Markéta Hronová: Skoro polovině našich učitelů je mezi 19 a 25 lety, vysvětluje ředitel úspěchy „ajťácké“ průmyslovky

Téměř polovinu jeho učitelského sboru tvoří bývalí studenti. Ti současní ještě při škole často podnikají nebo radí ministrům. Naposledy se pro resort školství podíleli na doporučeních pro učitele a žáky, jak pracovat s umělou inteligencí. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia už jednadvacátým rokem. Když nastoupil, škola se nijak nelišila od ostatních. Nyní patří k těm elitním.

Zdroj: Hospodářské noviny 29. 9. 2023

 

Jak se vám podařilo vybudovat z průměrné průmyslovky školu, která udává trendy celé republice?

 

Když jsem sem přišel učit, bylo to rok před sametovou revolucí, úřadoval tady udržovací pan ředitel, který ve čtyři hodiny odpoledne zamknul školu. Nebylo tady nic. Já jsem se předtím hodně angažoval ve sportu, dělal jsem předsedu basketbalového svazu, Sokola, vedoucího centra mládeže na Spartě. Měl jsem hodně funkcí, což mi pomohlo, protože jsem se setkával s reálnými projekty a řídil jsem lidi.

 

V knize, kterou jste o své cestě napsal, zmiňujete, že to nebylo jednoduché. 

 

Kolem roku 2011 tady byla část hodně konzervativních učitelů, kterým se mé nastavení nelíbilo a chtěli se mě zbavit. Jiní pedagogové se mě zastali, ale tehdy jsem pochopil, že pokud chci, aby se tady něco změnilo, musím do toho zapojit především mladé. Byl to takový impulz. Pak taky nastal větší boom moderních technologií, přišly mobily. Všechno se zrychlilo, ale neměl jsem lidi, kteří by o tom mohli učit, takže jsme začali daleko více zapojovat absolventy.

 

Takže tahle strategie byla ze začátku vlastně nutností?

 

To je tak trochu stále. Každý by chtěl mít učitele na plný úvazek, ale já postupem času zjistil, že by to byla chyba. Kdyby tady byli na plný úvazek, už by nedělali nic jiného, ztratili by kontakt s realitou. Především lidé, kteří studují, pracují, podnikají a jsou v oboru, tak mohou přinášet nové věci.

 

Podařilo se vám i konzervativní pedagogy přesvědčit o změně, nebo jste je musel vyměnit?

 

Někteří odešli sami, jednoho jsem vyhodil. Kvůli tomu jsem byl také před soudem. Vykašlal se na výuku během covidu a soud správnost mého rozhodnutí potvrdil. Proběhla dvě stání, vyhráli jsme obě. Ale stále je tu určitá část lidí, kteří se s fungováním školy úplně nesžili. Myslí si, že to, co se tady děje, není normální. Z našich osmdesáti učitelů je skoro polovina ve věku 19 až 25 let, takže to klima školy nutně ovlivňuje. Ale pořád tu máme i ryze konzervativní učitele všeobecných předmětů. Ty se snažíme přesvědčit a ukazovat jim dobrou praxi, jinak to nejde. Když někomu nařídíte, že má učit moderně, a on to tak nebude vnitřně cítit, tak to bude ještě větší paskvil, než když bude učit klasicky.

 

Studenty si vybíráte přísným výběrovým řízením?

 

Ano, posílají motivační dopis, portfolia. Kromě povinných přijímacích zkoušek z češtiny a matematiky dělají ještě dva naše testy, kybernetickou bezpečnost a všeobecné předpoklady k IT. Loni se do jedné třídy hlásilo i 160 uchazečů, letos ale na prestižnějších školách bylo uchazečů méně, protože se všichni hodně báli, že se nedostanou. 

 

Na co lákáte absolventy, aby vám tady učili?

 

Teď už je ani nelákám, hlásí se sami. Dřív jsem je oslovoval, ale je potřeba začít brzy. Po maturitě už to nemá smysl, jsou zainteresovaní jinde. Během studia pak u nás pracují na různých projektech – stavějí roboty, zakládají firmy. Naši studenti teď například budují laboratoř umělé inteligence, staví humanoida a řadu dalších věcí. Vytvoří si tým, mají tady zázemí, tak se jim nechce úplně odcházet. 

 

Může tohle udělat každá škola? Jiný ředitel by mohl namítnout, že na takové zapojení nemají vybavené učebny a dílny.

 

My máme super vybavení, podporuje nás Praha díky tomu, že my pro ni děláme spoustu projektů. Ale spousta věcí se dá udělat i bez vybavení, klíčoví jsou lidé. Školy v Praze, Brně, Ostravě by absolventy ve škole mohly mít stejně jako my, protože tam sídlí vysoké školy a ne všichni utečou do zahraničí. I když s námi kolikrát spolupracují i na dálku. Takže ano, mohla by, ale kulturu musí tvořit dlouho, trvá to roky a to není jednoduché. Chce to také mít odvahu dát mladým lidem důvěru. 

 

Není problém s tím, že učitel musí mít podle zákona pedagogické vzdělání?

 

Je tu určitý prostor pro odborníky z praxe. Ale na mě už přišlo 39 udání, čekám na to čtyřicáté. Česká školní inspekce tady byla a uznala, že to skutečně jsou odborníci z praxe, i když jim je 19 let. Pokud od 14 let programují a mají svou firmu, mohou něco předat. A pak taky platí, že pokud není nikdo jiný kvalifikovaný, kdo by předmět učil, můžete vzít, koho chcete. Do tří let by si měl sice doplnit vzdělání, ale když to neudělá, tak co? Zbavíte se někoho, komu všichni okolo nabízejí práci a jehož plat bude začínat stoprocentně jedničkou, a pak je otázka, co napíšou za to? Neznám žádného pedagoga, který by uměl vyučovat umělou inteligenci. Učitel umělé inteligence nebo kybernetické bezpečnosti zatím neexistuje. 

 

Třicet devět udání, to je dost. Proč se to podle vás děje?

 

Některá podali zhrzení učitelé od nás ze školy, jiná konkurence, které se nelíbí, že jim kazíme morálku. Chodí sem na jednání studenti z jiných škol a pak přijdou do té své a ptají se: „Proč to nejde u nás, pane řediteli?“ Takže mají zákaz sem chodit, ale stejně je v našem coworkingovém centru vídám a oni mě prosí, abych to na ně neřekl. 

 

Podílel jste se na přípravě dokumentu Strategie vzdělávání 2030+, který popisuje, kam by školství mělo v následujících letech směřovat. Bude se podle vás situace na školách v nejbližších letech zlepšovat?

 

Máme naději. Založili jsme Unii škol inovativních, kam se mohou přihlásit základní, střední i vysoké školy. Založil jsem ji proto, že Asociace ředitelů gymnázií nebo Asociace středních průmyslových škol je plná konzervativců. Často vydávají prohlášení, s nimiž nesouhlasím. Nespolupracuje se tam. Já bych chtěl, abychom si mezi školami v unii vyměňovali studenty i učitele, jako se to děje v programu Erasmus při výjezdech do zahraničí. Plánujeme také velkou konferenci, která se bude věnovat digitalizaci.

 

Vaši studenti pomáhali sepsat doporučení k používání umělé inteligence, která Národní pedagogický institut poté rozeslal do škol. Jaká pravidla dodržujete?

 

Student může k vypracování úkolů a projektů používat umělou inteligenci, ale je povinen tuto informaci uvést stejně, jako je to s ostatními zdroji. Použít se může i ve výuce. Například když mají žáci samostudium, něco počítají a pak si to nechají zkontrolovat umělou inteligencí. Samozřejmě by si to mohli nechat spočítat rovnou, pak by to ale postrádalo smysl. Hodně jsme o tom diskutovali. Ve školním řádu a kodexu je napsáno, že by student měl zvažovat míru použití umělé inteligence. Když si nechají všechno spočítat, napsat a namalovat, tak se může stát, že budou malinko hloupí. Pak nebudou umět programu s umělou inteligencí položit ani správný dotaz, co má dělat. Při práci s těmi programy je klíčové kritické myšlení. 

 

Vy jste na této škole zakládali obor kybernetická bezpečnost, budete tady zakládat také obor umělá inteligence?

 

Je to možné, ale spíš se bavíme o tom, že by do budoucna bylo dobré, kdyby se žáci nehlásili přímo na určitý obor, ale na školu jako takovou. Nemuseli by dopředu říct, jestli budou chodit na gymnázium, kybernetickou bezpečnost, nebo na IT, ale měli by první rok, kdy by se učili všeobecnější věci, trochu přičichli k jednomu nebo druhému, a až pak se rozhodli, jaké si zvolí zaměření. Mluvil jsem o tom i s ministrem školství, ale v tuto chvíli je to politicky neprůchodné.

 

 

 

___________________

Radko Sáblík: středoškolský pedagog a spisovatel. Ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy je od roku 2002. Od října 2018 je místostarostou města Mníšek pod Brdy (za ODS).

Absolvoval Fakultu strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Dvacet let byl předsedou Tělovýchovné jednoty Sokol Motol, šestnáct let předsedou Pražského basketbalového svazu a vedoucím Sportovního centra mládeže v Sokole Motol, posléze ve Spartě Praha.