Aktuálnímu tématu revize RVP se věnoval další z řady kulatých stolů SKAV a EDUin. Tentokrát účastníci panelu diskutovali na téma: Odpovídá návrh nového kurikula vzdělávání pro budoucnost? V současné době Národní pedagogický institut pořádá veřejnou konzultaci k návrhu nového kurikula.
Zdroj: Janek Wagner, Pedagogické
info 30. 5. 2024
„Jsem rád, že se veřejná konzultace koná, ale
pokud bych měl být přísným kritikem, měli jsme v tomto bodě být už před rokem,“ poznamenal Tomáš
Kuba ze SKAV s tím, že zatímco na přípravě zadání pro revizi odborná veřejnost
mohla participovat, návrh nového kurikula vznikal v posledních měsících tak
trochu za zavřenými dveřmi NPI. Experti, kteří ho nyní připomínkují, se s ním z
velké části seznámili až se zahájením veřejné konzultace. Veřejná diskuse,
která se kolem nového kurikula vede, je přitom pro pozitivní změnu ve školách
minimálně stejně důležitá než samotný dokument. Otázkou je, zda pro ni bude
stačit čas vyhrazený harmonogramem ministerstva školství. „Potřebujeme
čas, aby to, co nyní máme, uzrálo,“ dodal.
„Veřejnou konzultaci vidíme jako součást
procesu tvorby, nikoli ještě schvalování. Zároveň vnímám, že v této zemi nebyl
zformulován koncepčně radikálně jiný alternativní návrh, nevidím nikoho, kdo by
říkal, že výuka má probíhat fundamentálně jinak, a to je pro mě také významná
zpráva,“ řekl
k současné fázi přípravy nového kurikula náměstek ministra školství Jiří
Nantl.
Záznam Kulatého stolu SKAV a EDUin je k
dispozici na YouTube
SKAV.
Diskutovali:
— Matěj Bulant / Národní pedagogický
institut
— Tomáš Kuba / Stálá konference asociací ve
vzdělávání
— Jiří Kulich / Pavučina, Síť středisek
ekologické výchovy
— Pavlína Moravcová / ZŠ Pod Montací
Náchod
— Jiří Nantl / Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy
— Dana Pražáková / Česká školní inspekce
Moderátor: Dana Ticháčková/
Učitelská platforma
Diskutovalo se například o tom, do jaké míry
návrh nového rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy odpovídá
zadání, zda umožní rozvoj kompetencí u žáků a žákyň nebo zda může pomoci
vyřešit dlouhodobé problémy českého školství, mezi které patří například
nerovnosti v přístupu ke vzdělávání nebo wellbeing žáků a žákyň.
„Cílem revize je zlepšení základních
gramotností, skutečné zavedení kompetenční výuky, aby žáci uměli nejen uvádět
fakta, ale rozuměli jim a uměli je používat, a uchopení osobnostního vývoje ve
škole,“ pojmenoval
záměr ministerstvo školství Jiří Nantl.
Podle panelistů se zadání revize v některých
oblastech daří, ještě je toho ale potřeba hodně odpracovat.
„Do návrhu RVP se více promítá potřeba
reagovat na výzvy současného světa, což bylo jedno ze zadání revize.
Digitalizace se do kurikula propsala už při malé revizi a nyní ještě zesílila.
Oproti současnému RVP obsahuje návrh nové akcenty, které dosud byly marginální
nebo chyběly, jako je wellbeing, udržitelnost, podnikavost nebo participace a
vlastní aktivita žáka,“ shrnul změny oproti stávajícímu kurikulu Jiří
Kulich.
