Máme příliš mnoho vysokoškoláků?

Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?

 

Zdroj: IDEA CERGE-EI 13. 11. 2023

 

 

Shrnutí

 

Od počátku nového století došlo v ČR k dynamickému růstu VŠ vzdělané pracovní síly. V ČR k tomu nejdříve přispěl vznik a rozvoj soukromých vysokých škol na konci 90. let a posléze výrazné otevírání veřejných vysokých škol po roce 2005. Podíl VŠ vzdělaných ve věkové skupině 30–34 let se tak během tří dekád více než zdvojnásobil.

 

Nemáme už v Česku z ekonomického pohledu příliš mnoho vysokoškolsky vzdělaných? Odpověď na otázku je důležitá pro rozhodování, do jaké míry by měl stát finančně či jinak podporovat další růst počtu VŠ studentů a absolventů a nakolik by měl občany k počátečnímu a celoživotnímu VŠ studiu motivovat. Odpověď je důležitá i do debaty o potřebě posílení dnes velmi nízké úrovně a rozsahu finanční podpory VŠ studentů.

 

V předkládané studii vytváříme popisné statistiky o mzdách a platech zaměstnanců, které jsou užitečným podkladem pro diskusi o této důležité otázce. Srovnáváme vývoj úrovně mezd a platů vysokoškoláků pro kohorty narozené v letech 1960, 1970, 1980 a 1990. Tyto kohorty se výrazně liší co do zastoupení vysokoškolsky vzdělaných. Zároveň pro tyto kohorty sledujeme vývoj mzdového (platového) poměru mezi absolventy vysokých a středních škol (VŠ/SŠ), tj. procentního rozdílu průměrných, resp. mediánových mezd (platů) středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

 

Za úrovní mzdy (platu) vysokoškolsky vzdělaného jednotlivce je kromě náhodných faktorů následujících pět systematických procesů: (i) kumulace profesních a obecně pracovních zkušeností a dovedností během let pracovní praxe (věku); (ii) růst nominální mzdové úrovně v ekonomice v důsledku růstu cenové hladiny; (iii) růst agregátní produktivity práce v zemi, a tedy reálných mezd tažený technologickým pokrokem a řadou dalších makroekonomických a institucionálních fenoménů; (iv) výběrovost přístupu k VŠ vzdělaní, která způsobuje, že s rostoucím podílem věkové kohorty dosahující VŠ vzdělání roste mezi VŠ vzdělanými podíl méně talentově disponovaných jedinců (přitom intelektuální dispozice se do mezd promítají i přímo, mimo dosažené vzdělání); (v) interakce agregátní (či kohortní) nabídky a poptávky po VŠ vzdělané pracovní síle v ekonomice. Pro danou strukturu ekonomiky rostoucí nabídka VŠ vzdělané pracovní síly může tlačit na snižování mzdového poměru VŠ/SŠ. K tomuto tlaku nedochází, pokud poptávka po VŠ vzdělané pracovní síle roste rychleji než nabídka. Např. na narůstající nabídku VŠ vzdělaných může reagovat přiliv kapitálu, který VŠ vzdělaných disproporčně využívá, tj. poptávka může reagovat na nabídku.

 

 

Předkládaná studie vizualizuje vývoj kohortních mezd (platů) zaměstnanců s věkem, tj. proces (i), a porovnává ho napříč různě vzdělanými kohortami po zohlednění vlivu cenové hladiny a agregátní produktivity (ii a iii). Pokud mzdy vysokoškoláků v mladších kohortách nezaostávají za mzdami stejně starých vysokoškoláků ve starších kohortách, kde bylo vysokoškoláků méně, pak je vliv procesu (iv) relativně omezený nebo poptávka reaguje na nabídku (v), což by bylo v souladu s tvrzením, že VŠ vzdělaných u nás ani v mladších kohortách není příliš. Podobně lze argumentovat u srovnání založených na mzdovém (platovém) poměru, kde je pro výši poměru VŠ/SŠ samozřejmě určující i vývoj mezd středoškolsky vzdělaných zaměstnanců.

 

Naše analýza ukazuje, že mladší vysokoškoláci, kteří jsou méně vyselektováni na talent než jejich starší kolegové, mzdově ani platově nezaostávají za staršími VŠ kohortami. Dále ukazujeme, že mzdový poměr VŠ/SŠ je sice pro mladší kohorty mírně nižší než pro starší, méně vzdělané kohorty, ale navzdory rychlému růstu podílu VŠ vzdělané pracovní síly mezi nejmladšími zaměstnanci v průběhu posledních dvou dekád zůstává mzdový poměr VŠ/SŠ velmi vysoký: ve středním věku se blíží až dvojnásobku. Ve veřejném (platovém) sektoru pak byl poměr VŠ/SŠ napříč kohortami velmi podobný.

 

Vývoj v ČR byl navíc podobný jako v dalších dynamicky rostoucích ekonomikách EU, kde podíl VŠ vzdělané pracovní síly rostl také. Naše zjištění jsou tak v souladu s domněnkou, že dynamický růst nabídky VŠ vzdělané pracovní síly doprovázel (díky přílivu kapitálu využívajícího VŠ vzdělané) obdobně dynamický růst poptávky po ní. Vysoký mzdový poměr VŠ/SŠ podporuje hypotézu udržení vysoké produktivity VŠ vzdělaných zaměstnanců i v mladších vzdělanějších kohortách a udržení vysokých soukromých výnosů z investic do VŠ vzdělání.

 

Ideální odpověď na otázku vývoje kauzálního dopadu VŠ studia na mzdy a platy v souvislosti s nárůstem podílu vysokoškoláků v mladších kohortách by vyžadovala využití kvazináhodného přiřazení podobných absolventů středních škol do VŠ studia, respektive mimo něj, a to v různých časových obdobích. Dále by budoucí výzkum měl zároveň postihnout výdělky vysokoškoláků a středoškoláků, kteří nejsou zaměstnanci.

 

Naše popisné statistiky nicméně hovoří ve prospěch veřejné podpory dalšího zvyšování podílu VŠ vzdělané pracovní síly v ČR. Ostatně podíl VŠ vzdělané pracovní síly v ČR, včetně té nejmladší, nadále zaostává za průměrem zemí EU. Dodatečná podpora VŠ vzdělání by jako v jiných zemích však měla nejen podporovat vysoké školy, ale také VŠ studenty (uchazeče) ze slabšího socioekonomického zázemí a dále navyšovat podíl středních škol poskytujících širší vzdělanostní základ potřebný k VŠ studiu.