Natálie Tůmová: Věnuje se neurovědě, absolvovala kurz na Oxfordu. ‚Dělejte, co vás baví,‘ říká nadaná středoškolačka

Za výzkum mozkové odpovědi na chemoterapii získala prestižní ocenění včetně České hlavičky a nominace na mezinárodní soutěže. Díky stipendiu z esejistické soutěže Immerse Education studovala medicínu na letním programu v Oxfordu. Kromě neurovědy se věnuje divadlu a dobrovolničí u dětí s poruchou autistického spektra. „Škola mi dávala základ, ale vždycky mi zbývala energie na další věci,“ říká finalistka soutěže Středoškolák roku Evelína Voleská.

Jaroslav Mašek: 16 AI profesí budoucnosti jako motivace pro žáky

Jak budou vypadat AI profese budoucnosti? A ve kterých z nich by se chtěli vaši žáci realizovat?

Daniel Noska: Nebojte se jít si za tím, co vás baví. Odvaha a odhodlání jsou silné nástroje, říká středoškolák

Se svým výzkumem na téma kvantových počítačů, který publikoval i Československý časopis pro fyziku, se zúčastnil několika soutěží, v nichž obsadil přední příčky. Kromě astronomie a fyziky ale Matěje Šicnera naplňuje i popularizace vědy. Patří tak například mezi hlavní organizátory projektu Zvaž vědu! „Když člověka něco skutečně baví, chce se v tom přirozeně rozvíjet a posouvat,“ říká finalista soutěže Středoškolák roku 2025.

Markéta Hronová: Rozdíl mezi žáky ze Sokolova a Prahy – východ je několik tříd. V jakých okresech mají lepší výsledky, než by se dalo čekat?

Výsledky testů České školní inspekce znovu potvrdily velké rozdíly ve výsledcích žáků v regionech s vysokou nezaměstnaností a nižší vzdělaností a těmi, kde je ekonomická situace obyvatel lepší. „Tyto rozdíly se navíc stále prohlubují,“ upozornil vrchní školní inspektor Tomáš Zatloukal. Nová analýza České školství v mapách však odhalila zároveň i regiony, které by vzhledem k socioekonomické situaci měly mít spíše horší výsledky, ale není tomu tak, a kde jsou naopak lepší, než by odpovídalo zázemí žáků.

Natálie Tůmová: Rád pozoruji noční oblohu, galaxie a hvězdy. Chtěl bych pracovat na světové observatoři, říká student

Středoškolák Alex Faivre se zabývá astronomií, programováním a přírodními vědami. Zvítězil na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v Nepálu, navázal tak na stříbro z předchozího ročníku a uspěl i v řadě dalších soutěží. Mnoho odborných zkušeností získal na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR. „Je hezké vidět, že se v Česku někdo snaží ocenit práci mladých lidí,“ říká pro iRozhlas.cz finalista soutěže Středoškolák roku Faivre.

Markéta Hronová: Kniha „na předpis“. Četba může dětem pomoct s úzkostmi, nová metoda se učí už i v Česku

Že je čtení knih prospěšné, se ví už odpradávna. Nyní se však nejen odborná literatura, ale také romány nebo pohádky začínají cíleně využívat jako téměř léčebný prostředek. Dospělým i dětem může výběr správné knihy v kombinaci s následnou reflexí pomoci překonat řadu složitých situací, jako je třeba dospívání či rozvod. V Česku stále málo známou biblioterapii využívají psychologové, ale s knihami jako podporou duševního zdraví dětí mohou pracovat i učitelé nebo rodiče.

Zuzana Hronová: Přípravné třídy fungovaly, proč je rušíte? Učitelé kritizují odkladovou novelu

Mnozí předškoláci do školky nechodí, nemají hygienické návyky, neumí se chovat v kolektivu, často neumí česky. Všechny tyto mezery s nimi doháněli učitelé v přípravných třídách. Jenže ty se mají rušit v rámci radikálního omezení odkladů v takzvané odkladové novele, jež je součástí změn školského zákona. Někteří učitelé a ředitelé však mají s přípravkami ty nejlepší zkušenosti a jejich rušení se obávají.

