Teodor Kolář: Stát má pět miliard na kurzy pro 100 tisíc lidí. Podívali jsme se, jaké jsou v nabídce

Mám se učit programovat, nebo jít na truhláře? Nepřijdu kvůli umělé inteligenci o práci? Proč jsem se víc nezajímal o počítače? Co by měly studovat moje děti? Podobné otázky si klade asi většina rodičů, studentů nebo zaměstnanců. Zjistili jsme, o jaké profese bude v příštích letech zájem a jak se novým dovednostem téměř zdarma naučit třeba s využitím peněz od Úřadu práce.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, speciál Rentiér 2024, aktualizováno 24. 5. 2024

 

Ze studie Světového ekonomického fóra Future of Jobs Report vyplývá, že největšími tvůrci nových pracovních míst budou technologický rozvoj a zelená politika. Poptávka má stoupnout hlavně po datových analyticích, vývojářích a specialistech na cloud a umělou inteligenci. V kontextu zelené politiky by se nová pracovní místa měla objevit ve společnostech zabývajících se zpracováním materiálů a v energetice. Odhady Mezinárodní energetické agentury hovoří až o třiceti milionech nových pracovních míst do roku 2030.

 

Podle Anny Kevorkyan, šéfky portálu Jenpráce.cz, jsou pro zaměstnavatele už řadu let atraktivní lidé pohybující se v IT. A očekává, že poptávka po nich v budoucnu nadále poroste. „Firmy budou mít enormní zájem o zaměstnance, kteří umí vyvíjet software, pracovat s umělou inteligencí, dělat datové analýzy, řešit kybernetickou bezpečnost,“ potvrzuje závěry studie Kevorkyan. Dále dodává, že problém s uplatněním rozhodně nebudou mít ani lidé specializovaní na robotizaci a uchazeči o práci ve zdravotnictví.

 

Na portále Startupjobs tvoří práce pro vývojáře více než třetinu nabídek. „To, co pomalu začínáme sledovat, je rozmach praktické aplikace umělé inteligence,“ říká zakladatel portálu Filip Mikschik, podle kterého se rozvíjí úplně nový obor s lidmi, kteří školí umělou inteligenci. Postupem času se posunou do role implementátorů, kteří budou firmám pomáhat umělou inteligenci efektivně využívat. „To mi přijde jako velmi zajímavý obor a je stále prostor být u jeho začátků,“ říká Mikschik a přidává rady pro lidi, kteří plánují do IT odvětví přejít.

 

„Internet je zdrojem mnoha skvělých vzdělávacích kurzů, videí na YouTube a podobně, určitě by lidé měli začít hledat,“ říká Mikschik. Doporučuje také, aby si budovali vlastní projekty. Ty nemusí být nutně funkčním byznysem, ale mohou sloužit jako ukázka dovedností pro potenciálního zaměstnavatele. „Stále za mě platí, že nejlepší způsob, jak se něco naučit, je pustit se do toho a zkoušet,“ dodává.

 

K přizpůsobení se novým trendům a zvýšení digitálních dovedností se snaží přispět také ministerstvo práce a sociálních věcí, které loni v dubnu spustilo platformu Jsemvkurzu.cz. Cílem projektu je kurzy zpřístupnit. Momentálně je na rekvalifikace vyčleněno 5 miliard korun z Národního plánu obnovy, dostat by se tak mělo až na 100 tisíc zájemců. V druhém kvartálu chce Úřad práce nabídnout proplácené školení také firmám pro jejich zaměstnance.

 

Na portálu ministerstva práce a sociálních věcí jsou momentálně k dispozici rekvalifikační programy a kurzy digitálního vzdělávání. Na peníze pak má nárok každý, kdo je evidován na Úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání. Mezi uchazeče patří lidé, kteří jsou momentálně nezaměstnaní. Jako zájemci se evidují lidé, kteří pracují, podnikají nebo jsou na mateřské či rodičovské dovolené. Po absolvování kurzu je ale možné se z evidencí automaticky vyřadit. Posuzování nároků na dotaci je individuální. Roli hraje profesní historie uchazeče, vzdělání, zdravotní způsobilost, uplatnitelnost na trhu práce nebo také motivace a potenciál dalšího rozvoje.

