Silné ročníky dětí, které se nedostaly na střední školu, se začínají propisovat také do rostoucího počtu mladistvých v evidenci Úřadu práce ČR. Letos jich je téměř o šestinu víc než loni v květnu, celkem úřady evidují 5141 mladistvých ve věku 15 až 18 let.
Zdroj: Hospodářské
noviny 1. 7. 2024
Pokud
uchazeči o střední školy neuspějí ani v aktuálním třetím kole, budou mít
čas se na úřad přihlásit do konce prázdnin. Právě do té doby totiž za ně
bude stát platit zdravotní pojištění. Pokud by se ale nepřihlásili ani
nenastoupili do práce, od září si pojištění začnou platit sami. Minimální
platba je 2552 korun měsíčně, jinak hrozí naskakování dluhů a penále.
Podle
krajské ředitelky úřadu práce v Brně Lucie Kolářové, která je zároveň
celorepublikově garantkou poradenství, nárůst uchazečů z řad mladistvých
nepřekvapuje: „Odpovídá to vývojové křivce populace, na střední školy se teď
hlásí silnější ročníky oproti rokům
Na
„pracáku“ na ně čeká buď rekvalifikační kurz, nebo nabídky nekvalifikovaných
pozic. Určitě je ale poradci nenechají flákat. „Pořád jsme úřad práce a
jedním z našich základních poslání je hledat zaměstnání. I mladiství mohou
očekávat nějaké nabídky práce po konzultaci s poradcem. Pokud nemají žádnou
kvalifikaci, jedná se o pomocné a nekvalifikované pozice,“ říká Kolářová.
Na první
schůzce poradce od mladistvého většinou zjišťuje, jestli se bude chtít do
školy vrátit, udělat si rekvalifikační
kurz, aby měl alespoň nějaké dovednosti, případně jít rovnou někam
pracovat. „Zájem je o rekvalifikace v oblasti služeb, například gastronomie,
kadeřnice či kosmetičky, z kurzů
digitálního vzdělávání pak o počítačovou grafiku nebo kurzy umělé
inteligence,“ popisuje Kolářová.
Ne všechny
úřadem nabízené rekvalifikace jsou ale dostupné už od patnácti let.
Na podporu v nezaměstnanosti mladiství nemají nárok, pro ten je potřeba
platit v průběhu dvou let alespoň dvanáct měsíců důchodové pojištění.
Na střední
školy se ani po druhém kole nedostalo 701 deváťáků a zhruba 1500 dětí, které
vyšly základku už dřív a zkoušely se na vybranou školu přihlásit
znovu. Podle programového ředitele Informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslava Hřebeckého
je úřad práce lepší varianta, než aby rodiče nechali nezletilce doma, živili je
a nechali koukat na televizi nebo do počítače.
„Měli by si
zachovat denní režim a plnit si nějaké povinnosti. Je ale lepší nechat
děti ve vzdělávacím procesu, ať raději dělají méně žádanou střední školu, než
aby někde doplňovaly regály nebo se na inzerát pustily do dělnické profese,“
dodává.
Seznam
volných kapacit v aktuálním třetím kole přijímaček je na webu DIPSy –
k dispozici je aktuálně 1045 různých oborů, na každém z nich jsou pak
jednotky až nízké desítky volných míst.
V řadě
případů jde o řemeslné obory a dvouletá učiliště bez maturity, další volná
místa jsou zase na soukromých školách, které chtějí školné. Například vyučit se
za dva roky pokrývačem stojí na střední škole Bean v pražských
Vysočanech třicet tisíc ročně, na druhé straně až 213 tisíc korun ročně
zaplatí zájemci o studium na gymnáziu Dino High School v pražských Petrovicích.
Určitou
pastí může být roční studium na jazykové škole, děti na nich totiž nemají
status studenta. I v takovém případě by bylo záhodno se na úřad přihlásit,
ten to ale vnímá problematicky. „Pro nás je to překážkou – takový zájemce
nesplňuje základní podmínku uchazeče o zaměstnání, protože by se práci nemohl
věnovat, když je každý den ve škole,“ vysvětluje Kolářová.
Přitom
například jazyková škola Elvis na svém webu frekventantům ročního denního
studia po základní škole radí se na úřadě přihlásit. „Překvapuje mě, že
stát nezohledňuje, že se naši studenti připravují na školu a rodiče to platí.
To, že dítě někde má každodenní kurzy, nemusí úřad ani zajímat, je to každého
soukromá věc,“ míní Martin Hofman, koordinátor jazykových kurzů Elvisu.
Děti, které
se objevují na úřadech práce, ale nejsou jen ty, které se nedostaly na
střední. Podle Karla Garguláka z výzkumné organizace PAQ Research každoročně
tři až čtyři tisíce dětí nedodělají základní
školu a zhruba deset tisíc dětí nedostuduje střední školu. „Jeden
nedostudovaný středoškolák vyjde veřejné rozpočty zhruba o 2,1 až 2,8
milionu dráž než dostudovaný, náklady jsou zejména v oblasti sociálního a
zdravotnického systému. Prevence se proto vyplatí,“ uvedl na červnovém Fóru
rodinné politiky pořádaném ministerstvem práce.
Aktuálně
ministerstvo školství v této souvislosti připravuje prodloužení
povinné školní docházky – vedle základní školy by se rozšířilo i na
alespoň dvouletou střední školu. „Jde o to, aby měli žáci výbavu a mohli
nastoupit do pracovního procesu s nějakou kvalifikací. Tím, že děti odcházejí
ještě ze základní školy nebo hned po ní, se roztáčí kolo nezaměstnanosti a
dávek,“ říká Renata Zajíčková, poslankyně ODS, která návrh prosazuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat