Dvě zcela odlišné, zdánlivě protichůdné věci jsou dnes jasné: vláda musí šetřit, ale taky musí masivně investovat do obrany České republiky. Bez svobody nebude ani kvalitní školství.
Dvě zcela odlišné, zdánlivě protichůdné věci jsou dnes jasné: vláda musí šetřit, ale taky musí masivně investovat do obrany České republiky. Bez svobody nebude ani kvalitní školství.
Jedno z velkých témat voleb 2021 byla podpora školství a vzdělanosti. O dva roky později je z toho jen jedna velká deziluze.
Matěj Skalický mluví ve podcastu Vinohradská 12 s Denisou Hejlovou, vedoucí Centra pro strategické komunikaci Univerzity Karlovy.
Odbory vyhlásily na pondělí celodenní stávku škol. Půjde podle nich o největší takovou akci ve školství po roce 1990. Kritizují, že se ministru Mikuláši Bekovi (STAN) nepodařilo dojednat více peněz na financování vzdělávacího systému. Ten se proti požadavkům odborů vymezil, podle něj jsou nejasné. „Pro odbory je to úplně nová situace,“ vysvětluje v rozhovoru Karel Gargulák, výzkumník organizace PAQ Research a odborný poradce ministra školství.
Mladí lidé opouštějící dětské domovy a vysokoškoláci. Dvě skupiny, jejichž světy se často míjejí, vzájemně si ale mohou předat mnoho. V Brně pro ně vznikl projekt sdíleného bydlení, který pomáhá oběma stranám.
V Česku se v posledních měsících řeší téma délky školní docházky. Ministr školství Mikuláš Bek mluví o tom, že by měla být delší, například by měla zahrnovat i první dva roky na střední škole. Zároveň se objevují i opačné názory, podle kterých by měla být povinná školní docházka zkrácena o jeden rok.
Od června platí zákon, podle kterého mají učitelé nárok na 130 procent průměrného platu. Splněný sen je paradoxně stal důvodem, proč jdou koncem listopadu stávkovat.
O učitele bude v Česku nouze. Nynější nedostatek vyučujících se podle odhadů bude nadále prohlubovat, v blízké budoucnosti může chybět až deset tisíc pedagogů. Přestože se platy učitelů v posledních letech zvýšily, stále zaostávají za ostatními pracovníky s vysokoškolským titulem.
Karlovy Vary jsou posledním krajským městem v zemi, kde nesídlí žádná univerzita. Brzy by se to ale mělo změnit. Ve vyhlášených českých lázních má podle plánů ministerstva školství a kraje vzniknout vysoká škola do dvou let, z tuzemské tradice takzvaných kamenných univerzit s řadou fakult se ale bude značně vymykat.
Nová studie Máme příliš mnoho vysokoškoláků? Co lze vyčíst z celoživotních mzdových profilů srovnává celoživotní mzdové profily vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců různých generací a snaží se tak odpovědět na otázku, zda je současný český pracovní trh již vysokoškoláky přesycen. Vyplatí se veřejná podpora dalšího zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných mladších generací v ČR?
Slavný neuropsychiatr a odbornice na výchovu předkládají knihu o tom, jak mohou moderní poznatky o fungování mozku pomoci při výchově dětí.
„Proč se neučíš? Běž se učit!” Jako byste se slyšeli, že? Tohle magické zaklínadlo se poměrně často nese leckterými českými domácnostmi. Jenže hodně dlouho se učit ještě neznamená hodně se toho naučit. Co má dítě sedící nad vyjmenovanými slovy nebo příklady na čtvrtletku z matematiky konkrétně udělat, aby mu znalosti v hlavě zůstaly, ideálně co nejdéle?
Zatímco
odborné znalosti angličtiny u zaměstnanců se zlepšují, mladí lidé mezi
Škrty kvůli úsporám v rozpočtu mohou výrazně zhoršit výuku. Podle návrhu ministerstva školství přijde řada škol o učitele, někde by museli propustit pět i více pedagogů. Ředitelé změny ve financování považují za likvidační. Pokud návrh vláda schválí, omezí se nabídka volitelných předmětů, kterými se školy a zejména gymnázia profilovaly, někde přijdou o laboratorní cvičení nebo o možnost učit se druhý cizí jazyk. Změny mají platit už od ledna příštího roku, pro školy by byly závazné od září.
Chcete, aby bylo vaše dítě závislé na autoritách? Slepě plnilo úkoly a příkazy jen proto, že za ně získá pochvalu a vděk? Co z takových dětí bude, velmi dobře vyjádřil už v 19. století francouzský ministr školství Jules Ferry který řekl: „Nadřazené rasy mají právo dohlížet na méněcenné rasy. Toto právo vyplývá z povinnosti civilizovat rasy méněcenné.“ Stačí za méněcenné rasy dosadit děti a máme tu autoritativní výchovu jak vyšitou a děti s trvale poškozeným sebevědomím, které šťastné nebudou, vysvětluje v rozhovoru psycholožka doktorka Jana Nováčková.