 

V případě rekvalifikačních programů lze získat příspěvek až 100 procent ceny kurzu do výše 50 tisíc korun během tří let. „Na výběr jsou stovky různých rekvalifikací, ať jde o řemesla, řidičské průkazy nebo rekvalifikace v oblasti služeb a také dnes tak potřebné digitální vzdělání,“ říká mluvčí Úřadu práce Martin Bušo.

 

Druhou možností, jak se něco nového naučit, jsou kurzy digitálního vzdělávání. Jedná se o necertifikované IT kurzy (nemusí mít akreditaci ministerstva školství), na které dostanou uchazeči příspěvek až 50 tisíc korun na tři roky. Nicméně na nákladech na kurz se podílí 18 procenty z jeho ceny, jak požadují podmínky pro evropské dotace. I díky tomu úřad většinu žádostí schvaluje. Cenové rozpětí kurzů je pak poměrně široké, ty nejlevnější lze pořídit už za přibližně 7 tisíc korun, nejdražší vyjdou na více než sto tisíc.

 

Kurzy ale nejsou pouze pro lidi, kteří touží po pozici IT specialisty. V nabídce by měly být i takové, v nichž by se lidé naučili základní věci, jako je komunikace s bankami nebo se státem online. „Necílíme jen na profesní digitální dovednosti. Život ve společnosti se digitalizuje a chceme, aby se lidé nestali digitálně vyloučenými,“ říká Anna Frymlová z Generálního ředitelství ÚP, která má evropské projekty na starosti.

 

Další cestou, jak se v IT vzdělat, jsou ucelené online kurzy, které mohou být i zcela zdarma. Příkladem je platforma Coursera, která schraňuje otevřené univerzitní kurzy ze škol z celého světa. Registrace do nich je zdarma a je možné si projít všechna videa a literaturu náležející ke kurzu. Platforma má i svou prémiovou verzi, kterou je nutné si zaplatit, pokud chce člověk získat také certifikát. Placené členství vyjde na 59 dolarů měsíčně.

 

Zájemci o programování mohou využít také služeb firmy SoloLearn, která nabízí přes dvacet kurzů. Lekce jsou určené začátečníkům v programování a provedou zájemce základy programovacích jazyků, jako je Java nebo C++. Kromě kurzů má SoloLearn také funkci Code Playground (Programovací hřiště), kde si může každý vyzkoušet vytvořené kódy v praxi.

 

Zmíněná studie Future of Jobs Report se sice zaměřuje hlavně na kancelářské profese, nicméně podle odborníků se budou mít dobře i šikovní řemeslníci. Při přechodu na zelené technologie je bude muset někdo umět nainstalovat. Díky popularitě fotovoltaických panelů a tepelných čerpadel je například velký zájem o elektrikáře nebo instalatéry, kteří patří na učilištích i mezi veřejností k těm nejžádanějším oborům.

 

Na učiliště se ale v současné době nehlásí pouze žáci ze základních škol. Mezi studenty se objevují vysokoškoláci, kteří si chtějí založit řemeslnou živnost, absolventi gymnázií, domácí kutilové a také lidé právě z IT, kteří často mívají syndrom vyhoření.

 

Podle nového průzkumu neziskové organizace Nevypusť duši momentálně zažívá nebo někdy zažívalo pracovní stres 73 procent Čechů do takové míry, že ovlivnil kvalitu jejich života. Nejčastěji byli kvůli němu podráždění, odmítali sociální kontakt, ale projevil se u nich také fyzicky v podobě nespavosti nebo bolesti na hrudi či hlavy. Z toho každý pátý v dotazníku uvedl, že má tyto pocity často.

 

Nicméně tuzemské firmy se o psychické náročnosti práce se zaměstnanci z velké části nebaví, natož aby investovaly do konkrétní péče či prevence. Duševní stav přitom nemá vliv pouze na výkon jednotlivce, ale také na výkon a vnější image firmy.

 

V článku najdete, jaké kurzy také nabízí Úřad práce.