počtu sedů–lehů na obdobný výsledek jako v roce 1987, tehdy ho
ale zvládly stejně staré dívky.
„Ze
zjištěných měření lze usuzovat, že každým rokem ve vývoji dítěte dochází
k většímu odklonu od dříve měřených zjištění. Problémem je zejména
vytrvalost, tedy že pohybové aktivity probíhají jak v nedostatečném
objemu, tak intenzitě a neumožní právě rozvoj vytrvalosti,“ popisuje
dnešní problém Kovář.
Výsledky
vytrvalosti jsou skutečně alarmující. V kritické zóně se pohybuje polovina
populace třeťáků a sedmáků ze základní školy, a dokonce dvě třetiny
středoškoláků druhého ročníku. Zařazení dítěte do této zóny přitom neznamená
jen špatný výsledek. Odborníci takový výkon spojují s vysokou mírou
zdravotních rizik a neschopností zvládat každodenní pohybové výzvy.
„U
středoškoláků jsou výsledky ve vytrvalosti alarmující, ale měření předpokládá
maximální intenzitu, kterou je test prováděn. Zejména středoškoláky je obtížné
motivovat k takovému nasazení, výsledky tedy musí na každé škole
interpretovat zejména učitel, který testování prováděl a zná další
souvislosti,“ dodává náměstek ústředního školního inspektora, že roli mohla
sehrát i nechuť vyhecovat se k maximálnímu výkonu.
Už
jen pro dokreslení lze rozdělit výsledky středoškoláků podle oboru vzdělání.
Žáci na gymnáziích jsou na tom i ve fyzické zdatnosti daleko lépe než ti
na maturitních oborech a o parník pak předčí učně. I v tomto ohledu
nejde ale o to, že by gymnázia lépe podporovala děti v pohybu, jen se
opakuje vliv socioekonomického statusu – čím lepší rodinné zázemí
a místo k životu, tím více si rodiče i děti uvědomují důležitost
pohybu pro zdraví a také pak žáci dosahují lepších výsledků
v měřeních. A gymnázia volí častěji právě takové rodiny.
S obezitou se těžko lámou rekordy
Zásadním
hlediskem pro hodnocení výsledků je ale celkový fyzický stav dnešní generace.
Když se za poslední roky významně zvýšil podíl dětí s nadváhou
a obezitou, nelze ani doufat, že by testování tělesné zdatnosti mohlo
dopadnout dobře, rozhodně ne v porovnání s minulostí.
Podle
studie HBSC zpracované výzkumným týmem Univerzity Palackého v Olomouci se
zvýšil podíl dívek ve věku 15 let s nadváhou či obezitou ze
sedmi procent v roce 2002 na 13 procent v roce
2018. U chlapců jde o nárůst ze 16 na 25 procent
ve stejném časovém období. K tomu je potřeba započítat covid. Minulá vláda
Andreje Babiše (ANO) na dlouhé měsíce zakázala dětem nejen chodit do školy, ale
i se účastnit většiny sportovních aktivit.
Školy
samozřejmě nemají takové možnosti, aby zcela změnily negativní postoj některých
dětí k pohybovým aktivitám. Zvlášť když rodina s tím nic dělat nechce
a tělesná výchova nemá v českém školství dvakrát silné postavení.
Základky a střední ale nejsou úplně bezbranné. Pokud například vedení školy
výrazně podporuje výuku tělesné výchovy a vyučuje ji aprobovaný pedagog,
zlepšuje se výsledek dětí v měřeních i o několik bodů. Zvlášť to
platí pro výsledky dívek na druhém stupni základních škol.
Žádné komentáře:
Okomentovat