Den 17. listopad tak již podruhé natrvalo vstoupil do našich dějin. Víte, proč se tento den slaví mezinárodní den studenstva? Připomeneme si události roku 1939 i si přiblížíme ekologické protesty, které se staly rozbuškou sametové revoluce.
7. 11. 2023 jsem měla možnost zúčastnit se Fóra sebeřízeného vzdělávání a vyslechnout příběhy studentů. Bylo to zajímavé. Už jste tento termín někdy slyšeli? Třeba by vás to také zajímalo.
Česko čeká stávka na základních, středních a mateřských školách. Odbory ji vyhlásily na 27. listopadu. Ředitelé se nyní snaží zjistit, zda se do ní učitelé zapojí. Pokud ano, mohou některé školy zavřít. „Hlavně žádnou paniku,“ apeluje na rodiče šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. V rozhovoru pro iRozhlas.cz ale zároveň přiznává, že k odvolání stávky zřejmě nedojde. Nejzazší termín, kdy mají mít ředitelé jasno, je tři dny předem.
Kniha je určená všem matkám-perfekcionistkám, které netuší, kde jsou jejich vlastní hranice, nebo se nacházejí těsně před vyhořením. Když se nám podaří přesunout v životě naplněném stresujícím snažením, aby naše dítě nestrádalo a byly naplněny všechny jeho potřeby, část pozornosti na sebe, mohou se začít dít malé zázraky.
Místa ve školkách je málo a nedosáhne na ně každý. Stát si proto maluje, že by volná místa mohly najít obce v dětských skupinách. Je to systémové? Téma pro Karla Garguláka, analytika agentury PAQ Research a poradce ministra školství Mikuláše Beka (STAN).
Podmětná, předmětná, přísudková, odříkává herečka Simona Babčáková druhy vedlejších vět. Ve videoklipu se snaží přesvědčit veřejnost, že biflování je zbytečné. Video je součástí kampaně Měníme osnovy, která propaguje změnu výuky ve školách. Nepřišel s ní však stát, ale nadace miliardáře Martina Vohánky. O reformě vzdělávání se mluví už roky. Ministerstvo školství plánovalo změny spustit v roce 2025, nedávno je ale o dva roky odložilo. Přesto odborníci „brzkou“ kampaň vítají.
Učitelé i sportovní trenéři by měli brát podle výzkumníků ohled na děti, které přišly na svět ve smolných měsících. Právě datum narození má podle studií probíhajících už od 60. let minulého století vliv na to, jak úspěšné bude dítě ve škole, v práci nebo ve sportu.
V Česku má odklad skoro čtvrtina dětí, nejvíce v Evropě. Ministerstvo školství chce kvůli tomu měnit legislativu, protože oddalování školní docházky nepomáhá dětem ani rozpočtu. Uvažuje se i o zákazu odkladů jako takových.
Nová Mapa vzdělávání ukazuje, že i v chudých regionech Česka mohou být děti studijně úspěšné. Jenom na financích totiž nezáleží, upozorňuje v podcastu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. „Záleží na tom, jestli mají v regionu dost školních psychologů, speciálních pedagogů a jak vysoká je účast ve školkách. I znevýhodněné děti, které brzy chodí do školky, mají menší neúspěšnost,“ zdůrazňuje.
Praha 7 zřizuje šest základních a sedm mateřských škol. Vedení městské části pro ně nejen řeší rozpočet, ale jmenuje například i ředitele. Ten je podle místostarostky Hany Šiškové zásadní pro rozvoj a směřování školy. „Měl by být proto pro ředitele především důvěryhodným a čitelným partnerem a neměl by ho zkoušet nachytat nebo zaskočit,” vysvětluje v rozhovoru pro EDUin. Šišková o roli zřizovatele promluví také na konferenci Lepší škola, kde představí zkušenosti s podporou, spoluprací mezi vzdělávacím a sociálním odborem nebo nutnost péče o duševní zdraví dětí.
Analýza. Poprvé v novodobé historii přečte průměrný Čech méně než 10 knih ročně. Knihy přitom lidé paradoxně kupují víc než dřív. Ale nečtou je. V éře internetu jen málokdo udrží pozornost 15 minut. Může to nahrávat dezinformacím.
Stát by měl zajišťovat férové hrací pole. Bylo by efektivnější, aby pod jednoho zřizovatele spadalo více škol, ale musíme zajistit, aby se tím nezvýšily nerovnosti. Stát by měl mít také na starosti řízení pedagogicko-psychologických poraden, jejichž praxe se drasticky liší, myslí si Prokop.
„Chci školskou komunitu upozornit, že nároky na ni se u důležitých aktérů a decision makerů zvyšují, že školství je ve sněmovně poměrně ostře sledováno a je dobré se na to nastavit. Tlak na reformy se zvyšuje,” říká náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Na úřadu práce je 4 444 mladistvých do 18 let. I když nejde o nijak dramatický nárůst, je to nejvyšší číslo za poslední roky. Na jaře se řešil přetlak na středních školách, ale podle úřadu práce mezi tím není jasná souvislost.