Až 40 procent deváťáků v Česku má podle studie známky střední či těžké deprese

Až 40 procent žáků 9. tříd ZŠ vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek. Data odborníci získali v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů.

Zdroj: ČTK, Novinky.cz 10. 10. 2023

 

Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence, sdělil v úterní tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka.

 

Většina duševních onemocnění vzniká podle odborníků v dětství a dospívání, která jsou obdobími zvýšeného rizika i důležitou dobou pro systematickou, cílenou a včasnou intervenci.

 

„Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ zdůraznil ředitel NUDZ Petr Winkler.

 

Výsledky průzkumu se nyní dozvědí nejen jeho aktéři, ale vzniknout má i Platforma pro monitoring duševního zdraví. Ta bude sdružovat zástupce projektů sbírajících a analyzujících data o duševním zdraví. Tým NUDZ také připravuje vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v Česku i zahraničí.

 

 

Polovina psychických nemocí se projeví do 14 let věku

 

Společně s těmi, kterých se duševní zdraví dětí týká, chce ústav uskutečnit také sérii jednání, kde jim představí možnosti reakcí na danou situaci. „Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků. V této oblasti ostatně NUDZ realizuje již několik projektů: například vytvořil program Všech pět pohromadě zaměřený na zvýšení duševní gramotnosti žáků, vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO),“ popsal koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z NUDZ.

 

Data ze zahraničí podle něj ukazují, že tato opatření se dlouhodobě jeví jako prospěšná a finančně efektivní. Důvodem je mimo jiné fakt, že 50 procent duševních onemocnění se projeví do 14 let věku, sdělil. Více informací o výzkumu duševního zdraví dětí a adolescentů a pozvánku na závěrečnou konferenci je možné najít na tomto webu.

 

Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje i ministerstvo školství. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,“ doplnil státní tajemník na ministerstvu školství Ondřej Andrys.