V Česku přibývá dětí, které nezvládnou ani jednoduché úlohy, a ubývá těch nejlepších. Ukazují to výsledky mezinárodního šetření deváťáků v matematice.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
5. 12. 2023
V
mezinárodním testování PISA, které je největším takovým světovým srovnáním,
nyní české děti v matematice zaznamenaly nejslabší výsledek od roku 2003,
kdy se Česko do testování zapojilo poprvé. Konkrétně jde o 487 bodů.
Přesto to stačí ve srovnání s průměrem zemí OECD –
472 bodů – na výrazně nadprůměrný výsledek. Statisticky lépe než
Česko dopadlo jen devět zemí, z Evropy jde pouze o Estonsko
a Švýcarsko.
„Je to
zčásti dáno tím, že se některým zemím daří ještě hůře než nám,“ není příliš
pozitivní ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Při úvahách
o úrovni českého vzdělávání jsou nejdůležitější trendy, nikoliv jeden
konkrétní výsledek. Na jedné straně ukazují, že české děti dosahují, co se týče
znalostí a dovedností, zhruba stále stejné úrovně.
Z druhého
pohledu ale vychází, že české výsledky táhne pouze úzká skupina těch nejlepších
žáků, která se navíc stále zužuje. Naopak přibývá dětí, které nezvládnou ani
nejjednodušší úlohy, a budou tak mít problémy nejen v dalším
vzdělávání, ale především v dospělém životě.
Tento
problém je navíc úzce provázaný s rodinným zázemím dětí. Těm, které nemají
doma podporu, školy neumí pomoct.
„Dopad
rodinného zázemí na vzdělávání žáků je v Česku skutečně silný a jde
o nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ vysvětluje ústřední školní
inspektor Tomáš Zatloukal.
Tak pravil
covid
Během
20 let, kdy se Česko testování účastní, se výsledek dětí propadl
o 29 bodů. Pokles není v mezinárodním srovnání nijak výjimečný,
srovnatelného průměrného počtu bodů dosáhlo mezi lety
2003 a 2022 jen šest zemí.
Debata
o propadu tak nemusí být natolik zásadní. Zásadnější je obrázek
o tom, jak děti poškodila covidová pandemie, respektive související
uzavření škol. Podle výsledků na české děti nedopadla tak výrazně navzdory
tomu, že průměrně strávily doma téměř nejdelší dobu na světě. Delší čas se
nedostaly do lavic jen děti v Mexiku, Kolumbii, Turecku a Chile.
Nutně ale
nejde o dobrou zprávu. Výrazněji se covidová pandemie totiž promítla do
výsledků rozvinutějších vzdělávacích systémů, než je ten náš. Což ale
naznačuje, že zvláště děti s horším rodinným zázemím stejně školy
nedokážou moc posunout, a tak nehraje ani tolik roli, že nechodily tak
dlouho do školy.
„Propad
úspěšnějších zemí je větší než náš, i když stále zůstávají nad námi.
A proč? Když jsou znevýhodnění žáci ve škole, umí s jejich zázemím
učitelé pracovat. Když jsou doma, o to více se propadají,“ dodává ústřední
školní inspektor Zatloukal, že v tomto se českému vzdělávacímu systému stále
nedaří.
Průměrně
v zemích OECD lze odlišnému rodinnému zázemí připsat 15 procent
rozdílů ve výsledcích žáků, v Česku je to 22 procent. Hůře na tom
jsou jen Maďarsko, Slovensko a Rumunsko.
Důsledky
jsou ale i do budoucna dalekosáhlé. Narůstá podíl žáků, kteří nezvládnou ani
jednoduché úlohy. Takových dětí je třeba na učňovských oborech
60 procent – dvakrát tolik než před 20 lety. U této
skupiny přitom do budoucna hrozí, že bude hůře hledat zaměstnání. Častěji se
tak bude muset spoléhat na záchrannou síť sociálního systému, místo aby do něj
přispívala.
Žádné komentáře:
Okomentovat