Kristýna Matějková: Češi se vrhli na rekvalifikace. Mladí se chtějí učit a těm ve středním věku nic jiného nezbývá

Trh práce se proměňuje stále rychlejším tempem. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v zemi v následujících letech vlivem digitalizace zanikne 300 tisíc pracovních pozic a další milion výrazně změní svou náplň. Stát proto plánuje velké investice do rekvalifikací. A o další vzdělávání nebo i přeučení na jiný obor má zájem i stále větší počet Čechů.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 13. 5. 2024

 

Dokazuje to hned několik údajů. Jednak jsou to počty absolventů rekvalifikačních kurzů úřadů práce. Zatímco před pěti lety jich bylo devět tisíc, loni už kurz dokončilo téměř 24 tisíc Čechů. Prioritou je přitom podle Jurečky doplnění digitálních dovedností, bez nichž se už pracovníci na trhu neobejdou. Stát chce do roka a půl proškolit až 130 tisíc lidí a vyčlenil na to pět miliard korun.

 

Rostoucí zájem tuzemských pracovníků o další vzdělávání pozoruje například i personální agentura Randstad. Data z jejího průzkumu z letošního března ukazují, že nějakým kurzem prošlo 35 procent lidí na českém trhu. Polovina pracovníků pak zvažuje, že nějaké další vzdělání absolvuje. A pětina lidí navíc uvažuje o úplné změně kariéry.

 

„V poslední době se vztah Čechů k rekvalifikacím výrazně posouvá. Vědí, že k tomu, aby byli do budoucna konkurenceschopní na trhu práce a jejich znalosti byly nadále relevantní, musí se nějakým způsobem vzdělávat,“ říká šéf české pobočky Randstad Martin Jánský.

 

Největší zájem o rozvoj znalostí je v rámci dvou věkových skupin. Jednou je mladá generace. „Nastupují do svých prvních zaměstnání a chtějí se hodně učit. Vzdělávání zmiňují a požadují už na vstupních pohovorech,“ popisuje Jánský.

 

Velkou motivaci zejména dnešních dvacátníků ohledně většího vzdělávání prokázala řada průzkumů. Například jeden od profesní sociální sítě LinkedIn odhaduje, že 74 procent příslušníků generace Z (lidí narozených mezi lety 1996 a 2012) registrovaných na této platformě touží po tom se učit nové věci a posouvat se profesně dál. A to dokonce i za cenu toho, že vzdělávání budou věnovat čas o víkendech.

 

Jak dodává Jánský, jsou dvacátníci zároveň trochu napřed a mají zpravidla už jednu z nejcennějších dovedností na současném trhu práce a to je znalost technologií. Tu se postupně ve velkém začíná doučovat i skupina pracovníků ve středním věku, zejména od 45 let, která je podle dat agentury druhou nejaktivnější ve vzdělávání.

 

„Začali vnímat, že jejich relevance na pracovním trhu začíná narážet na určité limity. Zároveň ale vědí, že mají ještě minimálně 20 let pracovního života před sebou,“ říká Jánský. Roli podle něj může hrát i fakt, že některé firmy tuto skupinu zaměstnanců zkrátka postaví před hotovou věc a například přeučení se na nové technologie je pro ně povinné.

 

Ve vyšších věkových kategoriích pak Jánský zároveň pozoruje skupinu lidí, kteří se už vzdělávat odmítají. „Jsou tam ale určitě pořád lidé, kteří doufají, že to do důchodu nějak přežijí se stávajícími znalostmi a zkušenostmi.“

 

Podle Jánského je Česko nicméně stále z hlediska vzdělávání zaměstnanců v evropském srovnání pozadu. „V Evropě se rekvalifikacím začali věnovat mnohem dříve, takže je vlastně pořád ještě doháníme.“ Ze srovnání agentury vychází, že je z hlediska otevřenosti k dalšímu vzdělávání Česko někde u evropského průměru. Na vrcholku žebříčku je pak Švédsko a Nizozemsko, kde se rekvalifikovalo téměř 60 procent pracovní síly.

 

Rozdíl vnímají odborníci také oproti americkému trhu. „Vidím u Američanů výrazně vyšší vůli se dlouhodobě vzdělávat, rekvalifikovat a často začínat v úplně jiné profesi, než kterou vystudovali. Celoživotní vzdělávání je pro ně nutnost, zatímco u nás je to výsada těch více motivovaných,“ popisuje například Matouš Tlapák, výkonný ředitel společnosti Lifeliqe. Ta se zabývá moderními formami rekvalifikování, které nabízí právě i v USA.

 

Dodává však, že rozvoj digitálních technologií dohání ke změně i tuzemský trh a Češi se častěji pouští do kurzů, které jim zpravidla přinesou daleko více než tradiční školní výuka. Z hlediska digitální transformace mají však podle Jánského tuzemské firmy zatím největší mezery.

 

Podporu zaměstnavatele v učení se s novými technologiemi nicméně Češi postupně začínají vnímat jako základ. V průzkumu agentury Randstad více než třetina pracovníků uvedla, že by nenastoupila na pozici, kde by součástí nebylo školení v oblasti AI. Nabízí je ale jen pětina tuzemských firem. Podle Jánského bude rozvoj těchto dovedností zásadní pro firmy, pokud se budou chtít vůbec udržet na trhu.

 

Mimo technickou gramotnost mají zaměstnanci zájem o zlepšení komunikačních a prezentačních dovedností nebo také manažerských schopností. Světové ekonomické fórum odhaduje, že v roce 2027 budou na prvních dvou pozicích nejžádanějších dovedností před technologickou gramotností také kreativní myšlení a analytické uvažování.