Adéla Karásková Skoupá: Nejde jen „ušmiknout“ devátý ročník. Mělo by to obří negativní důsledky, varuje sociolog před návrhem SPD

Vládní hnutí SPD navrhuje zrušení devátých tříd základních škol od roku 2029. Diskuzi o tom připustil i premiér, ministr školství záměr odmítá. V rozhovoru jej rozebírá sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research.

 

Zdroj: Deník N 24. 7. 2026

 

 

Co jste si pomyslel, když jste uslyšel o tom, že tento návrh se opět vrací na stůl?

 

Je nutné to spočítat, protože na straně ušetřených výdajů na vzdělávání je to určitě násobně méně než padesát miliard. Rozpočet ministerstva školství je kolem 300 miliard. A to máte od školek až po vysoké.

 

Ušetřila by se jen část nákladů – například budovy nezrušíte, ředitele neomezíte.

 

Je nutné spočítat i benefit na straně rozšíření trhu práce. Ten by určitě byl. Celkově by ale, myslím, byl benefit menší, než Tomio Okamura říká.

 

On říká, že jim to spočítali ekonomové.

 

My jsme například počítali úspory kvůli omezení odkladů školní docházky. A když do nich zabudujete všechno, včetně třeba zvýšení neúspěšnosti studia u části lidí, nedostanete se na tak masivní úspory.

 

Je pravda, že něco by se uspořilo. Možná by i dávalo smysl mít jinou strukturu vzdělávání – mít osm tříd základní školy a výrazně přístupnější střed.

 

Je pravda, že něco by se uspořilo. Možná by i dávalo smysl mít jinou strukturu vzdělávání – mít osm tříd základní školy a výrazně přístupnější střední školy. Vyžadovalo by to ale velkou reformu. To je hlavní problém.

 

V jakém smyslu by se mělo reformovat?

 

Zaprvé další reformou kurikula (rámcového vzdělávacího programu, pozn. red.), aby se dalo „zmáčknout“ do osmi let místo devíti.

 

Vyžadovalo by to také zásadní reformu středních škol. Pravděpodobně směrem ke švédskému stylu, aby první ročníky byly všeobecné a pak by se učivo specializovalo.

 

To znamená, že třeba první dva roky střední školy by byly povinné, jak navrhovala v nedávné době ODS? Takzvaný režim 8 + 2 (osm let na základní škole a dva povinné na střední)?

 

Třeba. Ale aby to mělo smysl, musel by být jiný systém středních škol, kde nemáme 200 různých oborů.

 

Kromě toho si musíme říct, co by bylo cílem škrtnutí devátého ročníku. I kdyby se ušetřilo dvacet miliard, ve vzdělávání oproti slibům vlády stále chybí padesát miliard.

 

A ušetřené peníze je dobré někam investovat – například do rozšíření počtu lidí, kteří chodí na vysokou školu. Podíl těch, kteří dokončí vysokou školu, je totiž v Česku jeden z nejmenších v Evropě.

 

Z vyndání jednoho ročníku by vyplývala obrovská reforma, o které bychom se měli bavit třeba pro příští volební období. Myslím si, že takovou nikdo připravenou nemá. ODS má svůj návrh o trošku promyšlenější, ale také nedohlíží všechny důsledky.

 

Co by se mohlo stát, kdyby se pouze „usekl“ jeden ročník, ale jinak by vše bylo stejné jako doposud?

 

Pouhé vyškrtnutí deváté třídy je nezodpovědné a mělo by obrovské negativní důsledky, které v dopadech nejsou započítané.

 

Určitě by nastalo přehlcení kurikula. Osmá třída by byla stále zatížena tím, že děti se v ní připravují na přijímačky, které jsou vynucené strukturou středních škol.

 

Základní vzdělávání dnes totiž nemá devět let, ale osm a půl, protože půl roku ztratíte přípravou na přijímačky. Takže základní škola by byla hodně krátká a přehlcená.

 

Vedlo by to k tomu, že byste si museli už ve třinácti letech vybírat, jestli chcete být výtahář, puškař, nebo včelař. Extrémní specializace středních škol už dnes staví mladé lidi do nemožného dilematu, co chtějí celý život dělat.

 

Teď by se museli rozhodovat ještě o rok dříve, což by vedlo ke spoustě špatných kariérních rozhodnutí ovlivněných rodiči. Lidé by více měnili obory, byli by se svým výběrem nespokojení.

 

Celkově by to vedlo k obrovské nerovnosti na základních školách – v tom, jak zvládnou redukci kurikula a přehlcení – a neefektivitě výběru středních škol. Pravděpodobně by to i zvýšilo míru nedokončení středních škol.