Klíčové kompetence a průřezová témata versus
obory
Připravované kurikulum má být stejně jako to,
podle nějž se nyní učí, zaměřené na rozvoj klíčových kompetencí. Na rozdíl od
stávajícího kurikula je ale ambicí jeho tvůrců lépe je začlenit do výstupů /
výsledků učení a především dosáhnout toho, aby školy s kompetencemi začaly
pracovat v každodenní praxi. Matěj Bulant zdůraznil, že oproti současnému
kurikulu byl dopracován koncept klíčových kompetencí: „Popsali jsme je
nejen ve smyslu toho, co obsahují, ale také jak si představujeme jejich
naplňování a jak mají vypadat výsledku učení v uzlových bodech, tj. v
Jiří Kulich s ním souhlasil v tom, že dokument
je návodnější než současné kurikulum, ale ještě to není dostatečné – stále
hrozí, že se klíčové kompetence budou „vznášet jako něco obecného“ nad
oborovými výstupy. Hodně práce podle něj bude potřeba odvést na metodických
materiálech a modelových školních vzdělávacích programech (ŠVP).
Nepomáhá ani to, že je nové kurikulum stále
pojato jako oborové, navíc jsou jednotlivé obory zpracovány nevyváženě. Zatímco
například dějepis nebo přírodopis jsou „na kompetenční vlně“, další obory /
předměty jsou v návrhu pojaty tradičněji. “Výsledků učení je ale
rozhodně méně a jsou širší, což poskytuje svobodu v uchopení školou a
učitelem,“ myslí si Jiří Kulich. Nerovnováha by podle mohla být
podobná jako v současném kurikulu, které také poskytovalo prostor pro
kompetence a průřezová témata, ale nedávalo dost podnětů (stejně důležité jako
dosáhnout očekávaného výsledku „předvede použití sil a tlaku“, by mělo být
„získá přesvědčení o schopnosti uskutečnit vlastní projekt nebo vyjádření
názorů“). Pokud se ale kompetenční a nadoborové pojetí do škol dostat nepodaří,
místo do nového dokumentu by se vyplatilo investovat do implementace
stávajícího kurikula.
Oborová orientace nového kurikula ale podle
Jiřího Nantla odpovídá mainstreamovému pohledu učitelské veřejnosti, odklon od
oborovosti by podle něj zvyšoval riziko, že učitelé nové RVP nepřijmou. Pro
školy, které by chtěly tradiční předměty propojit do větších celků, chce
Národní pedagogický institut uzpůsobit jeden z připravovaných modelových ŠVP.
Základní gramotnosti
Nově se v návrhu kurikula objevuje pojem
gramotnost – konkrétně jeho tvůrci zavádějí pojem čtenářsko-pisatelská a
matematicko-logická gramotnost. „Z hlediska našich politických priorit
klademe na základní gramotnosti velký důraz. Kromě toho, že má kurikulum mířit
do budoucnosti, musí přispět i k řešení dlouhodobých problémů českého
vzdělávání,“ myslí si Jiří Nantl.
Tímto dlouhodobým problémem je podle něj
zejména malá čtenářská gramotnost. Ve zvyšování zejména čtenářské gramotnosti
vidí cestu například i ke snižování nerovností. „Potřebujeme, aby podíl
dětí, které nerozumí tomu, co čtou, nebyl 25 až 30 procent, ale kolem
deseti, jak je to v jiných evropských zemích,“ dodal náměstek
ministra.
„Jsem ráda, že si všimli i další aktéři, že se
dětem v gramotnosti nedaří. Česká školní inspekce to říká roky, zatím jsme ale
hodnotili něco, co nebylo v kurikulu uvedeno,“ poznamenala k
tomu Dana Pražáková. Riziko vidí v ambici pojímat gramotnosti šířeji jako
čtenářsko-pisatelskou a matematicko logickou, když školy zatím nemají
vypracovanou strategii pro rozvoj gramotnosti čtenářské a matematické.
„Je ale možné, že dokážeme učitelům připravit
tak intenzivní a kvalitní metodickou podporu, že to dokážou,“ dodala.
