Tereza Hübscherová: O budoucnosti deváťáků hodně rozhoduje jejich škola. Některé ale otevírají více možností než jiné

Kam se dítě po deváté třídě vydá dál, nemusí určovat jen jeho snaha nebo zájem. Často o tom rozhoduje škola, do které chodí. Některé základní školy dokážou svým žákům otevřít více možností a inspirují je k tomu, aby se hlásili na gymnázia nebo jiné náročnější obory. Jiné to ale nezvládnou. Nová analýza České školní inspekce z let 2019 až 2025 ukazuje, nakolik může kvalita školy ovlivnit volbu dětí a jejich šance v přijímacím řízení.

 

Zdroj: iRozhlas.cz 21. 2. 2026

 

Budoucí dráhu žáků hodně ovlivňuje kvalita školy. Tedy například to, jestli je v ní zdravé prostředí a žáci jsou spokojení. V takových školách většinou učí kvalifikovaní pedagogové, kteří dokážou děti motivovat k učení, podporovat jejich zájem a dobře pracovat s jejich výsledky. Důležitá je i spolupráce mezi vyučujícími a to, aby sami cítili podporu od vedení školy.

 

Je tu ale zajímavý paradox. „Základním faktorem a motivem pro odchod žáků na osmiletá gymnázia je kvalita jejich základní školy. Pokud vzdělávání nemá odpovídající kvalitu, jsou žáci a zejména jejich rodiče více motivováni k tomu, aby hledali alternativní vzdělávání právě na osmiletých gymnáziích,“ zdůrazňuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

 

Pokud tedy základní škola funguje dobře, žáci a jejich rodiče jsou s ní spokojení, pak se na víceletá gymnázia hlásí nebo na ně odchází méně často. V deváté třídě z nich pak ale více žáků míří na ta čtyřletá.

 

 

Nevyužitý potenciál

 

Analýza ale také ukázala, že ne všude chtějí děti vystudovat střední školu, kterou ukončí maturitní zkouškou. Ze 76 okresů v republice je celkem dvanáct takových, kde se dlouhodobě skoro polovina žáků devátých tříd hlásí výhradně na nematuritní obory.

 

Jde hlavně o okresy v západním pohraničí – například Tachovsko, Domažlicko či Českolipsko – nebo sever Olomouckého kraje. Tedy oblasti, které tvoří někdejší Sudety. Podle České školní inspekce tam významný podíl nadaných žáků nevyužije svůj potenciál a odchází do oborů, o které ani nemá zájem.

 

Že je v příhraničních oblastech podíl žáků na nematuritních oborech vyšší než jinde, si uvědomují třeba v Plzeňském kraji. Začali tam proto otevírat nové maturitní obory.

 

„Z toho důvodu jsme v okrese Tachov posílili maturitní obory již v minulém školním roce. Aktuálně tam tedy žáci studují jejich první ročníky. Jsou to například obory gastronomie a praktická sestra, kde žáci mohou již ve třetím ročníku získat výuční list. Následně, v ročníku čtvrtém, mohou složit maturitní zkoušku,“ přibližuje mluvčí kraje Eva Mertlová.

 

Dodává, že v Tachově otevřel kraj také čtyřleté gymnázium. A od příštího školního roku zařazují nové maturitní obory i ve školách na Klatovsku.

 

 

Podpora pro nadané i dyslektiky

 

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je nutné, aby školy svou výuku co nejvíce přizpůsobovaly žákům. Třeba i těm se speciálními vzdělávacími potřebami, jako je dyslexie nebo ADHD.

 

„Věnují se jim jak výchovní poradci, tak psycholožka nebo speciální pedagožka. Těmto dětem se snažíme vytvořit takové studijní podmínky, aby mohly maximálně rozvíjet své schopnosti,“ vysvětluje Zajíc.

 

Nadaní žáci zase potřebují podpořit trochu jinak. Učitelé je třeba připravují na soutěže a olympiády. Dále pro ně školy často organizují specializované kroužky, kde se můžou víc rozvíjet.

 

Kvalitu školy ale dokážou přebít socioekonomické podmínky rodiny, tedy s kým a v jakém prostředí dítě vyrůstá. Podle České školní inspekce nicméně kvalitní škola dokáže vliv zázemí alespoň částečně zmírnit.