Analýza EDUinu: Vláda zlepšila podporu učitelské profese, zato financování vzdělávání je nadále nedostatečné

EDUin přináší analýzu plnění vládního programového prohlášení.

Nový program MŠMT řeší nedostatek kvalifikovaných odborníků ve školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo návrh nového Programu na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v oblasti učitelského, speciálně pedagogického a psychologického vzdělávání. Program reaguje na závažný a dlouhodobě se zhoršující nedostatek kvalifikovaných odborníků ve školách, který významně ovlivňuje kvalitu výuky.

Stát musí zastavit nedobrovolný odliv dětí s postižením do domácího vzdělávání, žádá poradní orgán ombudsmana

Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.

Josef Mačí: Zrušit inkluzi? Na slib části politiků by nakonec doplatili úplně všichni

Volání po zrušení inkluze se opět před volbami vrací. Už ale nezaznívá, že by to zároveň způsobilo přesun desítek tisíc dětí a stát by to vyšlo jen v první fázi na miliardy korun. Odborníci se shodují, že to nedává smysl.

Jan Křovák: „Inkluze se nepovedla.“ Strany před volbami mluví o speciálních třídách

Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Anežka Hesová: Kolik kroužků už je moc? Důležitější je ptát se, kdo je vede a co dítěti přinášejí

Ze školy rovnou na fotbal, kytaru, aerobik nebo výtvarku. Jednou z výzev začátku školního roku je pro mnohé rodiče poskládat týdenní rozvrh svých dětí tak, aby se po vyučování mohly věnovat svým zájmům, stíhaly se připravovat do školy a měly přitom čas i na odpočinek a spontánní hru s kamarády. Míru organizovaného a neorganizovaného programu volí každá rodina podle svých vlastních kritérií a tím hlavním zůstávají preference samotných dětí. Často ale hraje roli i cena a dostupnost kroužků, ambice rozvíjet nadání dětí a někdy také strach, aby neskončily celé odpoledne na telefonu nebo na tabletu.

Patricie Martinů: Dějepis jako kreativní experiment. „To důležité se děje vždy ‚na švu‘ předmětů a oborů,“ říká oceněný učitel David Venclík

Učí sice dějepis a společenské vědy, ve své výuce ale klade důraz na mezipředmětové vazby. „Neučíme se pouhá fakta, ale i vnímat souvislosti,“ říká Venclík, který v letošním ročníku ceny Global Teacher Prize Czech Republic došel až do finále. Žáky pražského gymnázia Nový PORG i studenty učitelství na Univerzitě Karlově vede k hledání vlastních otázek, práci s chybou a schopnosti reflektovat, a to v bezpečném prostoru.

Martin Petříček: Výuka se mění. Učitelům, kteří jen odvykládají látku a dají test, sebere AI práci

Jsou školy, které vnímají umělou inteligenci jako hrozbu pro kvalitu výuky. Bojí se, že studenti budou opisovat, přestanou přemýšlet a ztratí motivaci učit se, když jim odpovědi poskytne nástroj jako ChatGPT. Snaží se tedy AI spíše vytěsnit. Naopak na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu ji přijímají jako běžný nástroj, stejně jako kalkulačku nebo textový editor.

Bianca Bellová: Česká volba: Tom Sawyer by měl dnes šest diagnóz

Problémy, které mohou mít různé příčiny, se často řeší výhradně jako psychiatrické poruchy. Míra posedlosti vlastním duševním zdravím je znepokojivá, píše spisovatelka Bianca Bellová v dalším ze série textů o české společnosti.

