Markéta Hronová: Správné aktivity mohou zvýšit IQ vašeho dítěte. Co s ním dělat a čemu se raději vyhnout?

Tři čtvrtiny procent vývoje mozku probíhají do sedmi let věku, největší potenciál vědci přisuzují období do tří let. Zbylých 25 procent se tvoří do 12 let a tím je mozek připravený pro další život.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 10. 5. 2024

 

Není to pouze genetika, která ovlivňuje inteligenci dětí. Je to především kombinace účinků genetiky s prostředím, ve kterém vyrůstají, a podnětů, kterým jsou vystavované.

 

Proč je důležité nechat dítě chodit po obrubníku? A s jakou činností se dnešní děti často potkají v mateřské škole poprvé, přitom je pro jejich správný vývoj nezbytně důležitá? Přinášíme tipy, jakými činnostmi rozvíjet batolata, ale i děti školního věku, od organizací, které se na správný rozvoj a využití potenciálu dětí specializují.

 

„Výzkumníci tvrdí, že míra dědičnosti IQ může být u malých dětí dokonce pouze 0,3 procenta, což zanechává obrovský prostor pro možnost její změny,“ uvádí Martin Chalupský, zakladatel České asociace pro aktivní rozvoj dětí – CAPARD. Organizace, která při covidové pandemii přerušila činnost a nyní se obnovuje.

 

„Dítě se narodí s nějakým potenciálem, ale pokud ho v tom správném věku nepodpoříme, nemusí se plně rozvinout,“ potvrzuje Lucie Měchurová, která má v Mense na starosti kluby nadaných dětí. Naopak, pokud dítě od narození dostává správné podněty, může i s nižším vrozeným potenciálem zvýšit vlastní IQ.

 

Až 80 procent informací z vnějšího světa vnímáme primárně zrakem. Proto je důležité dávat už malým kojencům dostatek podnětů. „Nejde jen o pár zavěšených medvídků nad postýlkou, lepší je věšet černobílé a červené pruhované obrázky na kolíčky, takže můžete věci měnit,“ uvádí speciální pedagožka a členka CAPARD Ivana Vlková.

 

V batolecím věku pak dochází k vývoji motoriky a je potřeba rozvíjet hned několik oblastí. Činnosti podporující hrubou motoriku jako právě chůze po obrubníku nebo pohyb v přírodě, na dětských hřištích či jízda na odrážedle předcházejí pozdějším problémům dítěte například se sebeobsluhou, s házením nebo udržením rovnováhy a držením těla.

 

„Nejlépe uděláte, když miminku nebudete v motorickém vývoji nijak pomáhat. Nebudete ho předčasně posazovat nebo vodit za ruce. Do jednoho roku doporučuji také posilování hlubokého svalstva trupu. Je možné cvičit Bobathovu metodu, která používá například velký balon či válec, nebo chodit na oblíbené plavání,“ říká Vlková. Dětem prospěje také opičí dráha, házení nebo kutálení s míčem, které má do budoucna pozitivní vliv na čtení.

 

Trénink jemné motoriky zlepšuje obratnost ruky, ale i kooperaci ruky a oka, později jsou zásadní u sebeobsluhy. Je to například hra s kostkami, stavění komínů, vkládání tvarů do podložky, různé třídění materiálů podle velikosti, barev, tvarů, zapichování párátek do cedníku, přelévání vody v kelímku či práce s jedlou modelínou.

 

Už od narození je dobré nezapomínat na hudbu. Zpívání rozvíjí v mozku celou neuronovou síť napříč různými oblastmi. Hudba působí velmi pozitivně na psychiku, podporuje fantazii a emoční vývoj dítěte, rozvíjí paměť, motoriku i logické myšlení. „Říkanky, básničky, písničky z rádia, váš vlastní repertoár třeba v autě. Ve věku dvou let už dítě samo zvládne reprodukovat krátký rytmus a bude zpívat s vámi,“ radí Vlková.

 

U starších dětí pak rodiče mohou rozvíjet schopnost napodobovat. Třeba vyskládat do krabičky od vajíček různě barevné míčky a nechat dítě, aby je stejně srovnalo do druhé krabičky. Tím mu usnadníte třeba i budoucí učení.

 

 

Nezapomeňte si házet míčem

 

Mensa pro školky připravuje program NTC Learning, nabízející ucelený soubor činností, které předškolním dětem umožňují rozvinout vlastní potenciál na maximální možnou hranici. Některé činnosti jsou sofistikované, jiné vlastně obyčejné. „Jenže ze zkušenosti učitelek víme, že dnešní děti často právě ty obyčejné věci nedělají a někdy si až ve školce poprvé vyzkouší házení míčem,“ popisuje Měchurová.

 

Po druhém roce věku začíná vývoj slovní zásoby. V tomto období je důležité na dítě co nejvíce mluvit, vyprávět si s ním, číst v obrázkových knížkách a postupně ho zvykat na čtení před spaním. „Získají tak ke čtení pozitivní vztah, což je důležité, protože dnešní děti si někdy hledají vztah ke knihám obtížně,“ připomíná Měchurová.

 

Od tří do šesti let se nejlépe rozvíjí matematika a logika. Rodiče mohou s dítětem třídit předměty podle velikosti, tvarů, barev, přiřazovat určitý počet, porovnávat, jestli je něčeho hodně, málo, jestli je dům nízký, vysoký. Později se přidává pravolevá orientace jako vpředu, vzadu, první, prostřední, poslední a ještě později i časová a dějová posloupnost, nadřazené pojmy.

 

Už od předškolního věku je pak dobré mozek trénovat na práci s abstraktními symboly. „Podle vývojové psychologie děti v předškolním věku s abstrakcí neumí pracovat, ale není to pravda, pokud jim ji vhodně nabídneme,“ popisuje Měchurová.

 

V Mense to dělají například s vlajkami. Dětem jich představí nejdříve třeba pět a přiřadí si k nim správné země, pak přichází série dalších cvičení a končit to může tím, že předškoláci umí říct, která vlajka patří jaké zemi, co se tam vaří za jídlo nebo jakou tam poslouchají hudbu. Základem metody je ale propojovat symboly s něčím konkrétním.

 

„Děti v Číně se učí znakové písmo od tří let. Je to obrovský systém abstraktních symbolů, a když se později dělají průzkumy funkční gramotnosti, tedy jak si dokážou zapamatovat to, co se učí nebo přečtou, děti z Asie z těchto průzkumů vždy vycházejí velice dobře,“ popisuje pedagožka.

 

Pro rozvoj starších dětí by Měchurová doporučila takzvané smart games. Což jsou skládačky s různou tematikou, jejichž podstatou je, že mají vzrůstající obtížnost. Jedna skládačka má třeba až 45 úrovní. Děti si ji procházejí od prvního „levelu“ a postupně zvyšují obtížnost.

 

„Na těchto hrách rodič dobře zjistí možnosti svého dítěte, kam až ho může posunout. Co ještě zvládne a kdy už mu to nejde, a tím pádem ho to nebaví,“ vysvětluje s tím, že naopak nutit dětem aktivity, na které ještě nejsou připravené, je rodičovskou chybou.