Přijímací zkoušky na střední školy a druhý
cizí jazyk
Ministerstvo školství má podle Jiřího Nantla
ambici změnit přijímací zkoušky. „Existuje představa nebo zadání, které
znají systémové organizace, aby při povinném zavedení RVP byla změněna podoba
přijímací zkoušky, a to pravděpodobně i legislativně, do podoby závěrečné
zkoušky základní školy. To by byl myslím silný impuls, aby to všichni brali
vážně,“ řekl Jiří Nantl.
Naznačil také, jak ministerstvo školství
uvažuje o dalších neuralgických bodech diskuse o obsahu vzdělávání, například o
otázce výuky druhého cizího jazyka. Řešení je podle něj vnímat regionální
školství jako celek. „Máme problém začít na prvním stupni s
angličtinou. Možná je řešení začít s druhým cizím jazykem až na střední škole,
když už žáci zvládají angličtinu a také češtinu na potřebné funkční úrovni,“ řekl
náměstek ministra.
Wellbeing
Vedle rozvoje gramotností je podle Matěje
Bulanta další prioritou na ucelený rozvoj osobnosti dětí, čemuž v návrhu
kurikula odpovídá začlenění principů wellbeingu, který by měl prostupovat všemi
oblastmi vzdělávání. „My bohužel máme téměř prvenství v tom, jak
negativně žáci vnímají školu a jak vnímají ne-podporu od školy a učitelů. To nezávisí
na didaktické připravenosti a kvalifikovanosti učitelů. V něčem je tu asi
souvislost s financováním škol nebo s tím, jestli mají k dispozici podpůrné
pozice, ale především je to věc hodnotová. Je to téma, které je v české
společnosti extrémně problematické, protože pro to v podstatě nemáme omluvu.
Nemáme omluvu pro to, že čeští žáci více než jiní mají pocit, že se o ně
učitelé nezajímají, nemáme pro to vysvětlení. Řada kompetenčních věcí se
nepředává přednáškou nebo vyplněním pracovního listu, ona se vstřebává,
modeluje tím, co se každý den ve škole děje,“ okomentovala důležitost
změny přístupu v tomto ohledu Dana Pražáková.
Jak moc má kurikulum určovat, co a jak mají
školy učit, aby učitelé vzali změnu kurikula za svou, musí podle Pavlíny
Moravcové cítit prostor se k němu vyjádřit. „Cítím naději v tom, že se
kolem změny diskutuje. Jako na učitele, který by s novým kurikulem měl
pracovat, na mě ale po prvním nahlédnutí padá tíseň,“ okomentovala
předložený dokument učitelka Pavlína Moravcová ze Základní školy z Náchoda. Na
rozdíl od ostatních panelistů úskalí vidí v tom, že je návrh nového kurikula z
jejího pohledu příliš podrobný. „Za sebe jako za učitele to
nepotřebuji, spíš mi to brání ve vlastní tvořivosti a vymýšlení, jak to chci
uchopit já. Potřebovala bych dobře zformulovaný cíl, hledat společně s dětmi,
jak toho cíle dosáhnout, považuji za úkol pro učitele,“ myslí si
Pavlína Moravcová.
Pro NPI, které v diskusi zastupoval Matěj
Bulant, je to zpětná vazba ke zpracování dokumentu, který byl v veřejné
konzultaci předložen v podobě digitálního nástroje, že odlišení závazných a
“nepovinných” částí dokumentu není intuitivní.
Opačný názor než Pavlína Moravcová – totiž že
školy mají dostat k dispozici dobře zpracovanou metodickou podporu a modelové ŠVP
– ale mezi panelisty převládal. „Největší výzvou bude tvorba modelového
ŠVP, které bude zaměřeno oborově, protože s vysokou pravděpodobností se jím
bude inspirovat největší množství škol a zároveň největší množství škol, které
dosud nebyly nadšené z tvorby vlastního ŠVP,“ myslí si Dana Pražáková.
Pokud se to nepodaří, je tu podle ní riziko, že nové kurikulum nejen že
nepomůže snížit nerovnosti mezi školami, ale ještě je dále prohloubí.
Žádné komentáře:
Okomentovat