Markéta Hronová: Platy kuchařek dál brzdí klíčové změny ve školství. Bek neustoupil a sází na poslední pokus

Politici se opět nedohodli na schválení novely školského zákona, která přináší desítky změn. Například více peněz pro školy, které vzdělávají náročnější žáky, slučování menších škol nebo garance psychologa či sociálního pedagoga pro větší školy. Schválení novely brání dodatečně přidaný návrh na převod financování nepedagogických pracovníků – tedy například kuchařek či školníků – ze státního rozpočtu na obce. Opoziční poslanci byli připraveni novelu schválit, pokud by tuto část ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vyjmul. Ten to ale nakonec neudělal.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 7. 5. 2025

 

„Pokud bychom přistoupili na to, že odložíme převod financování nepedagogů, může to usnadnit projednávání v Poslanecké sněmovně. Ale na druhé straně to znamená, že budou pokračovat některé negativní tendence, které vidíme ve fungování škol,“ zdůvodnil už dříve svůj odmítavý postoj k ústupku Bek.

 

Ministerstvo jako ústupek navrhovalo, že by změna financování nepedagogů začala platit až od ledna 2026 místo původně navrhovaného září. Poslanci se ale obávají, kde vláda na dodatečné financování nepedagogů vezme, když v rozpočtu už žádné nejsou. To ministr Bek neobjasnil. „Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol,“ uvedl pouze s tím, že vláda během dvou týdnů přijme usnesení a prostředky budou rozepsány školám do konce roku.

 

 

Kritika z více stran

 

Proti Bekově návrhu je řada kritiků – od politiků, ředitelů škol po obce a města. Školy nechtějí, aby o jejich provozu, jaké učebnice či pomůcky nakoupí nebo kolik kuchařek najmou, rozhodovali starostové. Opoziční poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se také obává, že v případě schválení změny obce nedostanou na nepedagogy dostatek peněz a budou na ně muset doplácet ze svých rozpočtů.

 

Sněmovna odsouhlasila, aby se o novele hlasovalo ve středu 28. května ve 12 hodin. To znamená, že hlasování nebude moct oddálit rozprava nebo obstrukce, které její schválení znemožnily už dříve. 

 

Podle informací HN ministr o vyjmutí návrhu původně uvažoval, nakonec ale nechtěl, aby to vypadalo jako politická prohra. V pondělí k tomu totiž vyzvala třicítka nevládních organizací. Ve výzvě na koalici apelovali, aby kontroverzní návrh vyjmuli a umožnili tak schválení novely. „I když se to nakonec nestalo, koalice se sjednotila nad svým návrhem a stanovila pevné hlasování, čímž deklaruje zájem vše schválit. Což lze označit za pozitivní,“ řekl HN jeden z autorů dopisu Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research. Opačný názor má však další ze signatářů, předseda školských odborů František Dobšík. Obává se, že peněz na nepedagogy obce nedostanou dost a ředitelé se o ně s nimi budou muset dohadovat. 

 

 

Co neschválená novela ohrožuje

 

Pokud se novelu nepovede v posledním květnovém termínu schválit, podle organizací hrozí zánik více než 1600 pozic školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Dotační programy na jejich financování totiž končí v září a školy by je neměly z čeho platit. Novela by naopak zařídila, aby školy nad 180 žáků dostávaly peníze na školního psychologa automaticky a nemusely opakovaně žádat o granty s nejistým výsledkem jako nyní. Menší školy by je sdílely.

 

Gargulák upozorňuje také na fakt, že minulý týden poslanci schválili výrazné omezení odkladů školní docházky s tím, že školy k tomu dostanou adekvátní podporu. Jenže schválený asistent pedagoga do každé třídy nestačí. „Do škol potřebujeme dostat další finance a odborníky, které zajišťuje právě tato novela,“ říká.

 

Novela dále zajišťuje slučování škol pod jedním zřizovatelem, které mají méně než 180 žáků. Změna se dotkne hlavně mateřských škol, které zřizovatel spojí buď se základními, nebo s ostatními mateřskými školami. To má přinést úspory a efektivitu třeba v administrativě, malé školy by také mohly sdílet aprobované učitele pro každý předmět, psychology a podobně.

 

Více peněz na platy učitelů, podpůrné pozice či pomůcky by nově měly dostat školy, které vzdělávají žáky ze sociálně slabého ekonomického prostředí, ale třeba i ty, které se potýkají s velkým množstvím cizojazyčných žáků, dostanou více peněz. Další z bodů naopak přináší možnost regulovat objem financí, které stát posílá do škol v případě ekonomické krize. To by mohlo ohrozit například půlení hodin a podobně. 

 

Novela přináší také řadu dalších drobnějších změn, některé formou pozměňovacích návrhů, jako je větší podpora pro cizojazyčné žáky nebo pro začínající učitele, ale obsahuje i pozměňovací návrhy týkající se soukromých škol, které budí kontroverzi. „Pokud kraj nebo obec nepovolí vznik soukromé školy z důvodu dlouhodobého záměru vzdělávání a naplněných kapacit, škola bude moci založit dceřinou společnost, a tím zákaz vlastně obejít,“ uvedla poslankyně Berkovcová.