Vladimír Kroc: Českým žákům a žačkám chybí sebedůvěra. Hodnotí se hůře než školáci z jiných zemí

V předvečer prázdnin přispěla k hodnocení zdejších žáků a žákyň i studie nezávislého think tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd. Zaměřila se na sociálně emoční schopnosti patnáctiletých žáků a žaček, kteří se sami hodnotili. „Otázky se zaměřují na celkem šest dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání,“ uvádí pro Radiožurnál jeden z autorů studie Daniel Münich.

Tomáš Pancíř: Náměstek ministra školství – Maturita je v naší společnosti více než zkouška, je to téměř kulturní fenomén

Státní organizace Cermat musí věnovat zvýšenou pozornost ověřování testových úloh před použitím ve zkouškách, vyplývá z analýzy jednotné přijímací a maturitní zkoušky ministerstva školství. To teď navrhuje zřídit dohledový orgán, který bude na přípravu a vyhodnocení zkoušek dohlížet. „Chceme požadovat, aby byla nastavena standardní obtížnost, technicky se tomu říká kotvící úlohy,“ říká pro Radiožurnál náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Markéta Hronová: Vlk se nažral, ale koza zůstala celá. Jak vláda (ne)splnila sliby ve školství a co čeká na tu příští?

Vzdělání bylo prioritou každé vlády už od revoluce. Alespoň vždycky před volbami. U končící vlády Petra Fialy tomu nebylo jinak – při závěrečném zúčtování se ale ukazuje, že se jí plnění slibů deklarovaných ve vládním programovém prohlášení příliš nedařilo. Většinu bodů politici vládní koalice rozpracovali, do zdárného konce se jim nepodařilo dotáhnout téměř žádný. Které sliby jsou na dobré cestě, jaké se zadrhly a na které vůbec nedošlo? A na co by se podle expertů měla zaměřit příští vláda?

Patricie Martinů: Žáci chodí do dílny s úsměvem. To je pro mě největší odměnou, říká vítězka GTP CZ 2025 Eliška Havránková

Proaktivita v oblasti moderní projektové výuky řemesla, umožnění žákům spolupráce s institucemi, účast na tuzemských i zahraničních stážích nebo profesní rozvoj. To vše zajistilo v letošním ročníku Global Teacher Prize Czech Republic učitelce zlatnictví Elišce Havránkové z Akademie Světlá nad Sázavou první místo.

Marek Adler: Do jaké míry vláda naplnila jednotlivé body svého programového prohlášení pro oblast školství?

Marek Adler, ředitel školy základní školy Be Open v Praze, komentuje na sociální síti Facebook přehledový dokument PAQ Research: "Co jsme se dozvěděli? Vláda splnila přesně 0 z 17 konkrétních slibů. Některé sliby, naplnila jen částečně, jiné vůbec, v některých oblastech dokonce došlo k zhoršení."

Aleš Kubelka: V okolí Prahy vznikají svazkové základní školy. Nové třídy otevřou v září

Přírůstek obyvatel spojený zejména s developerskou výstavbou nutí obce v blízkosti Prahy investovat do vzniku nových školních tříd. Řada z nich se spojila do svazků, díky nimž budují velké „sdílené školy“. Hned čtyři z nich zahájí provoz po letních prázdninách.

Jitka Polanská: Není úlohou učitele ani školy určovat, jaké znalosti má žák získat, říká vzdělávací expert ze Skotska

V roce 2004 přišlo Skotsko s unikátním, moderním a progresivním kurikulem, které staví na první místo kompetence žáků. Vymezení učiva – potřebných znalostí – není součástí dokumentu a je ponecháno na rozhodnutí škol – jako je tomu v České republice. Profesor Edinburské univerzity Lindsay Paterson je ve Skotsku známou osobností a kritikem tohoto přístupu. Jeho argumenty mohou rezonovat i v české vzdělávací debatě, a to tím spíš, že se připravujeme na zavedení nového kurikula s podobnými charakteristikami, kde upřesnění učební látky opět chybí.