 

Dnes je to kolem sedmi procent studentů.

 

Ve skutečnosti je to sedm až deset procent. Sedm odhaduje výběrové šetření pracovních sil a osm až deset uvádí odhady ze sčítání lidu.

 

Hodně často jsou to lidé, kteří nedokončili ani základní školu nebo jdou na učňák, ze kterého po roce vypadnou. To je důsledek nízké kvality učňovských oborů a chybějící podpory pro studenty. V takto extrémně specializované soustavě si často vybíráte podle toho, co vidíte ve svém okolí, a ne podle toho, co vás zajímá.

 

Bojím se, že kdyby tam nastupovali ještě méně připravení studenti a vybírali si ještě hůře, protože by byli o rok mladší a ovlivnění rodiči, vedlo by to k ještě většímu problému dokončování středních škol.

 

Možná by to ale vedlo právě k tomu, co velebí Tomio Okamura, tedy více lidí na trhu práce.

 

„Uříznutí“ roku má na trhu práce samozřejmě efekt – dostanete tam o ročník navíc. Musíte ale vzít v potaz i negativa: že studenti budou vzdělaní v úplně jiné věci, než chtějí a budou dělat. Což z hlediska produktivity práce a efektivity pracovního trhu není správně.

 

To jde zase dohromady s tím, na co v této debatě upozorňuje ministr školství Robert Plaga: řekl, že „v popředí musí být především zájem dětí, tedy kvalitní vzdělání, a tím i dlouhodobý přínos celé společnosti“. Bylo by zrušení devátých tříd v zájmu dětí?

 

V systému, kdy se nezmění nic dalšího, by to v jejich zájmu nebylo.

 

Kdyby se zároveň reformovaly střední školy, aby nebyl takový boj v přijímačkách, abyste si nevybírali tak specializovaný obor ve třinácti až patnácti letech, a kdy by ušetření roku bylo investované do toho, že budeme mít více než 35 procent vysokoškoláků, což je spolu s Itálií a Maďarskem nejméně v Evropě, možná by to ku prospěchu dětí být mohlo.

 

Když zmiňujete zahraniční srovnání, SPD svůj návrh hájí tím, že stejné je to v Německu, Polsku či Maďarsku. Působí to tak, jako bychom v Česku dělali něco zbytečně navíc. Je to tak?

 

Jsou země, které mají kratší základní školy, ale naopak mnoho z nich má všeobecnější střední školy a mnohem více lidí, kteří jdou na kratší vysokoškolské programy. Nebo mají povinný vstup na střední školu. Musíme e na systém dívat jako na celek.

 

Premiér Andrej Babiš ve svém nedělním hlášení řekl, že nápad na zrušení devátých tříd se mu líbí, zatímco ministr školství se už předtím vyjádřil k analýze SPD odmítavě. Je podle vás pravděpodobné, že změna projde, když se za ni nyní postavil předseda vlády?

 

Je dobré premiérovi vysvětlit, co vše by tento krok vyžadoval. Aby zvážil, jestli má vláda energii do toho investovat a dát školství prioritu. Bylo by nutné do něj dosypat peníze, aby bylo možné udělat reformy. A ve výsledku jde třeba devátá třída i zrušit.

 

Není to ale reforma, kde z roku na rok ušetříte. Aby to nebylo poškozující, musíte investovat do reformy středních škol, do měření výsledků škol, abyste věděli, co se ve vzdělávání děje.

 

Takže spíš by mu měl někdo vysvětlit, že to vyžaduje hodně reforem, aby to bylo možné provést.

 

Jaké problémy v základním nebo středním školství jsou aktuálně palčivější než devátý ročník? Čemu je potřeba se věnovat na prvním místě?

 

Myslím si, že základní problém je, že celý systém nikdo neřídí. Chybí informace o výsledcích škol, odpovědnost za ně. Neřízení vede k velkým nerovnostem a nekvalitě části vzdělávání a je zásadním problémem základního školství.

 

Ve středním školství je to celá struktura, specializace a málo všeobecných oborů a to, že si ho vybíráte v patnácti nebo šestnácti letech.

 

Problém je i přijímací řízení, které vyžaduje obrovské strategizování a vede k velké selektivitě.

 

Na vysokých školách je problém obrovská neúspěšnost, kdy více než třetina lidí, kteří tam nastoupí, nedokončí žádný obor. Máme hodně vystudovaných let na školách, ale málo vysokoškoláků.

 

V každém stupni jsou velké problémy, včetně mateřských škol: tam je pořád relativně velká neúčast ve třech až čtyřech letech v chudých regionech, byť je to pro úspěch dětí zásadní.