Petr Honzejk: Pět nečekaných důvodů pro zachování domácích úkolů na školách

Společností hýbe debata o školních domácích úkolech. Není divu. Problému rozumí každý, podobně jako sestavě fotbalového nároďáku, vakcinaci nebo měnové politice. A každý na to má tím pádem příslušně silný názor: „Děti se víc naučí,“ volají jedni. „Je to zbytečnost, která je jen poškozuje,“ reagují druzí. Bum, prásk, křach.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 29. 3. 2023

Dovolím si z tohoto „fightu“ udělat úkrok stranou, abych se poté – jsa vzděláním učitel – s lehkou nadsázkou postavil na stranu zastánců domácích úkolů.

 

Vyjděme z toho, že smyslem školního vzdělání nejsou vědomosti samotné. Upřímně řečeno, kdo dokáže po třiceti letech odříkat bez zaváhání druhý zákon termodynamiky, vyjmenovat osy souměrnosti v krystalických soustavách nerostů a rozebrat větu do posledního přívlastku shodného? Já tedy ne. Smyslem všeobecného vzdělání by po mém soudu měla být hlavně příprava na život. A tady hrají domácí úkoly opravdu nezanedbatelnou, ba podstatnou roli. Jaké praktické kompetence si při nich děti mohou osvojit, zkusím osvětlit na pěti příkladech.

 

1. Home office

V současném profesním světě se stále více prosazuje práce z domova. Začalo to v době covidu a trend se prohlubuje. Je stále obvyklejší, že se firmy odklánějí od rituálního „chození do práce“ a jde jim racionálně hlavně o to, aby byla příslušná práce vykonána. Šetří to náklady na kanceláře, energie a podobně.

 

Školní domácí úkoly připravují nastupující generaci na tuto proměnu charakteru práce velmi dobře. Děti si zkusí, jaké to je, pracovat, když nad nimi nikdo nestojí, zkusí se soustředit, když vedle řve televize nebo papoušek, případně když jim na pracoviště vtrhne vysmátý sourozenec, který právě okusil nelegální substanci. Domácí úkoly vedou ke schopnosti soustředění v obtížných podmínkách domácího kraválu; děti se jimi mentálně zocelují a připravují se na tvrdou kariérní realitu.

 

2. Týmová práce

Kdo někdy viděl, jak dnešní děti řeší domácí úkoly, nestačí zírat. Ne, opravdu to není nějaké osamělé dřepění s tužkou někde v koutě. Děti fungují ve whatsappových skupinách, radí se, posílají si řešení, komunikují. Prostě parádní týmová práce. Tak dobře jako domácí úkoly je tomuto efektivnímu modelu fungování nic jiného nenaučí.

 

Ve třídě je to jen simulace týmové spolupráce. V případě „domácích úkolů“ je to jiné. Žáci se musí domluvit na čase, kdy se spojí, musí se domluvit, kdo bude co řešit. A hlavně jsou motivováni k maximální efektivitě, protože úkolu nechtějí věnovat více času, než je nutné. Kdo by se dlouho mordoval s „matikou“, když si může jít zahrát střílečku nebo se mrknout na YouTube, že jo! Pro budoucí uplatnění je to super dovednost.

 

3. Time management

V dnešní době si všichni stěžujeme, že nic nestíháme. Většinou je to ale jen tím, že si své záležitosti nedokážeme rozumně zorganizovat. Coby titulární chaotik to vím z vlastní zkušenosti velmi, ale opravdu velmi dobře.

 

Domácí úkoly sice mohou být zatěžující, ale připravují děti na dobu dospělosti, kdy nebudou nic stíhat, tak jako nestíháme nyní my. A budou mít, tak jako my, na vybranou ze dvou možností: buď si dokážou zorganizovat čas, nebo skončí u psychiatra. Je tu někdo, kdo u svých dětí nepreferuje první možnost? Asi není. Takže doporučuju přitakat domácím úkolům jako dobrému tréninku time managementu.

 

4. Práce pod tlakem

Ve firmách se, jak všichni víme, člověk musí naučit rychlým změnám tempa. Chvíli se nedělá nic a pak najednou přijde moment, třeba uzávěrka projektu nebo termín daňového přiznání, a jede se na milion procent. Jak s tím souvisí domácí úkoly? Velmi! Jsou dobrým pomocníkem při přípravě na tuto profesní realitu. Jak? V momentu, kdy se na ně žák vykašle nebo na ně zapomene. Pak musí akcelerovat z nuly na sto o přestávce, aby šéf (učitel) nic nepoznal a byl spokojen. Že se přitom opisuje? No a co! Ve firmách se taky většinou nevymýšlí nic nového. Nejde o to, být originální, podstatné je splnit úkol a tvářit se přitom v pohodě a cool. Pak jde člověk rychle nahoru.

 

5. Objevování nových možností

Domácí úkoly jsou ideálním polem pro rozvoj kreativity. Ne kvůli tomu, co se v nich řeší, ale kvůli tomu, jakou metodou se řeší. Příkladmo: kde myslíte, že se umělá inteligence využívá nyní nejvíce? Ano, při řešení domácích úkolů. Že je to podfuk? No, jak se to vezme. Na tomto „podfuku“, tedy na spolupráci lidí s AI bude asi stát budoucnost řady profesí. A jestli si žáci budou za účelem řešení domácích úkolů tvořit své AI avatary, kteří jim pomůžou, budou pak zcela automaticky fungovat v prostředí, do kterého nyní dospělí vstupují s nechutí, nedůvěrou a obavami. Může se nám to samozřejmě nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, můžeme říkat, že to povede k obecnému zhloupnutí, a můžeme mít i pravdu, ale je to úplně fuk. Ve výše popsaném je prostě budoucnost.

 

Takže celkově: domácím úkolům na školách lze říci ano. Pokud jich tedy nebude tolik, že se z nich děti zblázní dříve, než by se na základě jejich řešení něco praktického naučily. Domácí úkoly představují dobrý trénink na život. Ten není jednoduchý a vyhrává v něm ten, kdo se dokáže rychle samostatně zorientovat. Někdo tuto tréninkovou nabídku vezme, jiný ji nechá ležet, to je jedno. Podstatné ale je, aby nabídka tréninku jako taková zůstala zachována.