České děti na tom nejsou s porozuměním světu nebo textu nejlépe, mezery mají ve čtenářské i přírodovědné gramotnosti

Česká školní inspekce v prvním pololetí loňského školního roku zjišťovala, jak jsou na tom žáci v otázce přírodovědné a čtenářské gramotnosti. Prošli jsme obě tematické zprávy od inspektorů. Výsledky potvrzují jejich dřívější zjištění i poslední data mezinárodního srovnávání PISA. Jak to vypadá řečí čísel?

 

Zdroj: Beduín 19, 6. 5. 2024

 

Přírodovědnou gramotnost testovala Česká školní inspekce v 1. ročníku střední školy a na druhém stupni základní školy. Šlo o hodnocení postojů a názorů žáků na výuku čtyř přírodovědných předmětů – fyziky, chemie, přírodopisu a zeměpisu. Dotazování se zúčastnilo téměř 28 tisíc žáků.

 

1/5 testovaných žáků 1. ročníku střední školy má zásadní problémy s řešením i nejjednodušších přírodovědných úloh.

 

30 % žáků uvedlo, že se mimo školu o přírodních vědách nic nedozvídají, přičemž se jednalo o 20 % žáků studujících gymnaziální obory vzdělání, 31 % žáků studujících další maturitní obory vzdělání a 34 % žáků studujících nematuritní obory vzdělání.

 

92 % hodin výuky – to je souhrnná aprobovanost všech čtyř přírodovědných předmětů (fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis) na víceletých gymnáziích. Na základních školách je to jen 72 % hodin výuky.

 

Pouze 42 % středních škol využívá u přírodovědných předmětů badatelskou výuku. Frontální výuka s psaním poznámek je podle inspektorů stále nejčastější formou, jak se v hodinách žáci učí. Vysoký podíl žáků navíc uvedl, že se se situacemi, které se snaží navozovat aktivní učení typické pro přírodní vědy, nesetkávali ve výuce vůbec.

 

Přes 10 % základních škol a přes 30 % středních škol (především nematuritních oborů) nemá dostatečné materiální a prostorové podmínky pro výuku přírodovědných předmětů. Chybějí jim pomůcky, přístroje, odborné učebny či laboratoře.

 

40 % žáků častěji rezignuje na zlepšení, což úzce souvisí s jejich socioekonomickým statusem. Jde o 40 % žáků zařazených do kategorie nedostatečné úrovně přírodovědné gramotnosti. Ti častěji pociťují chybějící možnost obrátit se například na někoho z rodiny o pomoc.

 

 

Čtenářská gramotnost jako „klíč k poznání”. Čím je její úroveň vyšší, tím lepší mají žáci schopnost kritického myšlení a správného rozhodování. Se čtenářskou gramotností je spojena vyšší citlivost k přijímanému informačnímu obsahu, dále rozvoj kreativity a představivosti či sebedůvěra v komunikaci a sociálních vztazích. Česká školní inspekce ji testovala v 5. a 9. ročníku základní školy a ve 2. ročníku střední školy.

 

24% dětí 5. ročníku základních škol, 17 % žáků 9. ročníku a 21 % žáků 2. ročníku středních škol má nedostačující úroveň čtenářské gramotnosti. Všichni zmínění žáci, kteří mají nedostatečnou čtenářskou gramotnost, nebyli podle inspektorů schopni správně řešit ani nejjednodušší testové položky ověřovaných témat. Potvrzují se tak zjištění z mezinárodních šetření PIRLS z roku 2022 u žáků 4. ročníků základních škol a PISA z roku 2021 testující patnáctileté žáky. Vyplývá z nich, že přibližně ⅕ českých žáků nedosahuje ani základní úrovně čtenářské gramotnosti.

 

44% žáků 5. ročníku a 33 % žáků 9. ročníku základních škol čte rádo a čtení jim nedělá problémy.

 

67 % chlapců 9. ročníků uvedlo, že čtení nemá v oblibě a dalších 14 % chlapců, že jim čtení moc dobře nejde. Dívky mají ve všech sledovaných ročnících ve čtenářské gramotnosti lepší výsledky – mají menší podíl nedostatečné úrovně a vyšší podíl nejvyšší úrovně. Podle inspektorů dívky čtou častěji, jsou ke čtení motivovanější a obecně k němu mají jiný přístup. Častěji si například podtrhávají nebo si dělají výpisky.

 

1/4 žáků 5. ročníku základních škol si o tom, co přečetli, nepovídá s nikým dalším a podíl klesá s přibývajícím věkem. O čtení si s nikým nepovídá na 42 % žáků 9. ročníků základních škol. Přitom ti žáci, kteří si o přečtených věcech povídají s někým z rodiny, kamarádů či spolužáků, mají ve čtenářské gramotnosti lepší výsledky.

Jen 55 % středních škol sleduje u učitelů českého jazyka, jestli se v oblasti čtenářské gramotnosti vzdělávají, u učitelů ostatních předmětů podobné sledování neprobíhá. Necelá desetina základních a středních škol pak vůbec nevěnuje pozornost vzdělávání učitelů v oblasti podpory a rozvoje čtenářské gramotnosti.