Téma vzdělávání jako nástroj pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala 15. 5. pod záštitou 1. místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše. Institut SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Masarykovy univerzity, Akademie věd a Univerzity Karlovy, představil svoje výzkumy v Senátu už podruhé, loni byla tématem válka na Ukrajině a její dopady na českou společnost.
„Vzdělání není jen získávání znalostí,
ale je to také cesta, jak se naučit odolnosti či jak čelit současným
i budoucím společenským výzvám. Kvalitní vzdělání považuji za základ pro
budoucí prosperitu naší společnosti, protože právě skrze vzdělání se učíme
nejen faktům, ale také hodnotám jako je odvaha, odolnost a odpovědnost,“ řekl ve svém úvodním slově
Drahoš. Cílem dnešní akce bylo podle něj diskutovat o tom, jakým způsobem
může být vzdělávání klíčovým nástrojem pro budování odolnější
společnosti. „Společnosti, která
dokáže čelit změnám a výzvám s pevností a pružností, která je
schopna se učit z vlastních chyb a inovovat,“ doplnil
Drahoš.
Konference se věnovala otázce, jak
pěstovat společenskou odolnost. Podle
vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové
bývá současnost označována
jako doba polykrizí. To znamená, že kritické události nepřicházejí jednotlivě,
nýbrž dochází k jejich řetězení, vrstvení a vzájemnému zesilování.
„Než se česká společnost stačila
zotavit z dopadů pandemie, přišel konflikt na Ukrajině, ekonomická recese,
krize životních nákladů, epidemie duševních potíží nejen u mladých lidí.
Přirozeně bychom si přáli, aby krize nepřicházely, abychom se jim vyhnuli.
Případně, pokud přijdou, abychom na ně byli dobře připraveni a měli předem
vyvinutá řešení problémů, které nastanou,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.
Na programu konference bylo celkem
osm příspěvků. Jedním z témat byl například well-being žáků a učitelů
jako klíč k odolnosti v čase polykrize. „V současné době jako společnost čelíme řadě
různých krizí, které se vzájemně posilují. Právě v takové době je obzvlášť
klíčové mít silné, pozitivní vzdělávací instituce, které nám pomohou tyto krize
překonat,“ uvedla Kateřina
Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Institut SYRI vznikl před dvěma lety
v reakci na pandemii covid-19 jako jediný zaměřený na společenské vědy.
Sdružuje vědce Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. „Jako přírodovědec přiznávám, že je důležitá
provázanost sociálních věd s přírodními, což jsem si naplno uvědomila
během covidu,“ uvedla předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Přírodovědci podle ní
mohou vymyslet sebegeniálnější řešení, ale když je společnost nepřijme, je
nepoužitelné. Společnost čekají další výzvy jako je klimatická změna,
dostupnost vody a další. „Kvalitní
vzdělání je způsob, jak se s krizemi vyrovnat, abychom byli odolnější
a neděsili se každého problému, který přijde,“ uvedla
Zažímalová. Institut SYRI samotný je podle ní ukázkou toho, že se dá dělat
velmi kvalitní základní výzkum a následně jej dobře transferovat do praxe,
což je to další přidaná hodnota SYRI.
Podle státního tajemníka
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Andryse je společenských potřeba víc než v minulosti.
Andrys již v minulosti uvedl, že společenské vědy byly dlouho na vedlejší
koleje, což může SYRI změnit. „Myslím,
že se to docela daří, jako resort máme k dispozici od SYRI už řadu analýz
a doporučení, s kterými můžeme pracovat,“ uvedl
Andrys.
Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš dnes zmínil okolnosti vzniku institutu jako reakci na pandemii. Podle něj vědci, ať už jsou z vysokých škol či ústavů Akademie věd mají vysvětlovat čím se zabývají a jaký je přínos vědy pro občany. „Nemůžeme jen být uzavření v laboratořích a seminárních místnostech,“ uvedl Bareš. Závěrem zmínil přání, aby proklamovaná podpora vzdělanosti, výzkumu, „kterou slyšíme napříč politickým spektrem“ byla v reálu zohledněna politickou reprezentací.
Žádné komentáře:
Okomentovat